 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
|
Pátek, 09.Červenec 2004
|
Články
|
Zdravotní nezávadnost potravin
|
je základním předpokladem pro zdraví obyvatel. Proto je této oblasti věnována také patřičná pozornost. Na systému zajištění bezpečnosti potravin se podílí řada vládních i nevládních organizací. Také v rámci Evropské unie je řada institucí, která se zabývá zajištěním bezpečnosti potravin. Dále přinášíme stručný přehled zabezpečení systému zdravotní nezávadnosti potravin v ČR.
Systém zajištění bezpečnosti (zdravotní nezávadnosti) potravin v ČR
Systém byl vytvořen na základě usnesení vlády č.1320/2001. Na jeho fungování se podílejí ústřední orgány státní správy prostřednictvím svých dozorových složek a dále nevládní organizace zastupující zájmy zemědělců, potravinářského průmyslu, obchodu i spotřebitelů. Posuzováním rizik v rámci celého potravinového řetězce se zabývají čtyři vědecké výbory. Systém BP má zabudován účinný nástroj k informování široké veřejnosti o všech otázkách souvisejících s BP.
V souvislosti s připravovaným vstupem ČR do EU bylo nezbytné na území ČR přijmout taková opatření, která by zajišťovala bezpečnost (nezávadnost) potravin. Vláda ČR ve svém usnesení č. 1320 ke Strategii bezpečnosti potravin v ČR z 10. prosince 2001 konstatovala, že bezpečnost potravin (BP) je pro ni jednou z hlavních priorit. Usnesením č. 1320 byly uloženy jednotlivým resortům úkoly tak, aby došlo v ČR k vybudování účinného systému zajišťování BP. Koordinací úkolů při vytváření systému BP bylo pověřeno Ministerstvo zemědělství
ČR, které za tímto účelem zřídilo mezirezortní Koordinační skupinu (KS). Po řadě jednání byl systém BP navržen a jeho struktura dále propracována. V současné době se fungování systému již prověřuje v praxi. Činnost jednotlivých složek zapojených do systému BP řídí a usměrňuje KS.
Struktura systému BP
Na fungování systému zajišťování BP se podílejí tyto složky:
I. ÚSTŘEDNÍ ORGÁNY STÁTNÍ SPRÁVY
Ministerstvo zemědělství; Ministerstvo zdravotnictví ; Ministerstvo průmyslu a obchodu ; Ministerstvo životního prostředí ; Ministerstvo vnitra ; Ministerstvo dopravy ; Ministerstvo financí ; Státní úřad pro jadernou bezpečnost
Činnosti zajišťované jednotlivými resorty:
1 Ministerstvo zemědělství (MZe) . V rámci MZe fungují tyto složky systému BP:
* Sekretariát KS
* Dozorové orgány:
Státní zemědělská a potravinářská inspekce: kontaktní místo
RASFF
Státní veterinární správa
Státní rostlinolékařská správa
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
* Vědecké výbory:
VV – veterinární
VV – výživy zvířat
VV – fytosanitární a životního prostředí
* Informační centrum
Ústav zemědělských a potravinářských informací (ÚZPI)
1.1 MZe: Sekretariát KS - Ministr zemědělství v souladu se Strategií zajištění BP v ČR (schválenou usnesením vlády č. 1320 z 10. 12. 2001) zřídil KS BP. KS je stálým poradním a iniciačním orgánem ministra zemědělství ČR v oblasti BP. Za svou činnost je odpovědná ministru zemědělství. KS řídí, koordinuje a kontroluje úkoly vyplývající ze Strategie a další aktivity na úseku BP v souladu s příslušnými právními předpisy uvedenými ve Strategii. Statut KS (schválen 12.2.2002)
Členové KS jsou:
* zástupci MZe ČR (předseda a místopředseda)
* zástupci zainteresovaných ústředních orgánů státní správy (MZ, MD, MPO, MŽP, MV, MF, SÚJB)
* zástupci státních dozorových orgánů (SZPI, SVS, SRS, ÚKZÚZ)
* zástupci producentů potravinářských surovin a výrobců potravin (AK ČR, PK ČR)
* zástupci spotřebitelských a obchodních organizací (SČS, KOSA, SOCR ČR)
1.2 Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI). V rámci stanovených kompetencí kontroluje SZPI potraviny, suroviny k jejich výrobě, zemědělské výrobky, mydlářské a saponátové výrobky a tabákové výrobky. Tyto kompetence se vztahují na výrobu, skladování, přepravu i prodej (včetně dovozu).
Pod pojmem kontrola zdravotní nezávadnosti je zahrnuta kontrola mikrobiologických požadavků a kontrola obsahu cizorodých látek (tedy např. chemických prvků, aditiv, reziduí pesticidů atd.).
Kontrolní činnost SZPI se opírá o tyto právní dokumenty:
* zákon č. 110/97 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích
* zákon č. 146/2002 Sb. o SZPI
* zákon č. 552/91 Sb. o státní kontrole
SZPI má vypracovaný informační systém s několika podsystémy, z nichž nejdůležitější se týká kontrolní a laboratorní činnosti.
Modul "Kontrolní činnost" zachycuje výsledky kontrolní činnosti prováděné v terénu inspektory SZPI. V modulu lze získat podrobný přehled o kontrolních zjištěních u kontrolovaných osob, o uložených opatřeních, provedených zákazech, o uložených správních řízeních, apod. Modul rovněž zaznamenává registraci výroby potravin rostlinného původu podle zákona o potravinách, ve znění pozdějších předpisů (§3) a oznámení o uvádění do oběhu nebo vývozu ovoce a zeleniny podle zákona o potravinách (§ 11, odst. 7,8). Samostatnou
částí modulu „Kontrolní činnost“ je i sekce "Podněty", v níž se evidují podněty ke kontrole, hlavně na základě stížností veřejnosti.
Modul "Laboratorní činnost" slouží k evidenci vzorků, které byly inspektory dodány do laboratoří (jak vlastních, tak i externích), k zápisu výsledků analýz a k tisku laboratorních dokumentů.
SZPI se v roce 2003 stala rozhodnutím Evropské komise Národním kontaktním místem Systému rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF) pro Českou republiku.
RASFF
Systém rychlého varování pro potraviny a krmiva (Rapid Alert System for Food and Feed, RASFF) funguje na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady č.178/2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EÚBP) a stanoví se postupy týkající se BP. Fungování tohoto systému je v České republice vyhlášeno v Úředním věstníku Ministerstva zemědělství (ročník 2003, částka 3, str. 57 – 70).
1.3 Státní veterinární správa (SVS) . SVS je organizací, která ze zákona vykonává dozor nad zdravím
zvířat, nad tím, aby nebyla týrána, nad zdravotní nezávadností potravin živočišného původu, nad ochranou našeho území před možným zavlečením nebezpečných nákaz nebo jejich nositelů. Přímo i nepřímo zodpovídá i za zdraví občanů. Všechny povinnosti a práva SVS ČR jsou nejnověji vyjmenovány a popsány v zákoně 286/2003 Sb., který je úplným zněním zákona č. 166/1999 Sb. o veterinární péči a o změně některých
souvisejících zákonů (veterinárního zákona).
Prostřednictvím ADNS (Animal Disease Notification System) hlásí orgány veterinární správy ČR Evropské komisi a členským státům EU výskyt nákaz v ČR.
SVS je zapojena do nově zavedeného informačního systému EU, který je v provozu od 1. 4. 2004 pod názvem TRACES (Trade Control and Expert System). Tento systém umožňuje sledovat pohyb živých zvířat a vybraných živočišných výrobků mezi zeměmi EU. Prostřednictvím tohoto systému se hlásí zásilky z vyvážející země do země určení. V případě mimořádných veterinárních opatření (např. ke zdolání slintavky, kulhavky popř. jiných onemocnění zvířat) se využívá integrovaný záchranný systém (IZS).
