 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
|
Pátek, 17.Prosinec 2004
|
Články
|
Privátní lékaři a reforma zdravotnictví
|
Podnikatelský týdeník PROFIT zeptal ministryně zdravotnictví Milady Emmerové jaké je podle ní postavení soukromých lékařů a zda změny, které navrhuje ve své koncepci by nějak dramaticky postihly lékaře, kteří pracují jako osoby samostatně výdělečně činné. Text rozhovoru následuje.
Profit:
Jaké mají dnes postavení soukromí lékaři?
Emmerová:
V převážné většině jde o osoby samostatně výdělečně činné se
smluvním vztahem k veřejnému zdravotnímu pojištění. Nejde tedy o lékaře, kteří by pracovali soukromě a kterým by pacienti hradili služby přímo. Smluvní vztah s veřejnou zdravotní pojišťovnou je upraven veřejným právem (zákon č. 48/1997 Sb,), je jím regulováno a
nemá tedy povahu vztahu obchodního. Takže pracují sice ve své ordinaci, používají zařízení a vybavení, které si pořídili za své peníze, ale za výkony, za odvedenou zdravotní péči čerpají
prostředky z veřejného solidárního pojištění. V těchto otázkách dochází u nás k velmi častému nedorozumění. Veřejnost, ale i sami mnozí lékaři se domnívají, že jejich činnost je v působnosti obchodního práva. Skutečnost je však poněkud jiná.
Profit:
Jaké budou mít toto postavení v systému, který by se opíral o neziskovou síť nemocnic?
Emmerová:
Nepočítáme s tím, že by se jejich postavení v souvislosti se sítí neziskových nemocnic nějak měnilo.
Profit:
Nehrozí, že jim stát znárodní jejich soukromé ordinace?
Emmerová:
Ne. A nikdy o tom nikdo ani neuvažoval. Musím se zde ale přiznat k
tomu, že už mám na slova “znárodňování” a “zestátňování” tak trochu alergii. Neustálé opakování, že to vážně nikdo neměl a nemá v úmyslu, že nic takového nejde, že nic takového neumožňují ani základní ústavní dokumenty České republiky, už mě docela vyčerpává.
Profit:
Kdo jim zaručí, že nezisková síť neodčerpá všechny prostředky z veřejného zdravotního pojištění a že na soukromé lékaře něco zbude?
Emmerová:
Mluvíme-li teď o tomtéž, tedy o lékařích v primární zdravotní péči, tak ti mají v systému své pevné místo v a nelze je obejít. To jsou zdravotníci, ke kterým se chodí jako k prvním. Návrh Koncepce péče o zdraví v ČR v letech 2004 - 2009 přikládá této skupině lékařů mnohem větší význam. Rozhodně tedy nepočítáme s tím, že by prostředky,
plynoucí do nemocnic s restrukturalizovanými lůžky a s účelným hospodařením byly tak vysoké, že by mohly ohrozit dostatečnost finančních zdrojů ze zdravotního pojištění. Sledujeme celosvětový vývoj a ten má opačný trend. A to od nákladné nemocniční péče k méně drahé péči ambulantní.
Profit:
Jsou dnes soukromí lékaři dostatečně finančně ohodnocení?
Emmerová:
Zeptejte se jich! Ale, myslím si, že už podle jejich nedávných reakcí na falešné informace, o nichž jsme před okamžikem mluvili, to nevypadalo, že by byli ve svých praxích nespokojeni. Co je jim samozřejmě jistě velmi nepříjemné, to jsou zpožďující se platby od některých zdravotních pojišťoven a některé další aspekty současného financování zdravotnického systému.
Profit:
Domníváte se, že mohou při platbách od pojišťoven a bezplatné lékařské péči vydělat dost, aby mohli modernizovat zařízení svých ordinací?
Emmerová:
Ano, v diskusích s nimi se potvrzuje, že mají v současné době uspokojivý prostor pro rozvoj zdravotní péče. Při volbě technicky i finančně optimálního zařízení, to určitě možné je. Navíc, tady trh dobře funguje a výrobci a prodejci zdravotnických potřeb i zařízení musejí své ceny přizpůsobovat reálným možnostem vlastníků těchto ordinací.
