 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
Zachraňme nemocnice
|
Za jediný rok zemře ve Spojených státech čtrnáct tisíc nemocných jen proto, že byli léčeni v nemocnicích, jejichž cílem je tvorba zisku. K tomuto zdrcujícímu závěru dospěli vědci z univerzity v kanadském Hamiltonu ve spolupráci s výzkumníky University of Buffalo v New Yorku poté, co prostudovali dokumentaci třiceti osmi miliónů pacientů.
Lidé léčeni v nemocnicích tvořících zisk byli vystavení o dvě procenta vyššímu riziku úmrtí. Vysvětlení je prosté. Úhrady všem zdravotnickým zařízením z veřejného pojištění jsou za
identické výkony stejné.
Akcionáři nemocnic, které jsou klasickými obchodními společnostmi, však očekávají zisk, a ten nemohou tyto ústavy vytvořit jinak, než že ušetří na léčbě pacientů.
Nemocnice-akciovky nejsou standardem
Nikde v Evropě není většina nemocnic akciovými společnostmi. Rovněž v USA, kde je celkem 5810 nemocnic, pracuje v režimu obchodních společností, jejichž cílem je tvorba zisku, pouhých třináct procent z nich.
My, Češi, jsme však zřejmě nepoučitelní. Znovu a znovu se s nadšením vrháme po hlavě do slepých uliček. Vláda Miloše Zemana se dopustila fatální chyby, když převedla okresní nemocnice s polovinou lůžkového fondu ČR na kraje, aniž by nejdříve stanovila závaznou minimální síť nemocnic.
Vždyť kraje jsou příliš malé jednotky na to, aby samostatně tvořily koncepci zdravotnictví.
Na jedné straně hrozí rušení některých zařízení či útlum prodělávajících oddělení bez ohledu na skutečné potřeby občanů.
Na druhé straně se můžeme naopak obávat nesmyslného budování nových kapacit ve snaze každého kraje zajistit samostatně kompletní zdravotnické služby místo spolupráce s ostatními.
Výsledkem mohou být jen prohlubující se rozdíly v kvalitě zdravotní péče mezi jednotlivými regiony.
Převod zadlužených nemocnic pod kraje předběhl reformu daňové soustavy. Krajům tak chybějí peníze na financování nemocnic.Z bezradnosti dnes krajští politici nemocnice transformují v obchodní společnosti, aby se zbavili odpovědnosti za jejich hospodaření. Ztrátu příspěvkové organizace musí totiž vyrovnávat zřizovatel.
Na provozu akciové společnosti se naopak kraj nemusí podílet nijak. Prioritou se pro většinu krajských zastupitelů stává vyrovnané hospodaření či tvorba zisku. Kvalita zdravotní péče
ustupuje do pozadí. Vznik obchodní společnosti nepochybně oslabuje vliv zřizovatele a je krokem nevratným.
Soukromé zdravotnické zařízení pak nemusí vypisovat žádná výběrová řízení na dodávky služeb a zboží. Společnosti s ručením omezeným dokonce nemusejí mít ze zákona žádné
kontrolní orgány.
Avšak ani v akciové společnosti její představenstvo a dozorčí rada, pokud je obsazeno převážně krajskými zastupiteli a úředníky krajského úřadu, nezabrání tunelování nemocnice.
Pro někoho může být atraktivní skutečnost, že obchodní společnosti je možno dělit a jejich ziskové části pak předávat spřáteleným osobám.
Vlastnickou strukturu lze rovněž měnit navyšováním základního jmění nebo kapitalizací pohledávek. Nemocnice se tak nakonec může stát třeba majetkem dodavatelů léků, jejichž cílem je sotva něco jiného než maximální konzumace jejich zboží pacienty.
Zachraňme naše nemocnice! Občané, zajímejte se o osud své nemocnice a dívejte se pozorně na prsty politikům, kteří o ní rozhodují.
Politici, přijměte neprodleně zákon o nemocnicích, který by je po vzoru Německa definoval jako veřejnoprávní neziskové organizace. Přiznal by jim významné daňové úlevy oplátkou za to, že veškerý svůj výdělek tyto nemocnice investují zpět do svého vlastního provozu.
Smyslem existence veřejných nemocnic by neměla být tvorba zisku, ale poskytování služby občanům. Kvůli liknavosti ministerstva zdravotnictví řadě nemocnic již zvoní hrana. Něco se zkrátka musí stát, aby také u nás zbytečně neumírali pacienti.
Milan Kubek, Právo
Autor je předseda LOK
Publikováno dne: 24.8.2004 Zdroj: Právo
-  -
|
| |
|
|
