 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
Šance pro miliardu: investice do zdraví a práv mladých lidí
|
Nejpočetnější generace dospívajících v dějinách - čítající kolem 1,2 miliardy - dnes vyrůstá v podmínkách rychle se měnícího světa. Zpráva Populačního fondu OSN (UNFPA) State of World Population 2003 (Stav světové populace) se zabývá problémy a riziky, s nimiž se musí mladí lidé v současné době vyrovnávat. Zpráva dospívá k závěru, že investovat do mladých se bohatě vyplatí, zatím však přicházejí v mnoha ohledech zkrátka.
Téměř polovina lidí světa je mladších 25 let. Kolem 20 procent světové populace tvoří mladiství ve věku 10 až 19 let (zpráva používá termíny "adolescenti" pro věkovou kategorii 10-19 let, "mládež" pro mladé ve věku 15-24 let a "mladí lidé" pro kategorii 10-24 let). Plných 87 procent z nich žije v rozvojových zemích. Jejich vzdělávací a zdravotní status, jejich připravenost přebírat odpovědnost dospělých a podpora, jíž se jim dostává od rodin, společnosti a vlád, to vše bude mít dalekosáhlé dopady na jejich budoucí život.
Politické, ekonomické a sociální podmínky, ve kterých se dnešní mladí lidé žijí, jsou velice různorodé a proměnlivé. Mnozí z nich již spíše než jistoty tradičního života na venkově zažívají komplexní život ve městech. Mění se také struktura rodiny. Mladí lidé se setkávají s novými riziky a jsou na ně kladeny nové požadavky. Stále více informací o světě a o tom, jak se v něm chovat, získávají z médií a od svých vrstevníků.
Všichni ale mají jedno společné: naději na lepší zítřek. Tato naděje byla významně posílena přijetím rozvojových cílů nového milénia, na nichž se shodli vedoucí představitelé světa v roce 2000. Jejich cílem je snížit do roku 2015 extrémní chudobu a hladovění, zpomalit šíření AIDS, omezit mateřskou a dětskou úmrtnost, poskytnout všem dětem základní vzdělání a posílit udržitelný rozvoj.
Některá ze základních mezinárodně zakotvených a všeobecně uznávaných lidských práv jsou zvláště důležitá pro mladé lidi. Jde především o rovnoprávnost pohlaví a rovný přístup ke vzdělání a zdravotní péči. Předpokladem respektování práva na zdraví je zajistit mladým lidem přístup k informacím o problematice reprodukce a pohlavního života, a to formou uzpůsobenou podmínkám v nichž žijí, jejich věku a schopnostem. UNFPA spolupracuje s řadou partnerů i se samotnými mladými lidmi a snaží se společně s nimi hledat způsoby, jak naplnit jejich potřeby tak, aby se cítili do tohoto procesu co nejvíce zapojeni, aby jim byly informace předkládány s citem pro jejich kulturu, aby měl celý proces maximálně místní charakter a byl v souladu s mezinárodními právními normami.
Nárůst počtu mladých lidí s sebou na jedné straně přináší problémy, ale zároveň i příležitosti. V mnoha zemích v posledních dvaceti letech prudce klesla míra porodnosti a poměr osob v produktivním věku (od 15 do 60 let) vůči mladší a starší závislé populaci se tak začíná zvětšovat. Pokud budou k dispozici dostatečné investice, strategie a metody, mohou mnohé země tohoto demografického bonusu využít. Nízký počet závislých osob může v mnoha zemích usnadnit ekonomickou a sociální transformaci. V zemích, kde míra porodnosti zůstává
nadále vysoká, se taková příležitost naskytne mnohem později, zejména pokud do nich již nyní nezačnou proudit dostatečné investice.
Každý čtvrtý mladý žije na okraji společnosti
Odhaduje se, že plných 238 milionů mladých, tedy téměř každý čtvrtý, žije v extrémní chudobě. Velké procento přežívá bez rodičů, nebo se ocitají na okraji společnosti z jiných důvodů, mezi něž patří i humanitární katastrofy, migrace, postižení, zdravotní problémy či rozpad rodiny.
Přes 13 milionů dětí ve věku do 15 let ztratilo jednoho či oba rodiče v důsledku epidemie AIDS. Mnoho dětí se musí starat o mladší sourozence, nebo musí žít na ulici. Odhady celosvětového počtu dětí z ulice se pohybují mezi 100 až 250 miliony (polovina z nich žije v Latinské Americe), přičemž tento počet nadále roste. Nedávné politické a etnické konflikty si rovněž vyžádaly krutou daň a prohloubily zranitelnost mladých lidí vůči sexuálnímu zneužívání a souvisejícím rizikům. Každý 230. člověk na světě je dítě či nezletilá osoba, která musela opustit domov v důsledku ozbrojeného konfliktu.
