Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
|
Proč protestují lékaři?
|
Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) platí za služby lékařů se zpožděním tří měsíců. Kde je příčina? Spočívá v chybném postupu ministerstva zdravotnictví, jak tvrdí lékaři, nebo je to složitější problém? Není tento problém využit pro sledování úplně jiných zájmů?
Deficit VZP, tj. rozdíl mezi příjmy a náklady vynaloženými na nákup služeb od lékařů a nemocnic, tedy poskytovatelů služeb, je dlouhodobým problémem. VZP pojišťuje 65 % pojištěnců ve vyšších věkových skupinách, zatímco osm zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven (ZZP) má těchto pojištěnců jen 35 %. Náklady na léčbu starších pojištěnců jsou 3 až 5x vyšší než ve středním věku. Rozdíly jsou i v celkové výši příjmů. Mezi pojišťovnami bylo od roku 1993 přerozdělováno pouze 60 % celkových příjmů, zatímco ve světě je to 100 %. V ČR se nepodařilo dosáhnout i přes opakované pokusy nápravy tohoto nespravedlivého a pro společnost výrazně neefektivního stavu. Důsledkem byly v posledních 12 letech opakované deficity VZP, které byly nesystémově řešeny dosypáním financí státem, zatímco na účtech ZZP prostředky přebývaly. Ke konci prvního čtvrtletí roku 2005 to bylo 7 miliard korun, což se blíží deficitu VZP, který je nyní kolem 10 miliard. Poskytovatelé služeb a jejich dodavatelé se stali dlouholetými a výhodnými věřiteli záměrně špatně nastaveného systému veřejného zdravotního pojištění. Většina zákonodárců se v letech 1992-2004 i přes varování ministerstva financí nechala opakovaně přesvědčit, že zaměstnanecké pojišťovny potřebují takovouto několikamiliardovou "nespravedlivou výhodu", aby mohli lépe konkurovat a komplikovaně a nákladně přetahovat své pojištěnce ve "spolupráci" s lékaři. Na toto rozhodnutí všichni doplácíme. Konkurence ve skutečnosti nic významného nepřinesla. Po celou tu dobu se dařilo veřejnosti věšet bulíky na nos. Vláda letos iniciovala kroky, které mohou po jejich potvrzení v parlamentu odstranit od ledna 2006 nejhrubší míru nespravedlnosti v přerozdělování příjmů pojišťoven. Vládě se však dosud nepodařilo nalézt cestu k aktuálnímu řešení důsledků deficitu VZP. Nyní zjevně nutný, avšak co nejkratší překlenovací úvěr VZP řešení problému jen odsouvá. Z pohledu pacientů je zásadně nepřijatelné, aby byly náklady na péči v příštím roce zmrazeny. Přebytky ZZP by dále rostly a z peněz pojištěnců by se vychytrale současně hradily i důsledky v podobě deficitu VZP. Existence devíti pojišťoven je bariérou pro řešení řady problémů. Sloučení pojišťoven do jedné by celý systém nejen zjednodušilo, ale také by se výrazně a pro občana i veřejné finance méně nákladnou cestou snížil deficit VZP. Pojišťovny se naopak snaží získat co největší autonomii, chtěly by fungovat nejlépe jako soukromé a spravovat peníze občanů bez veřejné kontroly. Cestou vlivu na premiéra se snaží zrušit letos navržené změny právního rámce včetně stoprocentního přerozdělení pojistného. To by ale v praxi znamenalo, že bude výrazně omezena dostupnost služeb nebo zavedeny různé postupy, jak získat od pojištěnců více peněz. To nabízí ODS. Pod nálepkami zestátnění zdravotnictví se pojišťovny a někteří představitelé ambulantních lékařů snaží zablokovat kroky vlády vedoucí k větší transparentnosti, účinnosti a účelnosti zdravotnictví. Účelové dezinformace, najímání PR agentur, davové jednání, hry s premiérem, ale i malou pružnost vlády k více cílené diskusi nelze považovat za efektivní cestu k řešení problému. Vláda musí podstatně intenzivněji hledat řešení deficitu VZP a neměla by se nechat vtahovat do úplně jiných hrátek.
6.10.2005 Zdroj: Právo Autor: Petr Háva, poradce ministryně zdravotnictví
- -
|
|
|
|