1.4 Státní rostlinolékařská správa (SRS)
SRS je úředním orgánem rostlinolékařské péče ČR ve smyslu čl. IV Mezinárodní úmluvy o ochraně rostlin (FAO, 1951, rev. 1979) a čl. 1 odst. 6 Směrnice Rady č. 77/93/EHS. Činnost Státní rostlinolékařské správy (SRS) vychází ze zákona č. 36/2002 Sb., který je úplným zněním zákona 147/1996 Sb. o rostlinolékařské péči a změn provedených zákonem 409/2000 Sb. a zákonem 314/2001 Sb.
1.5 Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ)
ÚKZÚZ zajišťuje specializovanou kontrolu a odborný dozor podle zákona č. 147/2002 Sb. o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů. (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském).
Ústav vykonává odborné činnosti v těchto oblastech:
* vinohradnictví a vinařství (zákon č. 321/2004 Sb.)
* krmiva (zákon č. 91/1996 Sb.)
* uvádění do oběhu osiv a sadby pěstovaných rostlin (zákon č. 219/2003 Sb.)
* ochrana chmele (zákon č. 97/1996 Sb.)
* hnojiva, pomocné půdní látky, pomocné rostlinné přípravky nebo substráty (zákon č. 156/1998 Sb.)
* nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty (zákon č. 78/2004 Sb.)
* ochrana práv k odrůdám rostlin (zákon č. 408/2000 Sb.)
Na základě zákona č. 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích ve znění pozdějších předpisů byl ÚKZÚZ pověřen zajišťováním kontroly klasifikace jatečných upravených těl.
2 Ministerstvo zdravotnictví (MZ) . Zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví vymezuje, mimo jiného,
* působnost a pravomoci orgánů ochrany veřejného zdraví v ČR
* práva a povinnosti fyzických a právnických osob v souvislosti s ochranou veřejného zdraví
Na základě zákona č. 258/2000 Sb. se zřizuje funkce hlavního hygienika, který ve věcech ochrany veřejného zdraví vystupuje jako orgán ochrany veřejného zdraví a dále příspěvková organizace Státní zdravotní ústav - SZÚ (§ 86 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění zákona č. 320/2002 Sb. a opatřením ministryně zdravotnictví čj: 31334/2002 ze dne 17. 12. 2002). Mezi úkoly SZÚ patří, na základě pověření ministerstva zdravotnictví, hodnocení rizik v oblasti zdravotní nezávadnosti potravin a komunikace s veřejností.
2.1 Centrum epidemiologie a mikrobiologie SZÚ (CEM). Je národním referenčním centrem pro analýzu epidemiologických dat. Centrum zajišťuje od roku 1993 fungování systému EPIDAT: hlášení případů infekcí v ČR, včetně infekcí z potravin. CEM na svých internetových stránkách publikuje epidemiologické aktuality (např. o výskytu salmonelózy, botulismu), vydává časopis Zprávy Centra epidemiologie a mikrobiologie. Jejich náplní jsou informace o epidemiologické situaci v ČR vycházející především z celostátního hlášení infekčních onemocnění v systému EPIDAT a komentářů hygienických stanic (HS). Dále jsou to krátké aktuální příspěvky pracovníků odborných skupin CEM, Národních referenčních laboratoří CEM SZÚ i mimo SZÚ i dalších odborníků v epidemiologické a mikrobiologické problematice.
2.2 Centrum hygieny potravinových řetězců SZÚ (CHPŘ) . CHPŘ se zabývá otázkami BP a aplikovanou výživou. Na základě usnesení vlády ČR č. 1320/2001 bylo MZ ČR pověřeno založením
vědeckého výboru pro potraviny (VVP), který by se v praxi zabýval otázkami hodnocení zdravotních rizik a komunikací o riziku v oblasti potravin (potraviny a suroviny k jejich výrobě, výživa, aditiva, pesticidy, kontaminanty chemické i mikrobiologické, GMO potraviny, materiály a předměty přicházejících do styku s potravinami, alimentární onemocnění včetně alergií).
Za sídlo VVP bylo určeno Centrum hygieny potravinových řetězců v Brně. VVP zahájil svou činnost 5. února 2003, kdy se konalo první řádné zasedání. Statut a jednací řád Výboru byl schválen v květnu 2003.
3 Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO)
3.1 Česká obchodní inspekce (ČOI) . ČOI je orgánem státní správy, který vykonává svoji činnost na
základě zákona č. 64/1986 Sb. o ČOI. ČOI kontroluje dodržování podmínek stanovených k zabezpečení jakosti, zdravotní nezávadnosti a bezpečnosti výrobků i služeb a poskytování řádných informací o nich . V souvislosti s bezpečností potravin ČOI dohlíží na dodržování těchto zákonů:
* zákonu č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele
* zákonu č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky
* zákonu č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků
* zákonu č. 477/2001 Sb., o obalech
* zákonu č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší
MPO je odpovědné za zajištění fungování mezinárodního výstražného systému RAPEX určeného pro rychlou výměnu informací v rámci Evropských společenství situacích vážného a bezprostředního rizika pro bezpečnost a ochranu zdraví spotřebitelů z výrobků nepotravinářského charakteru.
MPO má vypracovanou Koncepci spotřebitelské politiky na léta 2002–2005.
4 Ministerstvo životního prostředí (MŽP) . MŽP je ústředním orgánem státní správy a vrchního dozoru ve všech otázkách životního prostředí. Postavení a úkoly resortu jsou definovány zákonem ČNR č. 69/1993 Sb.
Dozorem nad respektováním zákonných norem v oblasti životního prostředí se zabývá Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP).
V rámci Českého ekologického ústavu (CEU) funguje oddělení environmentálních rizik a monitoringu (OERM) a dále agentura EMAS neboli Eco-Management and Audit Scheme (Systém řízení podniku a auditů z hlediska ochrany životního prostředí). Jde o aktivní přístup podniku ke sledování, řízení a postupnému snižování dopadu činnosti podniku na životní prostředí. Uvedený systém je uplatňovaný v rámci Evropské unie. Vstoupil v platnost v dubnu 1995 na základě nařízení Rady (ES) č. 1836/1993.
Zákonem č. 76/2002 Sb. o integrované prevenci byl zaveden integrovaný registr znečišťování (IRZ), který se definuje jako “databáze údajů o vybraných látkách, jejich přenosech a emisích”. Nařízením vlády č. 368/2003 Sb. se realizuje IRZ v praxi.
5 Ministerstvo vnitra (MV) . V rámci tohoto ministerstva funguje integrovaný záchranný systém ,
který, mimo jiného, provádí analýzy a hodnocení rizika ohrožení obyvatelstva z mimořádných událostí, zejména
živelných pohrom a havárií.
6 Ministerstvo dopravy (MD) . Je kompetentní k zajišťování bezpečnosti potravin při jejich přepravě.
7 Ministerstvo financí (MF) . Ministerstvo financí – Generální ředitelství cel zajišťuje provoz celního přechodu Praha Ruzyně, kterým se dostává do ČR zboží z třetích zemí. Celně technické laboratoře sledují v
rámci své kontrolní činnosti i vybrané rizikové faktory související s bezpečností importovaných potravin.
8 Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) . Na základě zákona č. 18/1997 Sb. (atomového zákona) SÚJB v rámci svých kompetencí koordinuje radiační ochranu ČR, která zahrnuje i sledování radioaktivní kontaminace potravin v ČR. Fungování celostátní radiační monitorovací sítě zajišťuje MŽP, MZe, MO, MV, MF–GŘ cel. Prostřednictvím radiační monitorovací sítě se monitorují radionuklidy v poživatinách a v produktech zemědělské výroby. Při překročení směrných hodnot pro potraviny a vodu SÚJB provádí zásah.