Profit:
Považujete za správné, že je pojišťovny penalizují, pokud překročí jimi “předepsaný” rozpočet?
Emmerová:
To je samozřejmě diskutabilní téma. Ale zkuste si představit opak!?
A když nebude limit a nebudou sankční opatření, nemůžete použít rozpočtovou metodu. Prostě proto, že pak není rozpočtu, do něhož byste se vešli. V každém mechanismu, má-li fungovat, musí být nastaveny nějaké hraniční limity. Na druhé straně je lepší, když je takové nastavení limitů stanoveno ve vzájemné shodě, než když je striktně jednostranným požadavkem.
Profit:
Mohou potom podle přísahy poskytovat pacientům péči, kterou považují za nejlepší?
Emmerová:
Mohou. Úroveň naší zdravotní péče je po medicínské stránce naprosto
srovnatelná se sousedními zeměmi. A jedná-li se o případ nějakým způsobem opravdu mimořádný, hledají se cesty k řešení a v případě potřeby se hledají i mimořádné zdroje. A někdy i ve spolupráci se zeměmi, kde se při lékařském výkonu lze opřít o silnější ekonomiku.
Profit:
Co říkáte tomu, že si soukromý lékař, pokud chce mít slušnou životní úroveň, musí hledat cesty, jak si přivydělat?
Emmerová:
Podle mého hlubokého přesvědčení a podle mně známých informací
lékaři ve své většině slušnou životní úroveň mají. Na naše poměry, samozřejmě. Rozdíly mezi nimi, pravda, také jsou. Zejména u těch, kteří pracují v některých nemocnicích převedených na obchodní společnosti, kde jsou o několik tisíc korun příjmy nižší. Srovnání se zeměmi Evropské unie jistě v tomto okamžiku dělat také nemůžeme. Stejně tak ale nemůžeme zploštit práci lékaře na pouhé “má dáti - dal”. I o tom je Hippokratova přísaha, na níž jste se mě ptala před chvilkou. Nechci nyní vyjadřovat nějaká zásadní mínění o tom, že si někteří lékaři musejí přivydělávat. Důvody mohou být různé, ale, znovu opakuji, podle mých informací není takových lékařů mnoho.
Profit:
Je nynější systém zdravotnictví udržitelný bez toho, aby si pacienti i v ordinacích praktických lékařů a specialistů podobně jako u zubařů platili za nadstandard?
Emmerová:
Protože ještě není vlastně nijak stanoveno, co je standard a co je
nadstandard, mohu na tuto otázku odpovědět pouze obecně. Já nechci, aby si lidé platili do té doby, než se v současném zdravotnictví zastaví plýtvání, způsobené jak někdy nadbytečnými vyšetřeními, tak neodůvodněně početnými zákroky či tím, že je člověku předepisováno příliš mnoho léků. Ta částka, jíž můžeme dobrým hospodařením ušetřit je odhadována až na miliardy. Pokud se i potom ukáže, že systém zdravotní péče je skutečně neudržitelný, je nutné, protože zdravotní péči chápeme jako veřejnou službu, kterou garantuje stát, aby stát
hledal jiné zdroje peněz. Znovu sahat do kapes pacientů, když už dnes platí tak jako tak, by mělo být až na úplně posledním místě.
Profit:
Podle údajů stomatologické komory hrozí v příštích letech dramatický
nedostatek zubařů. Někteří pacienti mají už dnes problém, aby je některý přijal do své péče. Jak chcete tento problém řešit?
Emmerová:
Tento problém je způsoben nerovnoměrnou věkovou strukturu stomatologů, částečně v návaznosti na předchozí demografický vývoj. Problém se týká ale týká i praktických lékařů pro dospělé.
Emmerová:
Jednou z hlavních příčin tohoto nerovnoměrného vývoje, je to, že po 90. roce přestala být ve zdravotnictví věnována systematická pozornost lidským zdrojům. Plánování přestalo být vnímáno jako standardní řídící nástroj. V souvislosti s probíhajícími změnami veřejné správy na úrovni krajů se nyní otevírá příležitost pro reálné hodnocení
situace a její řešení. Ale ani tak není u nás situace, pokud jde o počet stomatologů, v žádném případě kritická.
16.12.2004
Zdroj: Profit
-  -
|
| |
|
|