Většina mladých lidí má dnes ve větší či menší míře možnost chodit do školy. Přesto stále 57 milionů mladých mužů a 96 milionů mladých žen ve věku 15-24 let v rozvojových zemích neumí číst nebo psát. Ve všech regionech světa je však míra gramotnosti žen na vzestupu, a dokonce roste rychleji než u mužů. Na devadesát zemí je na dobré cestě k tomu, aby do roku 2015 skoncovaly s problémem nerovného přístupu k základnímu vzdělání. Významnou rozvojovou prioritou je udržet dívky déle ve škole. Je totiž prokázáno, že dívky, které déle studují se vdají později a mívají také později děti, což snižuje jejich zdravotní rizika a naopak zvyšuje jejich ekonomický potenciál.
Další rizika a znevýhodnění mladých žen
Většina zemí si již uvědomuje, že investice do strategií na řešení potřeb žen a dívek a posilování jejich rovnoprávnosti jsou jedním z nejúčinnějších a nejúspornějších způsobů podpory rozvoje. Mladé ženy však stále musí čelit rozšířené diskriminaci a nemohou plně využívat všechna svá nezadatelná práva. Nerovné postavení mužů a žen pak má za následek rozsáhlé porušování zdravotních a lidských práv. Mezi nejhouževnatější a nejškodlivější příklady takového porušování patří předčasné svatby a oddávání dětí, sexuální týrání a nucení,
obchod s lidmi a mutilace ženských genitálií.
V důsledku hluboce zakořeněných předsudků jsou ženy často zbavovány kontroly nad svým pohlavním a reprodukčním životem. Zvláště mladé dívky jsou vystaveny riziku nechráněné sexuální aktivity. Z biologického hlediska je při nechráněném sexuálním styku dvakrát až čtyřikrát větší riziko nákazy chorobami. Mladší ženy jsou ještě zranitelnější, protože jejich reprodukční orgány teprve dozrávají.
Společenské konvence často vystavují dívky tlaku, aby se co nejdříve vydaly a měly děti, i když na to ještě nejsou připraveny. Navzdory tomu, že v mnoha částech světa lidé uzavírají sňatek stále později, plných 82 milionů dívek v rozvojových zemích, které jsou nyní ve věku 10 až 17 let, budou nuceny se vdát před dovršením osmnácti let. Předčasné sňatky negativně ovlivňují zdraví žen a snižují jejich příležitosti, narušují možnosti jejich vzdělání a nezřídka také znamenají porušení jejich lidských práv. Vdané dívky většinou nemají nárok vymoci si užívání antikoncepce, nebo získat přístup k péči o své reprodukční zdraví. Pouhých 17 procent vdaných žen ve věku 15 až 19 let v rozvojových zemích užívá antikoncepci.
Zhruba 14 milionů žen a dívek ve věku 15 až 19 let, ať už jsou vdané či nikoliv, má každoročně dítě. U této věkové skupiny bývá rizikové těhotenství a porod jednou z nejčastějších příčin úmrtí, přičemž významnou roli hrají i nebezpečné formy navozených potratů. U dívek mladších patnácti let je toto nebezpečí ještě daleko vyšší.
Dívky jsou rovněž vystaveny různým formám sexuálního násilí, jehož rozsah v současné době teprve začíná být plně zřejmý. První sexuální zážitky mnoha dívek jsou vynucené. Často jsou navíc k pohlavnímu styku nuceny lidmi, které znají, včetně členů svých rodin. Toto násilí a frustrace, která je jeho následkem, mají často za následek dlouhodobé tělesné i psychické potíže.
AIDS - nemoc mladých
V průměru každých 14 sekund se na světě nakazí mladý člověk virem HIV. Mladí tvoří celosvětově téměř polovinu všech nakažených (a stále větší procento z nich jsou ženy). Mnoho mladých lidí nemá možnost se před nákazou HIV účinně chránit. Hovořit otevřeně o sexu je v mnoha zemích tabu a velký počet mladých lidí tak postrádá informace a znalosti potřebné k tomu, aby pohlavní styk odmítli, nebo si prosadili užití bezpečných praktik. Jak ukázaly některé úspěšné programy, soustředěné a intenzivní preventivní úsilí je klíčem k vítězství nad epidemií AIDS.
Jen malé procento mladých lidí s HIV ví, jak k nákaze došlo. Pro zajištění prevence a péče o nakažené je nezbytné podporovat dobrovolné poradenské služby. Ukázalo se, že lidé mají tendenci počínat si po absolvování testu opatrněji, a to bez ohledu na jeho výsledek. Jen málo lidí v rozvojových zemích má možnost získat antiretrovirální léky, dokonce i když zjistí, že jsou HIV pozitivní.
