 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
Zdravotnictví – šest klíčů k reformě
|
je cyklus přednášek a debat, které by měly být ku pomoci našemu zdravotnictví při hledání té správné cesty. První seminář s názvem „Jak dlouhou je ještě současný systém udržitelný?“ se věnoval prognóze populačního vývoje a předpokládanému vývoji nákladů na zdravotnictví. Poznámky z přednášek hlavních řečníků následují.
Prognóza populačního vývoje (Dr. Kučera – PRF UK) do roku 2065, vychází z definitivních výsledků SLDB 2001 a běžné evidence pohybu obyvatelstva, navazuje na předchozí prognózy sestavené v letech, 93, 95, 98, 00, 02.
Základní determinanty populačního vývoje
· Věková struktura
· Vzestup plodnosti z úrovně 1,17 na 1,68
· Další pokles úmrtnosti a vzestup naděje dožití
· Migrace: dosažení salda 25tis. (10-40 tis.) osob ročně
Hlavní rysy budoucího vývoje
· Velmi dynamické stárnutí obyvatelstva
· Vývoj věkové struktury
· Vývoj průměrného věku obyvatel poroste (ženy budou starší než muži).
Budoucí populační vývoj ČR
· Stagnace, případně pokles podílu dětské složky (nedostatek žen v rodivém věku);
· Rapidní pokles počtu obyvatel v produktivním věku
Vývoj nákladů na zdravotní péči do roku 2025
Šest scénářů růstu nákladů
· Nulový růst – nejméně finančně náročný; podle změn věkové struktury obyvatelstva.
· Růst 1 % ročně – mírný nárůst není dramatický
· Růst 3 % ročně – výraznější růst nákladů
· Růst 5 % ročně – výrazně stoupající tempo, dvojnásobné náklady v roce 2015
· Exponenciální růst – kolem roku 2021 výdaje velikosti současného HDP – tento scénář vychází ze současných měr růstu nákladů na zdravotnictví.
Porovnáme-li scénáře – 0 – 3 % pak je možné ponechat stávající způsob financování. Výrazně stoupající tempo nákladů (aktuální stav) a exponencionální rozvoj jsou finančně naprosto neudržitelné. Skutečný vývoj však bude ovlivněn ekonomikou a samotnou medicínou.
Rozhodně dojde k ještě větší územní diferenciaci ve fungování veřejného zdravotnictví. Proto je nutné systém studovat na regionální úrovni.
O projekci finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050 se pokusil Dr. Hroboň z o.s.
Reforma zdravotnictví. Struktura veřejných výdajů na zdravotnictví v roce 2003 byla tato:
- 144 mld. ze zdravotního pojištění
- 5 mld režie Zdravotních pojišťoven
- 24, 5 mld přímé výdaje z veřejných rozpočtů
Dosáhnout takového zlepšení zdravotního stavu, aby se růst výdajů zcela zastavil se podle Horboně nedá.
Podíl zdravotnictví na HDP se v čase objektivně zvýší. Poroste ze 7 % na 11 %. Hlavními faktory růstu budou rozvoj technologie a stárnutí obyvatelstva.
Očekávaný nárůst výdajů na zdravotnictví do roku 2050 je 40 mld. Kč. V důsledku stárnutí populace vybereme o 19 mld. méně. 2050 by nám chybělo 60 mld. Kč
V roce 2050 bychom získávali cca o 50 % méně, pokud bychom zachovali současný systém. Sazba pojištění by musela být asi 30 %. Sazba celkového daňového zatížení asi 40 %.
Stárnutí obyvatelstva, rostoucí nároky obyvatelstva a rozvoj technologií způsobí výrazný nárůst nákladů na zdravotnictví. Pokud bychom zachovali současný systém, potom by muselo růst celkové daňové zatížení.
Už dnes očekáváme deficit veřejného pojištění asi 15 mld. Nezvyšovat výdaje na zdravotnictví z veřejných rozpočtů a nutnost změnit způsob financování.
Hroboň navrhuje zvýšení efektivity systému pomocí následujících opatření
- pověřit zdravotní pojišťovny nákupem služeb, zavést plnou zodpovědnost za výsledky hospodaření, podpořit konkurenci v ceně a kvalitě služeb zavést regulovaný trh
- motivovat občany k účelnému čerpání zdravotní péče
- omezit průběžné financování – zavést osobní zdravotní účty občanů
- zavést regulační poplatky
- omezení rozsahu veřejného zdravotního pojištění
- kombinovat veřejné a soukromé zdroje
- podpořit spoření na osobní účty
- částečně upravit způsob stanovení odvodů na veřejné zdravotní pojištění
Současný stav financování zdravotnictví z pohledu Ministerstva financí zhodnotila ing. Fuchsová (MF ČR)
- současný stav fungování systému veřejného zdravotního pojištění a financování zdravotnictví neodpovídá uspokojivě ani jednomu z kritérií a priorit Ministerstva financí ČR
- náprava je možná jen zásadní reformou
- nápravy je možné dosáhnout je dotkne-li se všech subjektů na základě přehodnocení míry odpovědnosti, rozhodování a účasti na rozdělení a užití zdrojů pro zdravotnictví odstředivým směrem od státu k samosprávným orgánům, ke zdravotním pojišťovnám, k soukromému sektoru a k občanovi.
Poskytovatelé jsou často označováni na viníky eskalace výdajů ve zdravotnictví, uvedl ve svém příspěvku o financování zdravotnictví doc. Leoš Heger (ředitel FN Hradec Králové)
Problémem je, že neumíme měřit kvalitu péče a v systému lze nalézt těžké vnitřní neefektivity, přitom je zdravotnická péče srovnatelná s nevyspělejšími zeměmi
Problém je jaký systém pro zdravotnictví v ČR zvolit, míní ve svém vystoupení Dr. Ondřej Schneider (IES FSV UK Praha). Výdaje na zdravotnictví porostou, ale na druhé straně je podle Schneidera zdravotnictví jedním z nejdůležitějších odvětví ekonomiky. Můžeme trvat na financování přes stát přímo nebo přes pojišťovny. Daně porostou a zdravotnictví zůstane málo efektivní, bude „přítěží“ veřejných rozpočtů
Podle Schneidera by bylo východiskem kdyby se veřejný sektor se soustředil na katastrofické pojištění, soukromé pojišťovny a poskytovatelé péče by se postaraly o pokrytí „běžných zdravotních problémů“
Závěrem svého vystoupení Schneider srovnával NHS (Velká Británie) a HMO (USA).
Poznámka redakce:
1.V přednášce Dr. Hroboně bohužel autor nepočítá s odhadem růstu efektivity práce mezi léty 2000 – 2050 a tedy i s tím, že podstatně menší množství ekonomicky aktivních lidí bude schopno „uživit“ větší množství ekonomicky neaktivních lidí. Tedy i procento odevzdávané na zdravotní péči bude mít v roce 2050 úplně jinou hodnotu, než v roce 2000. Podobně jako tomu bylo v období mezi roky 1950 – 2000, což jsme mnozí z nás mohli osobně pozorovat.
2.Dr. Schneider v závěru své přednášky srovnává efektivitu systému NHS a HMO. Bohužel srovnává nesrovnatelné. V systému NHS jsou pojištěni všichni obyvatelé Velké Británie a v systému HMO pouze ti občané USA, kteří se k pojištění dobrovolně přihlásí a platí za něj. Kmeny pojištěnců jsou tedy naprosto neporovnatelné.
-  -
|
| |
|
|