II. NEVLÁDNÍ ORGANIZACE
9 Potravinářská komora (PK ČR) . PK ČR zastupuje zájmy výrobců potravin, nápojů a zpracovatelů
zemědělské produkce v ČR. Připomínkuje návrhy českých legislativních dokumentů týkajících se potravin (včetně bezpečnosti potravin) a jako člen Evropské federace výrobců potravin a nápojů (CIAA) se vyjadřuje k návrhům legislativních dokumentů EU. Pro výrobce potravin a nápojů vydává odborné publikace a organizuje odborné akce (semináře a školení) týkající se zajišťování BP.
10 Agrární komora (AK ČR) . AK ČR zastupuje zájmy podnikatelů především v oblasti zemědělské produkce. Je účastníkem připomínkového řízení k návrhům příslušných legislativních dokumentů.
11 Svaz obchodu a cestovního ruchu (SOCR) . Zastupuje zájmy obchodu. SOCR vydal Manuál potravinářského maloobchodu, který ve všeobecné části podává výklad k zákonu o ochraně spotřebitele a k zákonu o obecné bezpečnosti výrobků, v odborné části se zaměřuje na potravinářské zboží obecně (zacházení s potravinami, hygienické zásady při prodeji potravin) a na jednotlivé výrobkové skupiny potravin. Připomínkuje návrhy legislativních dokumentů. SOCR ČR je zapojen do činnosti evropského svazu EuroCommerce.
12 Spotřebitelské organizace . Cílem spotřebitelských organizací je hájit zájmy spotřebitelů,
vzdělávat a vychovávat spotřebitele k účinnému využití svých práv, posilovat postavení spotřebitelů na trhu aj.
Vedle Spotřebitelského poradního výboru, který je poradním orgánem vlády, působí v ČR několik dalších poradních těles, zřízených spotřebitelskou asociací, které se zabývají specializovanými otázkami, např. bezpečností potravin, léčivy, elektronickým obchodem. Síť poraden organizovaná spotřebitelskými organizacemi má kolem 50 pracovišť.
12.1 Koalice občanských spotřebitelských aktivit (KOSA) . KOSA sdružuje nevládní neziskové organizace, které prosazují základní práva spotřebitelů, mezi nimi i právo na bezpečnost a ochranu zdraví.
12.2 Sdružení obrany spotřebitelů (SOS) . Je členem KOSA, provozuje internetový server Svět
spotřebitelů, vydává časopis Štít spotřebitele.
12.3 Sdružení českých spotřebitelů (SČS) . Je občanské sdružení, které patří k nejstarším spotřebitelským organizacím v ČR (funguje od r. 1990).
12.4 Spotřebitelský a poradenský informační servis (SPIS) . Prostřednictvím svých internetových stránek poskytuje informace o bezpečnosti potravin.
III. PORADNÍ ORGÁNY
13 Vědecké výbory . Vědecké výbory jsou tvořeny skupinami odborníků, kteří v oblasti bezpečnosti potravin řeší následující rámcové úkoly: - zpracovávání a zveřejňování nezávislých analýz a stanovisek,
- návrhy opatření k zajištění zdravotní nezávadnosti potravin v celém řetězci jejich výroby,
- posuzování hlavních směrů výzkumu a vývoje v předmětné oblasti.
Ve vazbě na orgány státní správy plní vědecké výbory funkci poradní a zajišťují provázanost hodnocení rizik s komunikací, tj. předkládají ověřené a srozumitelné informace odborné i spotřebitelské veřejnosti.
V resortu zdravotnictví působí jeden vědecký výbor:
* vědecký výbor pro potraviny
v rezortu zemědělství působí tři vědecké výbory:
* vědecký výbor veterinární
* vědecký výbor výživy zvířat
* vědecký výbor fytosanitární a životního prostředí
13.1 Vědecký výbor pro potraviny (VVP) . Funkci VVP vykonává SZÚ – Centrum hygieny potravinových řetězců v Brně. Působnost VVP, jeho složení, zasedání atd. se řídí Statutem VV pro potraviny. Na internetových stránkách VVP je k dispozici ke stažení řada dokumentů zpracovaných ve formě stanoviska, zprávy nebo studie VVP.
13.2 Vědecký výbor veterinární . Působí při Výzkumném ústavu veterinárního lékařství v Brně.
Zabývá se problematikami, které souvisejí se zdravím zvířat, pohodou zvířat, zoonózami, hygienou provozu, nezávadností živočišných produktů.
13.3 Vědecký výbor výživy zvířat . Působí při Výzkumném ústavu živočišné výroby v Praze
Uhříněvsi. Zabývá se aktuálními otázkami ve výživě zvířat (kvalita krmiv, krmná aditiva, stopové prvky a vedlejší produkty ve výživě zvířat, farmakostimulanty) s dopadem na bezpečnost potravního řetězce. Důvody ustavení, členové a činnost VV výživy zvířat.
13.4 Vědecký výbor fytosanitární a životního prostředí . Působí při Výzkumném ústavu rostlinné výroby v Praze Ruzyni. Zabývá se problematikami, které souvisejí s primární zemědělskou výrobou, importem a exportem zemědělských surovin/produktů, otázkami z fyto-karanténní oblasti a problémy bezpečnosti potravin vznikajícími jako důsledek narušeného životního prostředí.
IV. INFORMAČNÍ CENTRUM
Funkci informačního centra BP vykonává Ústav zemědělských a potravinářských informací (ÚZPI). ÚZPI vytváří a zajišťuje provoz informačního portálu Bezpečnost potravin, prostřednictvím kterého seznamuje odbornou veřejnost i širokou spotřebitelskou obec s problematikou bezpečnosti potravin v nejširším kontextu (od bezpečnosti potravinářských surovin, přes výrobu potravin, až po jejich servírování na stůl). Zvláštní pozornost je věnována prvovýrobě. Pro danou oblast byly vytvořeny samostatné portály: Ekologické zemědělství , Agroporadenství , Nitrátová směrnice
ÚZPI zajišťuje službu Infopult, tj. on-line zodpovídání dotazů z řad široké veřejnosti, včetně dotazů týkajících se
bezpečnosti potravin. Úzce spolupracuje s poradnami spotřebitelských organizací. ÚZPI vypracovává přehledy potravinářských předpisů platných v ČR i EU, vydává odborné publikace.
V. ZAČLENĚNÍ SYSTÉMU BP V ČR DO EVROPSKÝCH STRUKTUR
V důsledku opakovaných problémů vyvolaných případy šíření zdravotně závadných potravin a krmiv, včetně výskytu nebezpečných onemocnění hospodářských zvířat přenosných na člověka, rozhodla se Evropská komise radikálně reorganizovat systém zajištění bezpečnosti potravin v EU. Byla revidována stávající a přijata nová legislativní opatření z oblasti krmiv, zdraví a ochrany zvířat, hygieny, reziduí cizorodých látek a potravin nového typu. Byl zřízen nezávislý Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EÚBP) a členské státy EU byly vyzvány k obdobnému postupu zajištění bezpečnosti potravin. Tehdejším kandidátským státům, tedy i České republice, bylo doporučeno spolupracovat s EÚBP a podílet se na jeho činnosti. Na tuto výzvu reagovala vláda ČR usnesením č. 1320 ze dne 10. prosince 2001 ke Strategii bezpečnosti (nezávadnosti) potravin v České republice, kterým deklarovala, že zajištění bezpečnosti potravin je jednou z hlavních priorit vlády ve vazbě na vstup ČR do Evropské unie.
Níže je uveden přehled nejvýznamnějších institucí a aktivit k zajištění bezpečnosti potravin v EU. Do těchto aktivit je zapojena také ČR.
a) Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EÚBP/EFSA) . Zřízení EÚBP (EFSA, European Food Safety Authority) bylo jedním z klíčových opatření EU obsažených v Bílé knize o bezpečnosti potravin, která byla publikována v lednu 2000. EÚBP byl zřízen na základě nařízení č. 178/2002/ES , které bylo schváleno 28. ledna 2002. Činnost EÚBP se zaměřuje na celý potravinový řetězec. V rámci EÚBP se vyhodnocují situace, které mohou přímo či nepřímo ovlivňovat bezpečnost potravin, včetně záležitostí týkajících se zdraví a pohody zvířat a zdravotního stavu rostlin. Činnost EÚBP od května 2003 probíhá v pěti vědeckých výborech, ve kterých se, na základě nejnovějších poznatků, posuzují příslušné problematiky.
