 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
Seminář krajských zdravotních radů
|
který se konal v Institutu zdravotní politiky a ekonomiky (IZPE) v Kostelci nad Černými lesy, dal odpověď na otázku co považují zdravotní radové za největší překážky při tvorbě a realizaci zdravotních plánů v jejich kraji.
Účastníci semináře (16.9.2004) byli vyzváni, aby bez jakýchkoliv korekcí volně uváděli důležité překážky, které podle jejich názorů existují v oblasti tvorby a realizace zdravotních plánů v jejich kraji. Cílem bylo zjistit co zdravotní radové považují za nejdůležitější překážky při tvorbě krajských zdravotních plánů. Jako druhá skupina – srovnávací skupina odpovídali odborníci z IZPE.
Jejich myšlenky byly zapsány, poté prodiskutován jejich obsah tak, aby byl všem srozumitelný. Nakonec byly účastníci vyzváni, aby celou skupinou definované překážky - každý sám za sebe - seřadili podle jejich důležitosti od 1 (nejdůležitější překážka) po 13 (nejméně důležitá překážka). Tato část brainstormingu byla anonymní.
Otázka:
Jaké jsou nejvýznamnější překážky tvorby smysluplných, efektivních a realizovatelných krajských zdravotních plánů?
Hodnocení krajských zdravotních radů:
1. Neexistence národní koncepce péče o zdraví
2. Nevhodné / neodborné zásahy ze strany lokálních politiků (zastupitelé, samospráva) do oblasti zdravotnictví
3. Chybí organizačně-právní podklad pro tvorbu a realizaci krajských zdravotních plánů
4. Vliv lobbyismu, klientelismu, partikulárních zájmů (zejména ze strany samosprávy, ale i dalších subjektů)
5. Nedostatek metodologie pro tvorbu plánů - nikdo nemá know -how
6. V případě chybějící koncepce péče o zdraví je nutno stanovit aspoň teze, které budou akceptovatelné v rámci celého politického spektra
7. Chybí závaznost zdravotních plánů krajů pro poskytovatele služeb, jejichž zřizovatelem není kraj (soukromý sektor, fakultní nemocnice zřizované MZ)
8. Neexistence jiných resortních navazujících koncepcí (zejména MPSV)
9. Není vymezeno postavení, role a kompetence vedoucího krajského zdravotnického odboru
10. Špatný přístup k nezbytným datům, jejich roztříštěnost a nedostatečná validita a spolehlivost
11. Odborné společnosti mají špatné koncepce, často je nedodržují
12. Neexistence pravidel pro spolupráci krajů
13. Soudobé formuláře a procedury tvorby koncepčních a programových dokumentů jsou pro účely zdravotního plánování obtížně využitelné
Hodnocení odborníků z IZPE:
1. Nedostatek metodologie, nikdo nemá know- how
2. Neexistence národní koncepce péče o zdraví
3. Chybí organizačně-právní podklad pro tvorbu a realizaci krajských zdravotních plánů
4. Nevhodné / neodborné zásahy ze strany lokálních politiků (zastupitelé, samospráva) do oblasti zdravotnictví
5. Špatný přístup k nezbytným datům, jejich roztříštěnost a nedostatečná validita a spolehlivost
6. Chybí závaznost zdravotních plánů krajů pro poskytovatele služeb, jejichž zřizovatelem není kraj (soukromý sektor, fakultní nemocnice zřizované MZ)
7. Vliv lobbyismu, klientelismu, partikulárních zájmů (zejména ze strany samosprávy, ale i dalších subjektů)
8. Není vymezeno postavení, role a kompetence vedoucího krajského zdravotnického odboru
9. Neexistence pravidel pro spolupráci krajů
10. Formuláře pro procedury krajských koncepčních a programových prací jsou obtížně využitelné
11. Neexistence jiných resortních navazujících koncepcí (zejména MPSV)
12. V případě chybějící koncepce péče o zdraví, je nutno stanovit aspoň teze, které budou akceptovatelné v rámci celého politického spektra
13. Odborné společnosti mají špatné koncepce, často je nedodržují
Obě skupiny se poněkud liší v tom, co považují za největší problém. Krajští zdravotní radové vidí největší problém v neexistenci národní koncepce péče o zdraví, odborníci z IZPE se domnívají, že nejvíce schází znalosti a metodologie pro tvorbu zdravotních plánů v kraji, tj. že nejsou odborníci, kteří by zdravotní plány uměli vytvořit. Ikdyž odborníci z IZPE řadí neexistenci národní koncepce hned na druhé místo, přesto se jednoznačně domnívají, že hlavní překážka je v lidech resp. jejich nedostatečných znalostech a dovednostech.
Krajští zdravotní radové ve srovnání s odborníky více zdůrazňují negativní vliv lobbyizmu a lokálních zájmů. Lze se domnívat, že je k tomu vedou jejich konkrétní zkušenosti z místa jejich působení. Odborníci sice mají povědomí o existenci lobbyizmu a partikulárních
zájmů (hodnocení důležitosti této položky je poměrně vysoké), avšak s jejich dopady do reality nemají tolik zkušeností. Na druhé straně odborníci více postrádají pravidla pro spolupráci krajů, než je tomu u krajů samotných. Toto odlišné hodnocení naznačuje další problém, a to, že na úrovni krajů není dostatečně vnímáno vědomí globálních souvislostí ve zdraví a v péči o něj, chybí zde nadhled, umožňující řešit problematiku zdraví a zdravotnictví v kraji v návaznosti na celostátní, potažmo evropskou úroveň.
Brainstorming vedla, zpracovala a vyhodnotila PhDr. Helena Hnilicová
27.9.2004
Zdroj: Zdravotnictví v České republice 2/2004
-  -
|
| |
|
|
