 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
|
Čtvrtek, 09.Červen 2005
|
Články
|
Lékaři a informace o lécích
|
Na základě průzkum provedeného Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL) v roce 2004 je možno učinit závěr, že převaha informací působících na lékaře je motivována firemními zájmy výrobců léčiv a těžko proto může být důsledně objektivní. Lze předpokládat značný vliv farmaceutických společností na preskripční jednání lékařů. Uvádí se to ve zprávě o průzkumu, který pro SÚKL provedla v loňském roce agentura STEM/MARK. Bylo vybráno 606 lékařů z ČR na základě kvótně-náhodného výběru dle specializace a typu praxe, kteří byli na základě předem připraveného dotazníku dotazováni školenými operátory. Podrobné výsledky následují.
Státní ústav pro kontrolu léčiv si již několik roků zadává provedení průzkumu s cílem zajistit si informace o názorech a jednání lékařů a pacientů. Součástí těchto průzkumů je i zjišťování, jaké zdroje informací o léčivých přípravcích lékaři využívají a do jaké míry jsou vystaveni vlivu farmaceutických firem.
Na základě otázek zadaných SÚKLem provedla agentura STEM/MARK na konci roku 2004 průzkum mezi vybraným vzorkem lékařů. Bylo vybráno 606 lékařů z ČR na základě kvótně-náhodného výběru dle specializace a typu praxe, kteří byli na základě předem připraveného dotazníku dotazováni školenými operátory.
Výsledky
Za účelem zjištění hlavních používaných zdrojů informací o léčivých přípravcích byla lékařům položena otázka "Jak často používáte následující zdroje pro získání informací o jednotlivých léčivých přípravcích?". Lékaři měli možnost odpovědět s použitím škály 1) velice často, 2) občas, 3) málokdy, 4) nikdy u všech vyjmenovaných zdrojů informací. Zdroje informací nabídnuté k odpovědi byly:
a) propagační materiály farmaceutických společností,
b) odborné publikace,
c) informace přednesené na kongresech a sympoziích,
d) souhrny údajů o přípravku, tj. SPC schválené Státním ústavem pro kontrolu léčiv,
e) jiné (jmenovitě).
Jako nejčastěji používaný zdroj informací lékaři uvádějí odborné publikace, které velice často využívá 49 % respondentů a občas 43 %. Těsně následují propagační materiály farmaceutických společností, které používá jako zdroj informací velice často 45 % lékařů a občas 46 %. Tyto materiály lékaři odlišují od ústních informací poskytovaných reprezentanty firem, které jsou zahrnuty v odpovědi e) jiné zdroje. Jako další důležitý zdroj informací uvádějí lékaři přednášky na kongresech a sympoziích, které velice často využívá 39 % lékařů, občas 46 %. Nejméně využívaným zdrojem informací byly souhrny údajů o přípravku (často 32 %, občas 32 %, málokdy 18 %, nikdy 18 %), které jsou současně i zdrojem informací mezi lékaři nejméně známým. Při počátečním formulování dotazníku byla neznalost výrazu tak markantní, že otázka byla rozšířena o vysvětlení "Nejedná se o informace z příbalového letáku, ale o podrobnější informace určené pro odborníky, jaké např. naleznete na internetových stránkách SÚKL nebo v AISLP". Téměř třetina lékařů (31 %) pak uvedla ještě další zdroje informací, nejčastěji je využíván internet (49 % lékařů uvádějících jiný zdroj) a informace od reprezentantů firem (32 % lékařů uvádějících jiný zdroj).
Materiály farmaceutických společností využívají výrazně častěji soukromí lékaři s ambulantní praxí v oboru všeobecného lékařství. SPC (Souhrn údajů o přípravku - Summary of product characteristics) častěji využívají lékaři zaměstnaní ve státních nemocnicích, nejvíce neurologové, psychiatři a internisté.
K doplnění celkového obrazu o využívání zdrojů informací jsme ještě položili otázku, která ověřovala čtenost konkrétní odborné publikace vydávané Státním ústavem pro kontrolu léčiv - lékového bulletinu Farmakoterapeutické informace (FI). Na otázku "Jak často čtete lékový bulletin Farmakoterapeutické informace, distribuovaný společně s časopisem české lékařské komory?" odpovědělo 55 % respondentů "vždy" a "často", 39 % "občas" a jen 6 % "nikdy". FI čtou nejčastěji lékaři s vlastní soukromou praxí, nejméně pak zaměstnanci státních zdravotnických zařízení. Tyto výsledky byly v souladu se zjištěním z předchozích průzkumů sledovanosti FI, prováděnými jinými agenturami v minulých letech. Na průmyslu nezávislý lékový bulletin, který nepublikuje reklamu, je pro lékaře již několik let významným zdrojem informací založených na důkazech a podporujících racionální farmakoterapii.