Práce vědeckých výborů EÚBP je službou Evropské komisi, která vydávaná vědecká stanoviska EÚBP využívá při přípravě legislativních návrhů souvisejících s bezpečností pro spotřebitele, veřejným zdravím a životním prostředím.
b) Potravinový a veterinární úřad (FVO) . FVO (Food and Veterinary Office) hraje důležitou roli v
monitoringu úrovně dohledu nad hygienou potravin a veterinární a fytosanitární legislativou v členských státech.
Komise je odpovědná za tvorbu, zavádění a prosazování legislativy týkající se bezpečnosti potravin, zdraví a pohody zvířat a zdraví rostlin. FVO je službou Komisi, která hraje důležitou úlohu v plnění těchto úkolů Komise. FVO dohlíží nad účinností kontrolních systémů v jednotlivých členských státech EU a vyhodnocuje, zda jsou dodržovány standardy EU v rámci EU a v třetích zemích exportujících do EU. FVO toto zajišťuje prováděním inspekcí v členských zemích EU a ve třetích zemích exportujících do EU. FVO vypracovává pro každý rok program inspekcí, ve kterém jsou identifikovány prioritní oblasti kontrol a země, ve kterých se
příslušné inspekce budou provádět. Aby se zajistilo, že tento program je stále aktuální a relevantní, pololetně se
vyhodnocuje.
c) Evropský úřad pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) . ECDC (European Centre for Disease Prevention and Control) je nezávislý evropský úřad, který byl zřízen na základě nařízení (ES) č. 851/2004 Evropského parlamentu a Rady z 21. dubna 2004. ECDC zahájí svoji činnost od roku 2005, za sídlo byl vybrán
Stockholm. Činnost ECDC bude založena na spolupráci již fungujících národní institucí a pracujících expertů. Posláním centra bude zajišťovat dohled nad přenosnými nemocemi i dalšími vážnými zdravotními riziky pro obyvatele EU. Činnost ECDC se rovněž zaměří na spolupráci referenčních laboratoří a na zvýšení dohledu nad činností mikrobiologických laboratoří. ECDC bude vydávat potřebná varování a doporučení.
d) Generální ředitelství pro zdraví a ochranu spotřebitele (DG Sanco) . DG Sanco (Health and Consumer Protection Directorate-General) je odpovědné za zajišťování vysoké úrovně ochrany zdraví,
bezpečnosti a ekonomických zájmů spotřebitelů v EU. Hlavní aktivity se zaměřují na:
* bezpečnost potravin: od farmy až po vidličku
* veřejné zdraví
* záležitosti spotřebitelů
e) Evropské informační středisko pro potraviny (EUFIC) . EUFIC (European Food Information Council) poskytuje informace týkající se bezpečnosti potravin, zdravé výživy a zdravého životního stylu. Síť expertů zodpovídá na dotazy spotřebitelů v EU.
f) Informační služba o výzkumu a vývoji v EU (CORDIS) . CORDIS (Community Research & Development Information Service) je servis poskytující informace o výzkumu a vývoji v EU. EU financuje výzkumnou činnost prostřednictvím rámcových programů (RP), které se zaměřují na problematiky, jejichž
řešení je pro EU v nejbližším období důležité. V 6. rámcovém programu (2002–2006) je jednou z priorit “Kvalita a bezpečnost potravin” (5. priorita).
V ČR bylo založeno Technologické centrum Akademie věd ČR, které je národním kontaktním místem pro 6. RP EU. TC napomáhá tuzemským subjektům při podávání projektů do 6. RP, včetně 5. priority. SMEs for Food je projekt na podporu účasti malých a středních podniků v 6. RP EU.
Evropský projekt FLAIR–FLOW 4 si klade za cíl šířit informace o výsledcích výzkumu v oblasti potravinářských technologií, výživy, hygieny, bezpečnosti potravin apod. Informace jsou určeny podnikatelským subjektům (zejména malým a středním podnikům zabývajícím se výrobou a prodejem potravin), spotřebitelům a odborníkům na výživu, hygienu a zdravotní nezávadnost potravin. Českou verzi těchto informací zajišťuje
VŠCHT Praha.
g) Konfederace výrobců potravin a nápojů v EU (CIAA) . CIAA (Confederation of the Food and Drink Industries of the EU) reprezentuje zájmy evropského potravinářského a nápojového průmyslu v evropských a mezinárodních institucích. Podílí se na vytváření legislativních předpisů včetně těch, které souvisejí s kvalitou a bezpečností potravin. K ČR jako člen CIAA se vyjadřuje k návrhům legislativních dokumentů EU.
h) Systém rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF) . RASFF (Rapid Alert System for Food and Feed) byl vytvořen především pro rychlé provádění účinných opatření v případech, kdy v řetězci výroby a distribuce potravin dojde ke zjištění možného ohrožení zdraví spotřebitele. Zajišťování zdravotní nezávadnosti potravin v celém potravinovém řetězci, tj. od prvovýroby až po konečného spotřebitele vyžaduje vysoký stupeň koordinace a sjednocení na úrovni EU i na národních úrovních. RASFF byl zřízen na základě článku 8 směrnice Rady č. 92/59/EEC (General Product Safety Directive), která udává postup informování členských států (EU + EFTA/EEA) o případech, kdy nějaký výrobek (včetně nepotravinářského) představuje vážné riziko pro zdraví a bezpečnost spotřebitelů. Nový legislativní rámec obdržel RASFF v únoru 2002, kdy Rada a Evropský parlament schválily nařízení č. 178/2002/ES. Článek 50 tohoto nařízení ustanovuje RASFF pro hlášení přímého nebo nepřímého rizika z potravin nebo krmiv pro zdraví občanů.
Proces analýzy rizika z potravin zahrnuje tři oblasti:
– posouzení rizika (vědecké poradenství a analýza dostupných informací),
– management rizika (legislativa a kontrola),
– komunikace o riziku (informování veřejnosti, osvěta).
Evropská komise rozhodla ponechat činnosti související s managementem rizika v kompetenci DG-SANCO a činnostmi souvisejícími s posuzováním rizika a komunikací o riziku pověřila EÚBP. Zkušenosti z minulých let totiž ukázaly, že je potřeba oddělit zejména posouzení rizika od managementu rizika, aby se zajistila průhlednost hodnocení rizik včetně jeho nezávislosti na politických a ekonomických zájmech. Z tohoto faktu vychází i návrh na řešení v ČR.
Členské státy do systému RASFF povinně hlásí případy potravin zdravotně závadných, které byly zjištěny kontrolou v tržní síti a mohou se vyskytovat na společném trhu EU. Do systému se nehlásí výrobky, které se nevyvážejí a vyskytují se pouze na lokálním trhu.
Evropská komise počátkem roku 2004 zveřejnila zprávu o fungování RASFF za rok 2003 . Tato zpráva poskytuje podrobné informace o počtu hlášení, struktuře zdrojů kontaminace, počtu hlášení podaných jednotlivými zeměmi EU, počtu hlášení připadajících na jednotlivé zdroje kontaminace a skupiny výrobků, přehled o vývoji v počtu podávaných hlášení aj.
Existují dva typy hlášení v RASFF:
– rychlá hlášení: týkají se výrobků, které jsou na trhu EU a které představují aktuální riziko pro spotřebitele,
– hlášení informativního charakteru: týkají se výrobků představujících riziko pro spotřebitele, které se však
nedostaly přes vnější hranice EU (výrobky zastavené na hranicích).
Evropská komise uveřejňuje týdenní přehled případů notifikovaných systémem RASFF. Českou verzi týdenních hlášení v systému RASFF zajišťuje informační centrum BP prostřednictvím portálu Bezpečnost potravin.