Mladí lidé, kteří v důsledku AIDS ztratili jednoho či oba rodiče, bývají k nákaze virem HIV sami velice náchylní. Mohou se totiž snadno stát obětí zneužívání, někteří se uchýlí k poskytování sexuálních služeb a ke zločinnosti, aby si zajistili obživu. Po emocionální újmě související se ztrátou rodičů je mnoho z nich stigmatizováno a trpí diskriminací.
Podpora zdravějšího chování
Základním předpokladem pro snížení počtu těhotenství nezletilých a zastavení epidemie HIV/AIDS je poskytovat mladým lidem vhodnou formou informace o sexualitě a podporovat jejich odpovědné a bezpečné chování včetně pohlavní abstinence. Mnozí rodiče bohužel nevědí, jak s dětmi o těchto tématech hovořit. Mladí lidé tak získávají informace nesystematicky a z mnoha různých zdrojů. Výsledkem je převládající nevědomost. Nejlepším řešením by bylo sexuální vzdělávání zajišťované nejen rodinami, ale i dalšími společenskými institucemi jako jsou školy a či asociace mladých, ať již světských či náboženských.
Programy sexuální výchovy se stále více zaměřují na předávání informací a praktických zkušeností. Různé přístupy uplatňované v těchto programech mají za cíl zvýšit úroveň znalostí, dovedností a postojů. Říká se jim "sdělení zaměřená na změnu chování" (behaviour change communication). Mezi témata těchto programů patří reprodukční zdraví, lidský rozvoj, vztahy a city, sexualita, komunikace a jednání, bezpečnější sexuální praktiky (pohlavní abstinence, odkladu prvního sexuálního styku a omezení počtu partnerů) a metody antikoncepce a ochrany před přenosnými chorobami včetně viru HIV.
Školní programy sexuální a reprodukční výchovy mohou oslovit velký počet mladých lidí, zejména v zemích, kde většina mladých lidí chodí do školy. Populace mladých však bývají neuvěřitelně rozmanité. Způsoby, jak je nejlépe oslovit, musí proto odpovídat jejich životní situaci (tj. zda jsou svobodní či nikoli, zda chodí či nechodí do školy, zda mají či nemají zaměstnání) a jejich kulturním zvyklostem. Zkrátka neexistuje jeden univerzální přístup, který by byl stejně vhodný pro všechny bez rozdílu.
Od konání Mezinárodní konference o populaci a rozvoji (ICPD) v roce 1994 bylo připraveno a uplatněno mnoho nových metod předávání informací a do procesu se zapojila i média. Z nových metod šíření informací stojí za zmínku využití divadla, folklorních akcí, masmédií, sportovních událostí, zavádění asistenčních telefonních linek, individuální poradenství i formální a neformální vzdělávání.
V mnoha zemích jsou cílové populace oslovovány prostřednictvím vyškolených mladých lidí, kteří poskytují informace o reprodukčním zdraví svým vrstevníkům. Vzdělávání zaměřené na změnu chování lidí může podpořit odpovědnost, zvýšit poptávku po službách v oblasti reprodukčního zdraví a zajistit, aby byly tyto služby přijímány společností a aby mladí lidé věděli, že se mají na koho obrátit. Dobře navržené a rozsáhlé programy tohoto druhu již byly vyzkoušeny a velice účinně omezily šíření HIV/AIDS mezi mladými lidmi v Zambii a v Ugandě.
Služby v oblasti reprodukčního zdraví pro mladé
Zdraví populace je nemyslitelné bez zajištění příslušných zdravotních služeb. Jedině tak budou moci pohlavně aktivní mladí lidé své zdraví účinně chránit. Lidé dnes obecně uzavírají manželství později, pohlavním životem však začínají žít dříve. Má-li proto dojít ke snížení počtu těhotenství mladých a k omezení nákazy HIV/AIDS, je třeba umožnit mladým lidem daleko širší přístup ke zdravotním službám včetně poradenství.
Čím dříve mladí začnou žít pohlavním životem, tím méně je pravděpodobné, že budou provozovat bezpečný sex či užívat antikoncepci. Ve většině případů ranného pohlavního styku je výskyt antikoncepce stále velice nízký, přičemž následky mohou mít negativní celoživotní dopady.
Z průzkumů vyplývá, že u mladých lidí je míra neuspokojené potřeby antikoncepce až dvakrát vyšší než u populace jako celku. Vysoké počty nechtěných těhotenství a potratů mimo jiné naznačují, že tatáž cílová skupina je charakterizována také neuspokojenou potřebou rodinného plánování. K minimálně jedné čtvrtině z celkového počtu 20 milionů rizikových potratů ročně dochází u žen ve věku 15 až 19 let. Neuspokojená poptávka po antikoncepci se objevuje v mnoha regionech, což odráží rozdíly v míře potřeby, věku uzavírání manželství, instituční kapacitě a politické vůli řešit potřeby mladých.
