 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
Systém, který má vyřešit bolesti českého zdravotnictví
|
České zdravotnictví stále řeší problém s penězi.  Mnozí tvrdí, že jich je ale dost, jen se s nimi zbytečně mrhá. Nepomáhají ani mimořádné státní dotace. Úředníci ministerstva zdravotnictví byli ještě nedávno přesvědčeni, že už našli všelék, který nás všech problémů zbaví. Má se skrývat pod zkratkou: DRG. Jeho vývoj stál daňové poplatníky nejméně desítky milionů korun a dosud nic konkrétního nepřinesl. V pondělí o DRG a o tom kam se poděly peníze na zavádění systému vysílala ČT 1 v pořadu reportéři ČT. Upravený přepis pořadu následuje.
DRG: Systém, který má vyřešit bolesti českého zdravotnictví
(Reportéři ČT)
Moderátor - Jakub Knězů:
České zdravotnictví se stále potýká s nedostatkem peněz a ohromnými dluhy, nepomáhají ani mimořádné státní dotace. Úředníci ministerstva zdravotnictví byli ještě nedávno přesvědčeni, že už našli způsob, jak vyvést resort z neustálých problémů. Vývoj systému DRG stál daňové poplatníky desítky milionů korun, ale dosud nic konkrétního nepřinesl. Z toho, co se mělo stát všelékem, je tak spíš něco zcela jiného, dlouhodobě nemocný pacient. O DRG natáčela Iva Bartoňová.
Nejvíce peněz, které do zdravotnictví jdou, jednoznačně mizí v nemocnicích. Stále totiž nikdo nenašel spolehlivý způsob, který by jejich financování uhlídal, až teď. Údajně zázračná spása se jmenuje DRG, neboli Diagnosis Related Group, srozumitelněji řečeno: Nemocnice by měly účtovat své náklady ne podle výkonů, ale podle diagnóz. Tento systém se u nás vyvíjí už více než sedm let, stál desítky milionů korun, ale donedávna o něm ani odborná veřejnost mnoho nevěděla. Přinese DRG českému zdravotnictví peníze, nebo na tom vydělá jen úzká skupina lidí, kteří se na projektu podílí?
Jaroslav Janda, jednatel firmy DG plus:
DRG vám nevytiskne nové peníze, ale umožní vám za ty peníze, co máte, udělat víc muziky. Anebo zjistit, kdo hraje falešně, jo, a toho musíte z kapely vyhodit.
Miloš Zubík, lékař Městské nemocnice Ostrava:
Budou se vypisovat postupně lukrativní diagnózy, které v tom systému DRG jsou, čili diagnózy, které budou dobře placeny.
Martin Kunštek, ekonom České lékařské komory:
Primárně není vhodný k úhradě zdravotní péče. On totiž sám, tak jak je postaven, vede k tomu, že motivuje nemocnice nebo poskytovatele k tomu, aby švindlovali.
Systém DRG vymysleli už v 70. letech na Universitě v Yalle. Software (pozn. red. – grouper) ve světě prodává firma 3M, u nás však známá většinově jen jako prodejce kancelářských potřeb a drobného zdravotnického matriálu, s jejími zástupci se v polovině 90. let zkontaktoval tehdejší ředitel VZP Jiří Němec, metoda se mu zřejmě zalíbila, VZP software zakoupila a od roku 1997 s ním začala experimentovat.
Milan Šantrůček, obchodní ředitel firmy 3M Česko:
My jsme grouper (software) prodávali tenkrát jednu licenci za 65 tisíc Kč, dejme tomu, jestli to bylo celkem 5 milionů Kč? To je zhruba můj odhad.
Do projektu vstoupilo 19 nemocnic, které začaly vykazování podle diagnóz zkoušet a dostaly za to samozřejmě velmi slušně zaplaceno. Víme minimálně o jedné velké nemocnici, která na experimentu vydělala 19 milionů Kč. Do výdajů je potřeba připočítat peníze, které se platily 3M za prodej softwaru. VZP ale o nákladech na experiment mluvit nechce, odborníci je odhadují na řádově desítky až stovky milionů Kč.
Jiří Suttner, mluvčí VZP:
Já v každém případě nemám zmocnění hovořit o tom, jaké finanční prostředky jsme investovali do toho pilotního projektu, je to skutečně vnitřní záležitost pojišťovny, protože jsme nepoužívali prostředky, které jsou určeny na úhradu péče naší pojištěnců.