1.7. 2004
Zdroj: ÚZPI www.bezpecnostpotravin.cz
Zdravotní nezávadnost potravin
je základním předpokladem pro zdraví obyvatel. Proto je této oblasti věnována také patřičná pozornost. Na systému zajištění bezpečnosti potravin se podílí řada vládních i nevládních organizací. Také v rámci Evropské unie je řada institucí, která se zabývá zajištěním bezpečnosti potravin. Dále přinášíme stručný přehled systému zabezpečení systému zdravotní nezávadnosti potravin v ČR.
Systém zajištění bezpečnosti (zdravotní nezávadnosti) potravin v ČR
Systém byl vytvořen na základě usnesení vlády č.1320/2001. Na jeho fungování se podílejí ústřední orgány státní správy prostřednictvím svých dozorových složek a dále nevládní organizace zastupující zájmy zemědělců, potravinářského průmyslu, obchodu i spotřebitelů. Posuzováním rizik v rámci celého potravinového řetězce se zabývají čtyři vědecké výbory. Systém BP má zabudován účinný nástroj k informování široké veřejnosti o všech otázkách souvisejících s BP.
V souvislosti s připravovaným vstupem ČR do EU bylo nezbytné na území ČR přijmout taková opatření, která by zajišťovala bezpečnost (nezávadnost) potravin. Vláda ČR ve svém usnesení č. 1320 ke Strategii bezpečnosti potravin v ČR z 10. prosince 2001 konstatovala, že bezpečnost potravin (BP) je pro ni jednou z hlavních priorit. Usnesením č. 1320 byly uloženy jednotlivým resortům úkoly tak, aby došlo v ČR k vybudování účinného systému zajišťování BP. Koordinací úkolů při vytváření systému BP bylo pověřeno Ministerstvo zemědělství
ČR, které za tímto účelem zřídilo mezirezortní Koordinační skupinu (KS). Po řadě jednání byl systém BP navržen a jeho struktura dále propracována. V současné době se fungování systému již prověřuje v praxi. Činnost jednotlivých složek zapojených do systému BP řídí a usměrňuje KS.
Struktura systému BP
Na fungování systému zajišťování BP se podílejí tyto složky:
I. ÚSTŘEDNÍ ORGÁNY STÁTNÍ SPRÁVY
Ministerstvo zemědělství; Ministerstvo zdravotnictví ; Ministerstvo průmyslu a obchodu ; Ministerstvo životního prostředí ; Ministerstvo vnitra ; Ministerstvo dopravy ; Ministerstvo financí ; Státní úřad pro jadernou bezpečnost
Činnosti zajišťované jednotlivými resorty:
1 Ministerstvo zemědělství (MZe) . V rámci MZe fungují tyto složky systému BP:
* Sekretariát KS
* Dozorové orgány:
Státní zemědělská a potravinářská inspekce: kontaktní místo
RASFF
Státní veterinární správa
Státní rostlinolékařská správa
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
* Vědecké výbory:
VV – veterinární
VV – výživy zvířat
VV – fytosanitární a životního prostředí
* Informační centrum
Ústav zemědělských a potravinářských informací (ÚZPI)
1.1 MZe: Sekretariát KS - Ministr zemědělství v souladu se Strategií zajištění BP v ČR (schválenou usnesením vlády č. 1320 z 10. 12. 2001) zřídil KS BP. KS je stálým poradním a iniciačním orgánem ministra zemědělství ČR v oblasti BP. Za svou činnost je odpovědná ministru zemědělství. KS řídí, koordinuje a kontroluje úkoly vyplývající ze Strategie a další aktivity na úseku BP v souladu s příslušnými právními předpisy uvedenými ve Strategii. Statut KS (schválen 12.2.2002)
Členové KS jsou:
* zástupci MZe ČR (předseda a místopředseda)
* zástupci zainteresovaných ústředních orgánů státní správy (MZ, MD, MPO, MŽP, MV, MF, SÚJB)
* zástupci státních dozorových orgánů (SZPI, SVS, SRS, ÚKZÚZ)
* zástupci producentů potravinářských surovin a výrobců potravin (AK ČR, PK ČR)
* zástupci spotřebitelských a obchodních organizací (SČS, KOSA, SOCR ČR)
1.2 Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI). V rámci stanovených kompetencí kontroluje SZPI potraviny, suroviny k jejich výrobě, zemědělské výrobky, mydlářské a saponátové výrobky a tabákové výrobky. Tyto kompetence se vztahují na výrobu, skladování, přepravu i prodej (včetně dovozu).
Pod pojmem kontrola zdravotní nezávadnosti je zahrnuta kontrola mikrobiologických požadavků a kontrola obsahu cizorodých látek (tedy např. chemických prvků, aditiv, reziduí pesticidů atd.).
Kontrolní činnost SZPI se opírá o tyto právní dokumenty:
* zákon č. 110/97 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích
* zákon č. 146/2002 Sb. o SZPI
* zákon č. 552/91 Sb. o státní kontrole
SZPI má vypracovaný informační systém s několika podsystémy, z nichž nejdůležitější se týká kontrolní a laboratorní činnosti.
Modul "Kontrolní činnost" zachycuje výsledky kontrolní činnosti prováděné v terénu inspektory SZPI. V modulu lze získat podrobný přehled o kontrolních zjištěních u kontrolovaných osob, o uložených opatřeních, provedených zákazech, o uložených správních řízeních, apod. Modul rovněž zaznamenává registraci výroby potravin rostlinného původu podle zákona o potravinách, ve znění pozdějších předpisů (§3) a oznámení o uvádění do oběhu nebo vývozu ovoce a zeleniny podle zákona o potravinách (§ 11, odst. 7,8). Samostatnou
částí modulu „Kontrolní činnost“ je i sekce "Podněty", v níž se evidují podněty ke kontrole, hlavně na základě stížností veřejnosti.
Modul "Laboratorní činnost" slouží k evidenci vzorků, které byly inspektory dodány do laboratoří (jak vlastních, tak i externích), k zápisu výsledků analýz a k tisku laboratorních dokumentů.
SZPI se v roce 2003 stala rozhodnutím Evropské komise Národním kontaktním místem Systému rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF) pro Českou republiku.
RASFF
Systém rychlého varování pro potraviny a krmiva (Rapid Alert System for Food and Feed, RASFF) funguje na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady č.178/2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EÚBP) a stanoví se postupy týkající se BP. Fungování tohoto systému je v České republice vyhlášeno v Úředním věstníku Ministerstva zemědělství (ročník 2003, částka 3, str. 57 – 70).
1.3 Státní veterinární správa (SVS) . SVS je organizací, která ze zákona vykonává dozor nad zdravím
zvířat, nad tím, aby nebyla týrána, nad zdravotní nezávadností potravin živočišného původu, nad ochranou našeho území před možným zavlečením nebezpečných nákaz nebo jejich nositelů. Přímo i nepřímo zodpovídá i za zdraví občanů. Všechny povinnosti a práva SVS ČR jsou nejnověji vyjmenovány a popsány v zákoně 286/2003 Sb., který je úplným zněním zákona č. 166/1999 Sb. o veterinární péči a o změně některých
souvisejících zákonů (veterinárního zákona).
Prostřednictvím ADNS (Animal Disease Notification System) hlásí orgány veterinární správy ČR Evropské komisi a členským státům EU výskyt nákaz v ČR.
SVS je zapojena do nově zavedeného informačního systému EU, který je v provozu od 1. 4. 2004 pod názvem TRACES (Trade Control and Expert System). Tento systém umožňuje sledovat pohyb živých zvířat a vybraných živočišných výrobků mezi zeměmi EU. Prostřednictvím tohoto systému se hlásí zásilky z vyvážející země do země určení. V případě mimořádných veterinárních opatření (např. ke zdolání slintavky, kulhavky popř. jiných onemocnění zvířat) se využívá integrovaný záchranný systém (IZS).
