 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
Dynamit a zdravotnictví
|
No, to tu ještě nebylo. Nitroglycerin se v  medicíně používá dlouho, ale dynamit ve zdravotnictví to je novinka. Něco podobného měl zřejmě na mysli Miroslav Macek, který vytrvale doporučuje ministrovi zdravotnictví, umístit na ministerstvo nálož.. Neustálé omílání povedeného bonmotu by bylo poněkud fádní, pokud by ovšem s Mackem nesouhlasili i další odborníci na zdravotnictví. Stalo se to minulou středu v Praze při příležitosti učeného hádání na téma „Kdo uzdraví české zdravotnictví?“
Moderátoři na závěr debaty položili debatérům otázku „Co byste udělal jako první krok pokud byste se stal ministrem zdravotnictví?“. Odpověď Miroslava Macka již známe. Podobně odpověděl i Petr Háva, ředitel Institutu zdravotní politiky a ekonomiky. Pravda je, že použil méně poetické výrazy než pan Macek ale více méně potvrdil to, co jeho předřečník naznačil. Háva by svoji činnost zahájil personálními změnami, tak aby se organizační struktura ministerstva odpovídala tomu, co má tato instituce zajišťovat. Máme-li pokračovat v Mackově příměru, Háva by použil jakousi „chytrou, selektivní bombu“, která by vyčistila ministerstvo zdravotnictví, tak aby mohlo konečně smysluplně pracovat. Podle jeho slov by to ale neznamenalo žádnou čistku.
Velmi podobný názor má i David Rath, prezident České lékařské komory, který svůj názor na MZ ČR a jeho personální obsazení dostatečně vyjádřil ve svém předchozím vystoupení v BBC (21. 9. 2004). Jako čtvrtý potvrdil nezbytnost personálních změn i bývalý ministr zdravotnictví Ivan David. Uvedl, že po svém nástupu do funkce podobné změny provedl. Zřejmě vzhledem ke krátké době své “vlády“ se mu nepodařilo vyměnit všechny, kteří by si to zasloužili. Libor Ševčík z liberálního institutu, nedovedl na otázku, co by dělal, kdyby byl jmenován do funkce ministra zdravotnictví, stručně reagovat, ale místo toho se pokusil vyjmenovat asi deset bodů, které vyzněly jako nepříliš promyšlený program.
Závěrem celého učeného hádání se také probírala velká frekvence výměn ministrů zdravotnictví. Účastníci mohli zaznamenat i hypotézu, že pravou příčinou častých změn ve funkci je právě ministerská byrokracie, které střídání ministrů vyhovuje. Úředníci tak mohou v relativním klidu provádět nejrůznější čachry s veřejnými penězi a přímo i nepřímo ve svůj prospěch (a svých kompliců) ovlivňovat, jak se naloží s balíkem 150 – 200 miliard korun ročně, které se vyberou v rámci zdravotního pojištění nebo jsou určeny na kapitolu zdravotnictví.
Není jasné, zda ještě pořád velmi nová ministryně zdravotnictví si je vědoma toho, co dosti jasně vyjádřili debatéři. Dá se předpokládat, že se jí tyto názory, které jsou alespoň v tomto bodu pozoruhodně jednotné, donesou . Jak se Milada Emmerová zachová, to teprve uvidíme. Poradí si kamarylou úředníků rázně, nebo dopadne jako ti předchozí ministři a bude ministerskou byrokracií převálcována ke škodě daňových poplatníků? Nebudou její rozhodnutí chaotická, jako u předchozího ministra, který napřed jednal a pak teprve dlouho vysvětloval jak své kroky vlastně mínil.
Zdá se, že tahanice kolem nemocnic, kvapem se blížící krajské volby a opětné narůstání dluhů ve zdravotnictví budou vyžadovat rychlé a energické kroky. Obstojí nová ministryně nebo skončí dříve než cokoliv pořádně začne? To zřejmě ukážou nejbližší dny a měsíce.
-  -
|
| |
|
|