Od konání konference ICPD v roce 1994 existuje zvýšené povědomí o zvláštních potřebách a právech mladých lidí, což vedlo k prohloubení úsilí o zajištění služeb souvisejících s reprodukčním zdravím. K zajištění těchto služeb slouží celá řada programových modelů. Služby musí být poskytovány způsobem, který bude mladým lidem vyhovovat. Mimo jiné musí být striktně důvěrné, musí být k nabízeny ve vhodný čas a na přístupných místech a měly by také být cenově dostupné. Velice slibnými metodami je poskytování služeb vyškolenými mladými lidmi, mobilní kliniky, programy ve školách a na pracovištích a uplatňování metod sociálního marketingu na zvýšení prodeje kondomů na místech snadno přístupných pro mladé lidi.
Kreativní, vícesložkové koalice různých společenských složek začaly v některých zemích vytvářet programy, které kombinují zdravotní služby se sexuální a reprodukční výchovou a prosazováním politických změn. Mnoho z nich staví na úspěšných přístupech prosazovaných asociacemi pro plánování rodiny a různými nevládními organizacemi.
Zájmy mladých musí být prioritou
Ve všech regionech světa je třeba vést pozitivní dialog a vynakládat soustavné úsilí, do něhož budou zapojeny rodiny, celá společenství i vlády. Tyto kroky by měly vést k řešení komplexních a velice citlivých situací, jimž dnes musí mladí lidé čelit. Aby ustalo přenášení chudoby z jedné generace na druhou, bude zapotřebí více investic do péče o reprodukční zdraví mladých, do jejich vzdělání a vytvářet příznivé instituční a politické prostředí.
Daní za nečinnost mohou být neblahé následky v individuální i v celospolečenské rovině. Mezi tyto následky patří například předčasná úmrtí, vysoká míra sexuálně přenosných chorob a nechtěných těhotenství, zpomalení hospodářského růstu, občanské nepokoje a nerovnost v postavení žen a mužů.
Investice do zdravotnictví a vzdělání mají vysokou návratnost z hlediska společenského i individuálního. Například sedm zemí z karibské oblasti by mohlo ročně ušetřit v průměru 235 USD za každý neuskutečněný předčasný porod, tj. v případě, že by se zabránilo předčasnému otěhotnění. Návratnost prevence šíření viru HIV mezi mladými lidmi je ještě daleko vyšší, ať již z hlediska rozvoje ekonomiky, zemědělství, nákladů spojených s vyškolováním za ztrátu pracovních sil, přetížení kapacit zdravotnictví a zdravotní péče atd. Prevence jediného přenosu HIV může pro ekonomiku chudé země s průměrným příjmem 1000 USD na hlavu
znamenat roční úsporu kolem 34 600 USD!
Vlády musí činit více, chtějí-li dostát mezinárodním závazkům, které vůči mladým lidem mají. Na ICPD v roce 1994 se mezinárodní společenství zavázalo uhradit jednu třetinu nákladů spojených se zajištěním služeb v oblasti reprodukčního zdraví v rozvojových zemích. Celkový objem požadovaných prostředků činí podle odhadů 18,5 miliardy USD do roku 2005. Potřeby investic se však od té doby dále zvýšily, především v důsledku šíření pandemie AIDS. Množství financí poskytovaných mezinárodním společenstvím navzdory tomu klesá. V roce 2001 činily celkové výdaje 9,6 miliardy USD. Z toho jen 2,5 miliardy USD bylo hrazeno
prostřednictvím mezinárodní pomoci. Tato suma je pouhou čtvrtinou úhrnné částky a polovinou částky poskytnuté v roce 2000.
Právě teď ve světě dospívá více než 1,2 miliardy nezletilých. Jejich úspěch a štěstí závisí na rozsahu podpory; na vytvoření úspěšných modelů, které budou sloužit jako příklady k následování; na vzdělání, příležitostech a zdrojích, které se nám podaří mladým lidem poskytnout. Mladí musí mít možnost činit zodpovědná a zdravá rozhodnutí a musí jim k tomu být poskytnuty potřebné informace a služby. Když investujeme do blahobytu mladých lidí a postaráme se tak o to, aby se mohli plně zapojit do života společnosti, přinese to prospěch
nejen jim samotným, ale i mnoha příštím generacím. UN Bulletin
17.4.2004
Zdroj: Infoservis - Člověk v tísni - Podle zprávy Populačního fondu OSN
-  -
|
| |
|
|