Dalším sledovaným ukazatelem byl přístup lékařů ke generické preskripci. Otázka zněla: "Uvítal byste možnost předepisovat léčivé přípravky názvem účinné látky (genericky) s tím, že konkrétní lék vybere podle seznamu zaměnitelných přípravků na základě jeho dostupnosti a ceny lékárník? Předpokladem je, že vždy můžete trvat na vydání konkrétního léku bez záměny!". Na tuto otázku odpovědělo "určitě ne" a "spíše ne" 51 %, "spíše ano" a "určitě ano" 47 % lékařů, neví 2 %. Ke stávajícímu způsobu preskripce konkrétního léku se nejvíce přiklánějí soukromí lékaři, kteří generickou preskripci nejčastěji odmítají.
Protože SÚKL je z různých zdrojů informován o nedodržování právních předpisů vztahujících se k reklamě na léčivé přípravky, směřovaly dotazy také na poskytování vzorků léčivých přípravků a návštěv odborných akcí podporovaných farmaceutickým průmyslem. Na otázku "Obdržel jste v roce 2004 od zástupce farmaceutické firmy reklamní vzorek nějakého léčivého přípravku?" odpovědělo kladně 84 % respondentů, avšak pouze 11 % lékařů si obdržené reklamní vzorky písemně vyžádalo. Je tedy zřejmé, že farmaceutické firmy poskytly 75 % respondentů reklamní vzorky bez jejich předchozího písemného vyžádání a nerespektovaly tak ustanovení zákona o regulaci reklamy. Nejvíce nevyžádaných vzorků obdrželi praktičtí lékaři.
Na otázku "Zúčastnil jste se v roce 2004 odborné akce (kongres, konference, seminář apod.) podporované nebo organizované farmaceutickým průmyslem?" odpovědělo kladně pro akce konané v České republice 86 % respondentů, akcí probíhajících v zahraničí se zúčastnilo 11 % respondentů a záporně na otázku odpovědělo 14 % lékařů. Akcí konaných v ČR se nejčastěji zúčastňují soukromí ambulantní lékaři se zaměřením "praktický lékař". Na zahraniční akce častěji odjíždějí lékaři ze státních zdravotnických zařízení, převažují internisté, neurologové, psychiatři a gynekologové.
Diskuse
Z uvedených výsledků šetření vyplývá, že informace poskytované farmaceutickými firmami představují pro lékaře velmi významný, ne-li ve svém souhrnu nejvíce využívaný informační zdroj. Pro tento účel je potřebné zařadit do jedné kategorie propagační materiály farmaceutických společností, návštěvy firemních reprezentantů a firmami motivované odborné přednášky a postery na kongresech a jiných odborných akcích. Tento fenomén ještě může umocňovat mírné nadhodnocení rozsahu sledování odborné literatury jednak proto, že jde o lékaři pozitivně vnímané a tedy upřednostňované chování a také proto, že do odborné literatury jsou řazeny i publikace částečně podléhající vlivu farmaceutických výrobců. K tomuto informačnímu tlaku se dále ještě připojuje sponzorování setkání navštěvovaných odborníky farmaceutickým průmyslem a fenomén poskytování reklamních vzorků farmaceutickými firmami lékařům i bez jejich vyžádání. Cílem podpory farmaceutického průmyslu jsou zejména odborníci ze státních zdravotnických zařízení, kteří mohou více ovlivnit spotřebu léčivých přípravků ve finančním vyjádření než kolegové z jiných zařízení, zejména proto, že se jedná většinou o vlivné odborníky se souběžným pedagogickým působením.
Pro tvůrce "lékové politiky" je jistě užitečným zjištěným, že 51 % lékařů odmítá z různých důvodů možnost generické preskripce. Jde o pochopitelné chování lékařů, kteří pravděpodobně vnímají generickou preskripci jako zásah do svých profesních privilegií a mají obavy z podřadnosti generických přípravků. Pokud by státní léková politika směřovala k zavedení generické substituce, bylo by jistě potřebné provést v tomto směru rozsáhlou informační kampaň.
V porovnání se situací v zahraničí (včetně států západní Evropy) je poměrně příznivým jevem, že 64 % lékařů SPC zná a dokonce je využívá jako zdroj informací s frekvencí často a občas. Nízkou sledovanost SPC lze v některých ohledech přičíst také jejich kvalitě, ale předpokládáme, že vývoj (EU harmonizace a aktualizace, konsistentnost informací a databáze) přispěje k jejich postupnému rozšíření. Potěšující je rovněž setrvalá sledovanost FI, podpořená jejich snadnou dostupností v časopise ČLK.
Závěr, který je možno ze získaných poznatků vyslovit je, že převaha informací působících na lékaře je motivována firemními zájmy výrobců léčiv a těžko proto může být důsledně objektivní. Lze předpokládat značný vliv na preskripční jednání lékařů. Ke zlepšení současného stavu bude SÚKL nadále pokračovat ve svých odborných informačních aktivitách pro co nejširší spektrum lékařů, ale také v dozorové činnosti tam, kde reklamní aktivity farmaceutických firem často nejsou v souladu s právními předpisy.
9.6.2005
Zdroj: SÚKL
-  -
|
| |
|
|
