 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
Stav kojení v České republice
|
Posledních dvacet let znamená renezanci kojivosti dětí v ČR. V 80. letech 20. století se stav kojení přiblížil trendu z počátku století. V roce 1903 matky plně kojily okolo 80 % tříměsíčních dětí. Postupně však kojivost klesla a v roce 1954 bylo kojeno zhruba o 60 % novorozenců méně. Nejhorší situace nastala v 60. letech, kdy je uváděno pouhých 6 % kojených dětí. Poté ovšem kojivost začala opět vzrůstat.
V roce 1983 bylo například z Motolské nemocnice propuštěno 54 % plně kojených dětí a o deset let později došlo k dalšímu nárůstu o více než 35 %. Zároveň vzrostl počet plně kojených dětí bez dalšího dokrmu i v pozdějším věku. Studie se zaměřují především na šestý měsíc dítěte. V roce 1991 bylo v tomto věku kojeno bez další výživy asi 15 % dětí, o čtyři roky později toto číslo vzrostlo o dalších 5 %. Z uvedených údajů vyplývá, že rodiče jsou více informováni o tom, jak velký význam má pro dítě přirozená výživa.
Největší podíl kojených dětí je zaznamenán v průběhu prvního měsíce, poté výlučné kojení klesá, což souvisí s tím, že se dítěti přidává další umělá výživa. Délku kojení ovlivňují různé faktory. Jedním z nich je prenatální příprava matky ke kojení a další výživě dítěte. Ženy, které o této otázce uvažují již na počátku či v průběhu první části těhotenství, zpravidla kojí déle než ty, které se o výživě rozhodovaly až v době kolem porodu. Dalším z faktorů může být například také dosažené vzdělání matky. Uvádí se, že matky – vysokoškolačky kojí v průměru delší dobu než matky s nižším vzděláním. (Záznam ze zasedání „ Výživa dětí a dospělých")
Zdroj: VESMÍR
-  -
|
| |
|
|