1.4 Státní rostlinolékařská správa (SRS)
SRS je úředním orgánem rostlinolékařské péče ČR ve smyslu čl. IV Mezinárodní úmluvy o ochraně rostlin (FAO, 1951, rev. 1979) a čl. 1 odst. 6 Směrnice Rady č. 77/93/EHS. Činnost Státní rostlinolékařské správy (SRS) vychází ze zákona č. 36/2002 Sb., který je úplným zněním zákona 147/1996 Sb. o rostlinolékařské péči a změn provedených zákonem 409/2000 Sb. a zákonem 314/2001 Sb.
1.5 Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ)
ÚKZÚZ zajišťuje specializovanou kontrolu a odborný dozor podle zákona č. 147/2002 Sb. o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů. (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském).
Ústav vykonává odborné činnosti v těchto oblastech:
* vinohradnictví a vinařství (zákon č. 321/2004 Sb.)
* krmiva (zákon č. 91/1996 Sb.)
* uvádění do oběhu osiv a sadby pěstovaných rostlin (zákon č. 219/2003 Sb.)
* ochrana chmele (zákon č. 97/1996 Sb.)
* hnojiva, pomocné půdní látky, pomocné rostlinné přípravky nebo substráty (zákon č. 156/1998 Sb.)
* nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty (zákon č. 78/2004 Sb.)
* ochrana práv k odrůdám rostlin (zákon č. 408/2000 Sb.)
Na základě zákona č. 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích ve znění pozdějších předpisů byl ÚKZÚZ pověřen zajišťováním kontroly klasifikace jatečných upravených těl.
2 Ministerstvo zdravotnictví (MZ) . Zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví vymezuje, mimo jiného,
* působnost a pravomoci orgánů ochrany veřejného zdraví v ČR
* práva a povinnosti fyzických a právnických osob v souvislosti s ochranou veřejného zdraví
Na základě zákona č. 258/2000 Sb. se zřizuje funkce hlavního hygienika, který ve věcech ochrany veřejného zdraví vystupuje jako orgán ochrany veřejného zdraví a dále příspěvková organizace Státní zdravotní ústav - SZÚ (§ 86 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění zákona č. 320/2002 Sb. a opatřením ministryně zdravotnictví čj: 31334/2002 ze dne 17. 12. 2002). Mezi úkoly SZÚ patří, na základě pověření ministerstva zdravotnictví, hodnocení rizik v oblasti zdravotní nezávadnosti potravin a komunikace s veřejností.
2.1 Centrum epidemiologie a mikrobiologie SZÚ (CEM). Je národním referenčním centrem pro analýzu epidemiologických dat. Centrum zajišťuje od roku 1993 fungování systému EPIDAT: hlášení případů infekcí v ČR, včetně infekcí z potravin. CEM na svých internetových stránkách publikuje epidemiologické aktuality (např. o výskytu salmonelózy, botulismu), vydává časopis Zprávy Centra epidemiologie a mikrobiologie. Jejich náplní jsou informace o epidemiologické situaci v ČR vycházející především z celostátního hlášení infekčních onemocnění v systému EPIDAT a komentářů hygienických stanic (HS). Dále jsou to krátké aktuální příspěvky pracovníků odborných skupin CEM, Národních referenčních laboratoří CEM SZÚ i mimo SZÚ i dalších odborníků v epidemiologické a mikrobiologické problematice.
2.2 Centrum hygieny potravinových řetězců SZÚ (CHPŘ) . CHPŘ se zabývá otázkami BP a aplikovanou výživou. Na základě usnesení vlády ČR č. 1320/2001 bylo MZ ČR pověřeno založením
vědeckého výboru pro potraviny (VVP), který by se v praxi zabýval otázkami hodnocení zdravotních rizik a komunikací o riziku v oblasti potravin (potraviny a suroviny k jejich výrobě, výživa, aditiva, pesticidy, kontaminanty chemické i mikrobiologické, GMO potraviny, materiály a předměty přicházejících do styku s potravinami, alimentární onemocnění včetně alergií).
Za sídlo VVP bylo určeno Centrum hygieny potravinových řetězců v Brně. VVP zahájil svou činnost 5. února 2003, kdy se konalo první řádné zasedání. Statut a jednací řád Výboru byl schválen v květnu 2003.
3 Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO)
3.1 Česká obchodní inspekce (ČOI) . ČOI je orgánem státní správy, který vykonává svoji činnost na
základě zákona č. 64/1986 Sb. o ČOI. ČOI kontroluje dodržování podmínek stanovených k zabezpečení jakosti, zdravotní nezávadnosti a bezpečnosti výrobků i služeb a poskytování řádných informací o nich . V souvislosti s bezpečností potravin ČOI dohlíží na dodržování těchto zákonů:
* zákonu č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele
* zákonu č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky
* zákonu č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků
* zákonu č. 477/2001 Sb., o obalech
* zákonu č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší
MPO je odpovědné za zajištění fungování mezinárodního výstražného systému RAPEX určeného pro rychlou výměnu informací v rámci Evropských společenství situacích vážného a bezprostředního rizika pro bezpečnost a ochranu zdraví spotřebitelů z výrobků nepotravinářského charakteru.
MPO má vypracovanou Koncepci spotřebitelské politiky na léta 2002–2005.
4 Ministerstvo životního prostředí (MŽP) . MŽP je ústředním orgánem státní správy a vrchního dozoru ve všech otázkách životního prostředí. Postavení a úkoly resortu jsou definovány zákonem ČNR č. 69/1993 Sb.
Dozorem nad respektováním zákonných norem v oblasti životního prostředí se zabývá Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP).
V rámci Českého ekologického ústavu (CEU) funguje oddělení environmentálních rizik a monitoringu (OERM) a dále agentura EMAS neboli Eco-Management and Audit Scheme (Systém řízení podniku a auditů z hlediska ochrany životního prostředí). Jde o aktivní přístup podniku ke sledování, řízení a postupnému snižování dopadu činnosti podniku na životní prostředí. Uvedený systém je uplatňovaný v rámci Evropské unie. Vstoupil v platnost v dubnu 1995 na základě nařízení Rady (ES) č. 1836/1993.
Zákonem č. 76/2002 Sb. o integrované prevenci byl zaveden integrovaný registr znečišťování (IRZ), který se definuje jako “databáze údajů o vybraných látkách, jejich přenosech a emisích”. Nařízením vlády č. 368/2003 Sb. se realizuje IRZ v praxi.
5 Ministerstvo vnitra (MV) . V rámci tohoto ministerstva funguje integrovaný záchranný systém ,
který, mimo jiného, provádí analýzy a hodnocení rizika ohrožení obyvatelstva z mimořádných událostí, zejména
živelných pohrom a havárií.
6 Ministerstvo dopravy (MD) . Je kompetentní k zajišťování bezpečnosti potravin při jejich přepravě.
7 Ministerstvo financí (MF) . Ministerstvo financí – Generální ředitelství cel zajišťuje provoz celního přechodu Praha Ruzyně, kterým se dostává do ČR zboží z třetích zemí. Celně technické laboratoře sledují v
rámci své kontrolní činnosti i vybrané rizikové faktory související s bezpečností importovaných potravin.
8 Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) . Na základě zákona č. 18/1997 Sb. (atomového zákona) SÚJB v rámci svých kompetencí koordinuje radiační ochranu ČR, která zahrnuje i sledování radioaktivní kontaminace potravin v ČR. Fungování celostátní radiační monitorovací sítě zajišťuje MŽP, MZe, MO, MV, MF–GŘ cel. Prostřednictvím radiační monitorovací sítě se monitorují radionuklidy v poživatinách a v produktech zemědělské výroby. Při překročení směrných hodnot pro potraviny a vodu SÚJB provádí zásah.
II. NEVLÁDNÍ ORGANIZACE
9 Potravinářská komora (PK ČR) . PK ČR zastupuje zájmy výrobců potravin, nápojů a zpracovatelů
zemědělské produkce v ČR. Připomínkuje návrhy českých legislativních dokumentů týkajících se potravin (včetně bezpečnosti potravin) a jako člen Evropské federace výrobců potravin a nápojů (CIAA) se vyjadřuje k návrhům legislativních dokumentů EU. Pro výrobce potravin a nápojů vydává odborné publikace a organizuje odborné akce (semináře a školení) týkající se zajišťování BP.