Řádově desítky milionů?
Jiří Suttner, mluvčí VZP:
Nepotvrdím vám tuto informaci, ale nebudu vám ji ani vyvracet.
V roce 2000 se vývoj zastavil. VZP de facto s projektem skončila, experiment se nezdařil. Jenže po několika měsících se DRG opět objevuje na scéně, tentokrát přímo na ministerstvu zdravotnictví, resp. u jeho nových náměstků. Prvním iniciátorem dalšího pokusu o zavedení, do té doby neúspěšného DRG, byl náměstek Hlaváček. V tisku se v té době objevily informace, že firma 3M měla údajně finančně vypomoci firmě, ve které náměstek působil a která byla před pádem do konkurzu. Antonín Hlaváček takovéto vazby razantně popřel, stejně jako zástupci firmy 3M, ale faktem je, že jednání mezi ministerstvem a firmou 3M o DRG byla úspěšná.
Milan Šantrůček, obchodní ředitel firmy 3M Česko:
Byla uzavřena smlouva s ministerstvem zdravotnictví, že poskytujeme na dobu 20 let know-how fyzicky ve formě jedné kopie definičního manuálu zdarma.
Vladimír Dryml, bývalý ředitel nemocnice, odborný konzultant:
Zdravotnictví je business, kde vám nikdo nedá nic zadarmo. To je můj soukromý názor, za ten se nestydím a je jasné, že firma 3M na tom musí nějakým způsobem profitovat.
Proč je to zdarma?
Milan Šantrůček, obchodní ředitel firmy 3M Česko:
K tomu dospěly debaty a jednání s ministerstvem, my jsme úplně původně nabízeli balík, kde bylo know-how a grouper, celý tenhle ten balík byl nabízen za 3 miliony Kč ročně.
Vy jste jim něco slíbili té firmě 3M za to, že vám to poskytne tedy zdarma?
Petr Sláma, náměstek ministra zdravotnictví:
Ten příslib nebyl žádný konkrétní, byl to náš zájem o toto know-how.
Milan Šantrůček, obchodní ředitel firmy 3M Česko:
Nakonec jsme teda dospěli k dohodě, která byla ústní, že poskytneme definiční manuál zdarma a následně, že ministerstvo od nás nakoupí software. K tomuto kroku ale již nedošlo.
Dohody mezi 3M a ministerstvem tak zřejmě naplněny nebyly. Ministerstvo získalo know-how, tedy v postatě jen velmi základní manuál a bylo jasné, že se musí najít někdo, kdo vymyslí systém vhodný pro české poměry, tzn. grouper. Ve světě často tyto groupery připravují a zpracovávají univerzity.
Vladimíra Bošková, předsedkyně Sdružení na ochranu pacientů:
Některé pobaltské republiky požádaly oficiálně o spolupráci vlády skandinávských zemí a dostali vlastně veškeré know-how v podstatě zdarma a odborně zaručeno, Rumuni požádali oficiálně o spolupráci v DRG úhradách americkou vládu a dostalo se jim také pomoci odborné i finanční pomoci a Bulhaři požádali o totéž britskou vládu. Bohužel, náš stát zatím jednal pouze s jednou zahraniční soukromou firmou, což považuji za nedostatečné.
V roce 2001 vypsalo ministerstvo zdravotnictví výběrové řízení na zpracovatele softwaru, cílová částka, kterou měl stát za vývoj platit, byla téměř 180 milionů Kč. Přihlásily se dvě firmy, jedna zlínská byla vyřazena už před začátkem řízení a vítězem se tak stal Institut pro další vzdělávání ve zdravotnictví, tedy instituce, kterou přímo zřizuje a řídí samo ministerstvo. Už tento výběr vzbudil značné rozpaky, stejně jako následná personální rošáda v čele institutu, krátce po výběrovém řízení, po odchodu ministra Fischera, se do čela IPVZ dostává jeho bývalý náměstek Malina.
Vladimír Dryml, bývalý ředitel nemocnice, odborný konzultant:
Je otázkou, jakou právní subjektivitu má IPVZ a jestli IPVZ má sloužit k tomu, k čemu dneska slouží? To jsou další otázky a zase se vracíme k tomu, že na ministerstvu zdravotnictví je takový Augiášův chlív, že je potřeba velkého koštěte, aby se to všechno vymetlo a začalo se znova a já se obávám, že není dnes vůle k tomu, aby se tam udělal pořádek.
