 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
|
Čtvrtek, 17.Březen 2005
|
Články
|
Evropa stárne
|
a tento trend s sebou přináší spoustu nových, dosud neřešených problémů, výzev a nebezpečí. Za pár let se vedle stárnutí objeví nový jev, úbytek obyvatelstva. Pokud se něco nestane, začne se Evropa vylidňovat, se všemi důsledky pro její ekonomiku a pro život jejích obyvatel. Takovou perspektivu vykreslila Evropská komise v "zelené knize", kterou předložil komisař Vladimír Špidla.
Jejím cílem je bít na poplach a vyvolat v celé EU širokou debatu, jak tomuto trendu čelit. Poznatky z ní shrne komise do "bílé knihy", jež bude už obsahovat návrhy pro legislativní a jiná opatření na úrovni Evropské unie. Špidla, kterému na této iniciativě hodně záleží, očekává bohatou debatu, do které se podle jeho představ zapojí sociální aktéři, občanská společnost i vlády.
"Ještě pár let bude pracovních sil relativní dostatek; bude jich dokonce i přibývat. Pak však nastane zlom. V roce 2030 budeme už mít o 20 milionů lidí v aktivním věku méně než dnes. To jsou dva středně velké evropské národy. A to už bude znát," vyložil Špidla v rozhovoru pro ČTK.
Zelená kniha řeší převážně dva problémy. Prvním je nedostatečná porodnost - žádná země v EU nedosahuje dnes už normální míry reprodukce, zhruba 2,1 dítěte na jednu ženu. V některých případech lze manko dohnat imigrací (Francie, Švédsko, Irsko); jinde je příliš veliké. Na úplně nejnižší příčce (1,17 dítěte na ženu) se ocitla Česká republika, spolu s Kyprem, těsně pod Slovenskem.
"Demograficky to znamená, že za jednu generaci, tedy za 26 let, bude v Česku o polovinu matek méně než dnes. Klesá to prudce. A je třeba si uvědomit, že společnost, která nemá děti, nemůže být v rovnováze a stabilitě," soudí Špidla. Klíč k vyšší porodnosti podle něj spočívá jak v sociální politice státu, tak ve změně zvyklostí a mentalit, jež přinese skutečnou rovnost mužů a žen ve vztahu k zaměstnání i k rodičovským povinnostem.
Druhý projev demografického vývoje, výrazné stárnutí, se projeví v tom, že ubude dětí a mládeže, přibude starších pracovníků a zejména pak starých a velmi starých lidí v důchodovém věku. Zatímco dnes je v EU zhruba 16 procent lidí ve věku nad 65 let, bude to v roce 2030 už 23 procent a v roce 2050 přes 30 procent. Lidí starších 80 let bude přes 12 procent celkové populace. Desítky milionů navíc.
Podle Špidly tento vývoj vyvolá dalekosáhlé změny v systémech zdravotní a sociální péče, ale i v dalších oblastech, jako je urbanistika či veřejná doprava. "Tihle lidé si budou kupovat jiné věci; nebudou potřebovat silná sportovní auta, ale bezpečná vozidla. Nebudou ochotni nebo schopni jezdit do hypermarketů za městem, takže dojde k obnovení sítě drobných obchodů," vypočítává. "Vzdělávací systémy se budou muset naučit pracovat se čtyřicetiletými."
Se změnami je třeba počítat například i v politice. "V roce 2030 bude věkový střed v EU 46 let. Odečteme-li děti, které nemají volební právo, zjistíme, že váha hlasů se výrazně přesune do skupiny nad 46 let. To jsou voliči s jinou životní zkušeností, s jinými postoji, s jiným volebním chováním."
Zcela novým problémem se stanou statisíce osamělých velmi starých lidí, převážně žen, které mají vesměs nižší penze než muži a dožívají se vyššího věku. Komise se táže na organizaci sociálních služeb a na komunální péči o tyto lidi. Špidla uvažuje, že by bylo třeba dobře zavést podpory pro ty, kdo se starají o opuštěné staré sousedy. Připomíná, že desetitisíce obětí předloňských veder ve Francii nemusely být, kdyby jim někdo pomohl.
Podle přiložených grafů klesne podíl EU na světovém obyvatelstvu do roku 2030 z dnešních 12 na šest procent. Průměrný věk v "pětadvacítce", který byl v roce 1960 32 let, se vyšplhá na 50 let v roce 2050. Skutečný úbytek obyvatelstva již začal v ČR, Maďarsku, Polsku, Litvě, Lotyšsku, Estonsku, v Bulharsku, Rumunsku a na Slovensku, tedy v samých nedávno nových nebo příštích členských státech. Právě tam mají lidé nejméně chuti mít děti.
V západní Evropě se však lidé dožívají vyššího věku, zatímco věk pro odchod do důchodu se zatím výrazně nezměnil. Proto v Itálii a Německu už dochází k poklesu počtu obyvatel v aktivním věku. Letos se k nim připojilo Maďarsko; Lotyšsko, Estonsko a Česko budou následovat v příštích dvou letech.
16.3.2005
Zdroj: ČTK
-  -
|
| |
|
|