10 Agrární komora (AK ČR) . AK ČR zastupuje zájmy podnikatelů především v oblasti zemědělské produkce. Je účastníkem připomínkového řízení k návrhům příslušných legislativních dokumentů.
11 Svaz obchodu a cestovního ruchu (SOCR) . Zastupuje zájmy obchodu. SOCR vydal Manuál potravinářského maloobchodu, který ve všeobecné části podává výklad k zákonu o ochraně spotřebitele a k zákonu o obecné bezpečnosti výrobků, v odborné části se zaměřuje na potravinářské zboží obecně (zacházení s potravinami, hygienické zásady při prodeji potravin) a na jednotlivé výrobkové skupiny potravin. Připomínkuje návrhy legislativních dokumentů. SOCR ČR je zapojen do činnosti evropského svazu EuroCommerce.
12 Spotřebitelské organizace . Cílem spotřebitelských organizací je hájit zájmy spotřebitelů,
vzdělávat a vychovávat spotřebitele k účinnému využití svých práv, posilovat postavení spotřebitelů na trhu aj.
Vedle Spotřebitelského poradního výboru, který je poradním orgánem vlády, působí v ČR několik dalších poradních těles, zřízených spotřebitelskou asociací, které se zabývají specializovanými otázkami, např. bezpečností potravin, léčivy, elektronickým obchodem. Síť poraden organizovaná spotřebitelskými organizacemi má kolem 50 pracovišť.
12.1 Koalice občanských spotřebitelských aktivit (KOSA) . KOSA sdružuje nevládní neziskové organizace, které prosazují základní práva spotřebitelů, mezi nimi i právo na bezpečnost a ochranu zdraví.
12.2 Sdružení obrany spotřebitelů (SOS) . Je členem KOSA, provozuje internetový server Svět
spotřebitelů, vydává časopis Štít spotřebitele.
12.3 Sdružení českých spotřebitelů (SČS) . Je občanské sdružení, které patří k nejstarším spotřebitelským organizacím v ČR (funguje od r. 1990).
12.4 Spotřebitelský a poradenský informační servis (SPIS) . Prostřednictvím svých internetových stránek poskytuje informace o bezpečnosti potravin.
III. PORADNÍ ORGÁNY
13 Vědecké výbory . Vědecké výbory jsou tvořeny skupinami odborníků, kteří v oblasti bezpečnosti potravin řeší následující rámcové úkoly: - zpracovávání a zveřejňování nezávislých analýz a stanovisek,
- návrhy opatření k zajištění zdravotní nezávadnosti potravin v celém řetězci jejich výroby,
- posuzování hlavních směrů výzkumu a vývoje v předmětné oblasti.
Ve vazbě na orgány státní správy plní vědecké výbory funkci poradní a zajišťují provázanost hodnocení rizik s komunikací, tj. předkládají ověřené a srozumitelné informace odborné i spotřebitelské veřejnosti.
V resortu zdravotnictví působí jeden vědecký výbor:
* vědecký výbor pro potraviny
v rezortu zemědělství působí tři vědecké výbory:
* vědecký výbor veterinární
* vědecký výbor výživy zvířat
* vědecký výbor fytosanitární a životního prostředí
13.1 Vědecký výbor pro potraviny (VVP) . Funkci VVP vykonává SZÚ – Centrum hygieny potravinových řetězců v Brně. Působnost VVP, jeho složení, zasedání atd. se řídí Statutem VV pro potraviny. Na internetových stránkách VVP je k dispozici ke stažení řada dokumentů zpracovaných ve formě stanoviska, zprávy nebo studie VVP.
13.2 Vědecký výbor veterinární . Působí při Výzkumném ústavu veterinárního lékařství v Brně.
Zabývá se problematikami, které souvisejí se zdravím zvířat, pohodou zvířat, zoonózami, hygienou provozu, nezávadností živočišných produktů.
13.3 Vědecký výbor výživy zvířat . Působí při Výzkumném ústavu živočišné výroby v Praze
Uhříněvsi. Zabývá se aktuálními otázkami ve výživě zvířat (kvalita krmiv, krmná aditiva, stopové prvky a vedlejší produkty ve výživě zvířat, farmakostimulanty) s dopadem na bezpečnost potravního řetězce. Důvody ustavení, členové a činnost VV výživy zvířat.
13.4 Vědecký výbor fytosanitární a životního prostředí . Působí při Výzkumném ústavu rostlinné výroby v Praze Ruzyni. Zabývá se problematikami, které souvisejí s primární zemědělskou výrobou, importem a exportem zemědělských surovin/produktů, otázkami z fyto-karanténní oblasti a problémy bezpečnosti potravin vznikajícími jako důsledek narušeného životního prostředí.
IV. INFORMAČNÍ CENTRUM
Funkci informačního centra BP vykonává Ústav zemědělských a potravinářských informací (ÚZPI). ÚZPI vytváří a zajišťuje provoz informačního portálu Bezpečnost potravin, prostřednictvím kterého seznamuje odbornou veřejnost i širokou spotřebitelskou obec s problematikou bezpečnosti potravin v nejširším kontextu (od bezpečnosti potravinářských surovin, přes výrobu potravin, až po jejich servírování na stůl). Zvláštní pozornost je věnována prvovýrobě. Pro danou oblast byly vytvořeny samostatné portály: Ekologické zemědělství , Agroporadenství , Nitrátová směrnice
ÚZPI zajišťuje službu Infopult, tj. on-line zodpovídání dotazů z řad široké veřejnosti, včetně dotazů týkajících se
bezpečnosti potravin. Úzce spolupracuje s poradnami spotřebitelských organizací. ÚZPI vypracovává přehledy potravinářských předpisů platných v ČR i EU, vydává odborné publikace.
V. ZAČLENĚNÍ SYSTÉMU BP V ČR DO EVROPSKÝCH STRUKTUR
V důsledku opakovaných problémů vyvolaných případy šíření zdravotně závadných potravin a krmiv, včetně výskytu nebezpečných onemocnění hospodářských zvířat přenosných na člověka, rozhodla se Evropská komise radikálně reorganizovat systém zajištění bezpečnosti potravin v EU. Byla revidována stávající a přijata nová legislativní opatření z oblasti krmiv, zdraví a ochrany zvířat, hygieny, reziduí cizorodých látek a potravin nového typu. Byl zřízen nezávislý Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EÚBP) a členské státy EU byly vyzvány k obdobnému postupu zajištění bezpečnosti potravin. Tehdejším kandidátským státům, tedy i České republice, bylo doporučeno spolupracovat s EÚBP a podílet se na jeho činnosti. Na tuto výzvu reagovala vláda ČR usnesením č. 1320 ze dne 10. prosince 2001 ke Strategii bezpečnosti (nezávadnosti) potravin v České republice, kterým deklarovala, že zajištění bezpečnosti potravin je jednou z hlavních priorit vlády ve vazbě na vstup ČR do Evropské unie.
Níže je uveden přehled nejvýznamnějších institucí a aktivit k zajištění bezpečnosti potravin v EU. Do těchto aktivit je zapojena také ČR.
a) Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EÚBP/EFSA) . Zřízení EÚBP (EFSA, European Food Safety Authority) bylo jedním z klíčových opatření EU obsažených v Bílé knize o bezpečnosti potravin, která byla publikována v lednu 2000. EÚBP byl zřízen na základě nařízení č. 178/2002/ES , které bylo schváleno 28. ledna 2002. Činnost EÚBP se zaměřuje na celý potravinový řetězec. V rámci EÚBP se vyhodnocují situace, které mohou přímo či nepřímo ovlivňovat bezpečnost potravin, včetně záležitostí týkajících se zdraví a pohody zvířat a zdravotního stavu rostlin. Činnost EÚBP od května 2003 probíhá v pěti vědeckých výborech, ve kterých se, na základě nejnovějších poznatků, posuzují příslušné problematiky.