Po celou dobu práce na vývoji grouperů nebyly pro veřejnost k dispozici žádné informace, vše probíhalo v tichosti, docházely i peníze, nic se nedělo a postupně to opět vypadalo, že se několik dalších milionů vyhodilo oknem. Pak ale přišla tehdejší paní ministryně Součková s tím, že už má pro české nemocnice spásu, a ta se jmenuje jak jinak, opět DRG. V červenci roku 2003 veřejně prohlásila, že od 1. ledna 2004 systém zavede ve všech nemocnicích a problém s jejich financováním tak definitivně zmizí.
David Rath, prezident ČLK (Události, komentáře-04.03.2004):
Vy chcete zavést systém DRG, který je naprosto nepřipraven a povede ...
Marie Součková, bývalá ministryně zdravotnictví (Události, komentáře-04.03.2004):
A vidíte, a to je právě o tom, že systém DRG konečně povede k rovnosti, protože skutečně začneme léčit podle diagnózy.
Moderátorka (Události, komentáře-04.03.2004):
Můžete přiblížit?
David Rath, prezident ČLK (Události, komentáře-04.03.2004):
Tady nejde o to, že by tato cesta se nám nelíbila, ale to, že ten systém DRG je úplně o něčem jiném, než mluví paní ministryně.
Moderátorka (Události, komentáře-04.03.2004):
Systém DRG je systém diagnózy, k určení diagnózy.
David Rath, prezident ČLK (Události, komentáře-04.03.2004):
Ano. Ne, ne, ne. Systém DRG je systém platby podle diagnózy, ...
Moderátorka (Události, komentáře-04.03.2004):
Ano platby, platby.
David Rath, prezident ČLK (Události, komentáře-04.03.2004):
...a tak, jak je připravován v České republice, povede k dalšímu prohlubování dluhů českých nemocnic.
Hovoří Hana Janošová, ekonomka Městské nemocnice Ostrava:
Tenhle výkon by nám byl ohodnocený v případě, že by jsme byli plně hrazeni úhradou DRG za 151140 Kč. Podíváme se z druhé strany, tady to v tom druhém okýnku vidíme, kolik v tomhle případě by jsme dostali, kdyby pacient byl hrazený pojišťovnou výkonovým systémem, to znamená, byly by zadané diagnóza, operační výkon, spotřebovaný materiál, doba pobytu na lůžku, tak za tento případ by jsme dostali výkonovým způsobem, při hodnotě bodu 89 halířů, 68276 Kč.
Petr Fiala, odborný konzultant ve zdravotnictví:
Ale tenhle ten systém se neosvědčil, ani ve Spojených státech, ani v Austrálii, ani ve Švédsku, problémy se zaváděním enormní jsou v Německu, v Polsku, v Rusku to zkouší, tam mají ještě problémy s tím, že není dost dobře zavedený software, takže prostě nikde ve světě to žádný problém nevyřešilo.
Problém se i přes prohlášení paní ministryně nepodařilo vyřešit ani u nás. Když přišla v prosinci loňského roku do vlády s návrhem vyhlášky, která by umožnila zavedení DRG od 1. ledna do všech nemocnic, setkala se s obrovskou vlnou odporu.
Petr Fiala, odborný konzultant ve zdravotnictví:
Původní koncepce z konce roku 2003 si slibovala od tohohle toho systému, že se ušetří prostředky v nemocnicích, že to srovná cenu stejných výkonů v různých nemocnicích. Ukazuje se, že dneska skutečně ty koeficienty jsou nastaveny asi od šestnácti do jedenadvaceti tisíc, to znamená, že samozřejmě se stejně cena nesrovná, nebude stejná v Praze, nebo v Chebu, nebo jako v Olomouci, budou prostě různé ceny.
Přes všechny problémy se ale na jaře objevil další, údajně už zcela nezvratný, termín pro zavedení DRG, a tím měl být 1. červenec 2004. Mnozí tvrdili, že je to nepřipravená akce, která nic nepřinese, přesto se některé softwarové firmy stihly v nemocnicích prosadit a prodat jim specializovaný software pro užití DRG, mnohdy za 100 tisíce Kč. Ještě v červnu ale vůbec nebylo jasné, jak to všechno dopadne. Na semináři ředitelů někdejší propagátor DRG Jiří Němec překvapivě prohlásil, že se v dané podobně systém zavést nedá, že je v něm minimálně pět zásadních chyb a musíme se vrátit znovu na začátek.
