 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
|
Pondělí, 15.Listopad 2004
|
Články
|
Výdaje kontra efektivita
|
Výdaje na zdravotnictví za 15 let několikanásobně stouply. V roce 1989 vydalo státní zdravotnictví 26 miliard korun, loni zdravotnictví, z velké části privatizované, spotřebovalo 191 miliard: zdravotní pojišťovny vydaly 147 miliard korun a občané 14 miliard. Výdaje na léčiva vyrostly za 15 let z pěti miliard na 55 miliard korun.
Zefektivnit využití peněz a zabránit opakujícím se finančním krizím by měla reforma zdravotnictví.Za 15 let se však žádnému ministrovi nepodařilo ji prosadit. Platí zákony z počátku devadesátých let, či ještě starší normy, jen novelizované.
Politici se neshodují v tom, nakolik zapojit do rozhodování pacienty, zda zvýšit spoluúčast a v jaké šíři ještě uvolnit trh ve zdravotnictví. Nejnovějším příkladem jsou okresní nemocnice: kraje je chtějí privatizovat, vládní strany jsou
proti.
Do zdravotnictví jde 7,56 procenta HDP, v roce 1989 to bylo pět procent. Současný průměr v Evropské unii činí 8,9 procenta HDP. Při přepočtu na obyvatele to bylo loni v České republice 550 eur (kolem 15.500 korun) za rok, což je necelá pětina zdravotnických výdajů na hlavu v Německu.
Dřívější státní financování se začalo měnit v roce 1991, kdy byla zákonem ustavena Všeobecná zdravotní pojišťovna. Postupně vzniklo také 26 zaměstnaneckých pojišťoven, pro český trh to však bylo příliš, a tak se slučovaly či zanikaly, až jich zůstalo osm.
Za 15 let se zásadně změnila i nabídka služeb - zdravotnická zařízení se vybavila mnohdy nejmodernějšími přístroji, spektrum léčiv se rozšířilo o 6000 přípravků, hlavně zahraničních výrobců. Ve velkém se nyní provádějí operace dříve nedostupné: ročně je to například 20 tisíc angioplastik, neboli rozšíření srdečních tepen, což minimálně o deset let prodloužilo přežívání lidí po infarktu.
V průzkumech vyjadřují občané spokojenost s nabídkou i kvalitou péče, stěžují si však na nedostatek informací od lékařů a na to, že nemohou spolurozhodovat o léčbě. Privatizaci ve zdravotnictví nastartovaly zákony z roku 1991,
nyní je 95 procent ambulantní péče privatizováno. Stát má desetinu ze dvou stovek nemocnic; a to ty největší s třetinou lůžek. Kraje mají přes polovinu nemocnic s 60 procenty lůžek.
Ve srovnání s průměrem EU, kam Česko vstoupilo v květnu, má země na 100.000 obyvatel obvyklé počty lékařů. Průměr EU je 350. V Česku stoupl za deset let z 270 právě na 350. Obdobně narostl i počet zubařů z 54 na 65. To také odpovídá unijnímu průměru. Počet akutních lůžek v nemocnicích klesl v EU z 505 na 407, v Česku z 811 na 631. Nemocniční péči poskytuje 198 nemocnic s 65.669 lůžky. Oproti roku 1994 klesla lůžková kapacita nemocnic o pětinu. Kraje spravovaly loni 81 nemocnic s 33.258 lůžky, letos jen 65 nemocnic s 27.258 lůžky. Příčinou je převod části nemocnic na obchodní společnosti, zatím jsou stoprocentně vlastněné krajem.
V nestátních zdravotnických zařízeních pracuje 61 procent lékařů, ve státní sféře 39 procent. V roce 1989 bylo 161.459 odborných pracovníků, nyní 183.000. Před 15 lety bylo 33.346 lékařů, 3500 farmaceutů a 80.000 zdravotních sester, nyní je 38.670 lékařů, 5000 farmaceutů a 82.000 sester. Od roku 1989 stoupl počet lékáren z necelých 900 na 2200, přibylo také 230 výdejen léků.
Spoluúčast pacientů na lécích je kolem 17 procent, přičemž volně prodejné léky tvoří 12 až 14 procent a doplatky pacientů tři až pět procent. Před rokem 1989 spoluúčast nebyla, platila se jen koruna za výdej léku na recept.
Nejvyšší spoluúčast je nyní v zubní péči, kde pacient hradí čtvrtinu výdajů. Celkově je v Česku spoluúčast pacientů na zdravotní péči 8,6 procenta, v EU je v průměru 25 procent.
21.10.2004
Zdroj: ČTK
-  -
|
| |
|
|