Práce vědeckých výborů EÚBP je službou Evropské komisi, která vydávaná vědecká stanoviska EÚBP využívá při přípravě legislativních návrhů souvisejících s bezpečností pro spotřebitele, veřejným zdravím a životním prostředím.
b) Potravinový a veterinární úřad (FVO) . FVO (Food and Veterinary Office) hraje důležitou roli v
monitoringu úrovně dohledu nad hygienou potravin a veterinární a fytosanitární legislativou v členských státech.
Komise je odpovědná za tvorbu, zavádění a prosazování legislativy týkající se bezpečnosti potravin, zdraví a pohody zvířat a zdraví rostlin. FVO je službou Komisi, která hraje důležitou úlohu v plnění těchto úkolů Komise. FVO dohlíží nad účinností kontrolních systémů v jednotlivých členských státech EU a vyhodnocuje, zda jsou dodržovány standardy EU v rámci EU a v třetích zemích exportujících do EU. FVO toto zajišťuje prováděním inspekcí v členských zemích EU a ve třetích zemích exportujících do EU. FVO vypracovává pro každý rok program inspekcí, ve kterém jsou identifikovány prioritní oblasti kontrol a země, ve kterých se
příslušné inspekce budou provádět. Aby se zajistilo, že tento program je stále aktuální a relevantní, pololetně se
vyhodnocuje.
c) Evropský úřad pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) . ECDC (European Centre for Disease Prevention and Control) je nezávislý evropský úřad, který byl zřízen na základě nařízení (ES) č. 851/2004 Evropského parlamentu a Rady z 21. dubna 2004. ECDC zahájí svoji činnost od roku 2005, za sídlo byl vybrán
Stockholm. Činnost ECDC bude založena na spolupráci již fungujících národní institucí a pracujících expertů. Posláním centra bude zajišťovat dohled nad přenosnými nemocemi i dalšími vážnými zdravotními riziky pro obyvatele EU. Činnost ECDC se rovněž zaměří na spolupráci referenčních laboratoří a na zvýšení dohledu nad činností mikrobiologických laboratoří. ECDC bude vydávat potřebná varování a doporučení.
d) Generální ředitelství pro zdraví a ochranu spotřebitele (DG Sanco) . DG Sanco (Health and Consumer Protection Directorate-General) je odpovědné za zajišťování vysoké úrovně ochrany zdraví,
bezpečnosti a ekonomických zájmů spotřebitelů v EU. Hlavní aktivity se zaměřují na:
* bezpečnost potravin: od farmy až po vidličku
* veřejné zdraví
* záležitosti spotřebitelů
e) Evropské informační středisko pro potraviny (EUFIC) . EUFIC (European Food Information Council) poskytuje informace týkající se bezpečnosti potravin, zdravé výživy a zdravého životního stylu. Síť expertů zodpovídá na dotazy spotřebitelů v EU.
f) Informační služba o výzkumu a vývoji v EU (CORDIS) . CORDIS (Community Research & Development Information Service) je servis poskytující informace o výzkumu a vývoji v EU. EU financuje výzkumnou činnost prostřednictvím rámcových programů (RP), které se zaměřují na problematiky, jejichž
řešení je pro EU v nejbližším období důležité. V 6. rámcovém programu (2002–2006) je jednou z priorit “Kvalita a bezpečnost potravin” (5. priorita).
V ČR bylo založeno Technologické centrum Akademie věd ČR, které je národním kontaktním místem pro 6. RP EU. TC napomáhá tuzemským subjektům při podávání projektů do 6. RP, včetně 5. priority. SMEs for Food je projekt na podporu účasti malých a středních podniků v 6. RP EU.
Evropský projekt FLAIR–FLOW 4 si klade za cíl šířit informace o výsledcích výzkumu v oblasti potravinářských technologií, výživy, hygieny, bezpečnosti potravin apod. Informace jsou určeny podnikatelským subjektům (zejména malým a středním podnikům zabývajícím se výrobou a prodejem potravin), spotřebitelům a odborníkům na výživu, hygienu a zdravotní nezávadnost potravin. Českou verzi těchto informací zajišťuje
VŠCHT Praha.
g) Konfederace výrobců potravin a nápojů v EU (CIAA) . CIAA (Confederation of the Food and Drink Industries of the EU) reprezentuje zájmy evropského potravinářského a nápojového průmyslu v evropských a mezinárodních institucích. Podílí se na vytváření legislativních předpisů včetně těch, které souvisejí s kvalitou a bezpečností potravin. K ČR jako člen CIAA se vyjadřuje k návrhům legislativních dokumentů EU.
h) Systém rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF) . RASFF (Rapid Alert System for Food and Feed) byl vytvořen především pro rychlé provádění účinných opatření v případech, kdy v řetězci výroby a distribuce potravin dojde ke zjištění možného ohrožení zdraví spotřebitele. Zajišťování zdravotní nezávadnosti potravin v celém potravinovém řetězci, tj. od prvovýroby až po konečného spotřebitele vyžaduje vysoký stupeň koordinace a sjednocení na úrovni EU i na národních úrovních. RASFF byl zřízen na základě článku 8 směrnice Rady č. 92/59/EEC (General Product Safety Directive), která udává postup informování členských států (EU + EFTA/EEA) o případech, kdy nějaký výrobek (včetně nepotravinářského) představuje vážné riziko pro zdraví a bezpečnost spotřebitelů. Nový legislativní rámec obdržel RASFF v únoru 2002, kdy Rada a Evropský parlament schválily nařízení č. 178/2002/ES. Článek 50 tohoto nařízení ustanovuje RASFF pro hlášení přímého nebo nepřímého rizika z potravin nebo krmiv pro zdraví občanů.
Proces analýzy rizika z potravin zahrnuje tři oblasti:
– posouzení rizika (vědecké poradenství a analýza dostupných informací),
– management rizika (legislativa a kontrola),
– komunikace o riziku (informování veřejnosti, osvěta).
Evropská komise rozhodla ponechat činnosti související s managementem rizika v kompetenci DG-SANCO a činnostmi souvisejícími s posuzováním rizika a komunikací o riziku pověřila EÚBP. Zkušenosti z minulých let totiž ukázaly, že je potřeba oddělit zejména posouzení rizika od managementu rizika, aby se zajistila průhlednost hodnocení rizik včetně jeho nezávislosti na politických a ekonomických zájmech. Z tohoto faktu vychází i návrh na řešení v ČR.
Členské státy do systému RASFF povinně hlásí případy potravin zdravotně závadných, které byly zjištěny kontrolou v tržní síti a mohou se vyskytovat na společném trhu EU. Do systému se nehlásí výrobky, které se nevyvážejí a vyskytují se pouze na lokálním trhu.
Evropská komise počátkem roku 2004 zveřejnila zprávu o fungování RASFF za rok 2003 . Tato zpráva poskytuje podrobné informace o počtu hlášení, struktuře zdrojů kontaminace, počtu hlášení podaných jednotlivými zeměmi EU, počtu hlášení připadajících na jednotlivé zdroje kontaminace a skupiny výrobků, přehled o vývoji v počtu podávaných hlášení aj.
Existují dva typy hlášení v RASFF:
– rychlá hlášení: týkají se výrobků, které jsou na trhu EU a které představují aktuální riziko pro spotřebitele,
– hlášení informativního charakteru: týkají se výrobků představujících riziko pro spotřebitele, které se však
nedostaly přes vnější hranice EU (výrobky zastavené na hranicích).
Evropská komise uveřejňuje týdenní přehled případů notifikovaných systémem RASFF. Českou verzi týdenních hlášení v systému RASFF zajišťuje informační centrum BP prostřednictvím portálu Bezpečnost potravin.
1.7. 2004
Zdroj: ÚZPI www.bezpecnostpotravin.cz
-  -
|
| |
|
|