Hana Janošová, ekonomka Městské nemocnice Ostrava:
Ten grouper má určitě chyby, to znamená, má na jedné straně možná malé, velké, ale zas na druhé straně si myslím, je aspoň něco na trhu.
Petr Sláma, náměstek ministra zdravotnictví:
Ten grouper je používán a nevím o tom, že by nebyl použitelný.
Systém ale opravdu dosud po sedmiletém vývoji použitelný není. Vláda opět zamítla schválit jeho zavedení, takže minimálně do konce roku se nic nemůže změnit. Celá tato anabáze je zřejmě pouze názorným obrázkem stavu našeho zdravotnictví. Jeho vývoj i ukvapené zavádění jsme platili z našich peněz, a přesto nemáme šanci nikde zjistit, kolik to vše doposud stálo. Je až neuvěřitelné, jak diametrálně se částky, které nám sdělovali lidé zasvěceni do problémů, liší. Od nejnižší 45 milionové z úst samotného minstra až po neskutečné téměř 2 miliardy z úst zástupce lékařské komory.
Petr Sláma, náměstek ministra zdravotnictví:
Za prvé, tam byly prostředky ze státního rozpočtu v rozsahu devadesáti milionů Kč.
Jozef Kubinyi /ČSSD/, bývalý ministr zdravotnictví:
Pokud já vím, tak 45 milionů Kč, je možné, že jsou tam ještě nějaké peníze, o kterých v této chvíli nevím.
Petr Sláma, náměstek ministra zdravotnictví:
Dále se na tom podílí projekt Phare, kde v rámci clearingového projektu bylo vyčerpáno 600 tisíc Euro.
V programu pro vědu a výzkum, tam ministerstvo financí přišlo minimálně o 90 milionů Kč.
Bohumil Sobotka /ČSSD/, ministr financí:
Ale správcem těch finančních prostředků je ministerstvo zdravotnictví.
Tomáš Julínek /ODS/, senátor, stínový ministr zdravotnictví:
Já teda vím, že na to šly peníze cílově, které už se blíží 200 milionům Kč a zatím jsme z toho vůbec nic neviděli.
Martin Kunštek, ekonom České lékařské komory:
No, podle informací, které my jsme dali dohromady, se jedná celkově i s penězi z Evropské unie o částku 1,8 miliard Kč.
Počkejte, vy jste říkal 1,8 miliard Kč?
Martin Kunštek, ekonom České lékařské komory:
1,8 miliard Kč.
Jak jste k tomuto číslu došli?
Martin Kunštek, ekonom České lékařské komory:
To je součet peněz, které dala Všeobecná zdravotní pojišťovna, které dalo ministerstvo zdravotnictví a které čerpaly jednotlivé nemocnice, resp. podniky napojené kolem fakultních nemocnic na granty z programu FARE.
Vladimír Dryml, bývalý ředitel nemocnice, odborný konzultant:
Situace v čerpání finančních prostředků v České republice, především na ministerstvu zdravotnictví, je velmi těžce zamlžena. To znamená, že podle mého názoru nemají tyto informace žádné.
Jaroslav Janda, jednatel firmy DG plus:
Zástupce té Světové banky říkal, že reforma zdravotnictví spočívá v hledání světýlka na konci tunelu. A já jsem mu vysvětlil, že v Čechách jsme daleko skromnější v těch ambicích, nám stačí, když najdeme ty tunely.
DRG je tedy možná jedním z nástrojů, který by někdy v budoucnu mohl trochu zprůhlednit systém financování nemocnic. Zatím nám celý projekt financovaný z veřejných prostředků nepřinesl nic, jen některé soukromé subjekty si vydělaly a také připravily půdu pro další jisté zisky, každý software se přece musí pravidelně upravovat a bude potřeba doplňovat, a to vše bude stát další peníze. Pro všechny tyto netransparentní obchody musel také po celou dobu někdo vytvářet prostor. Trefně to pojmenoval jeden z účastníků semináře s řediteli nemocnic: DRG je v podstatě jen trochu drahá hračka pro ministerské úředníky a hodně výhodný business pro soukromé firmy.
9.8. 2004
Zdroj: ČT – Reportéři ČT
-  -
|
| |
|
|
