 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
Žijeme v americkém paradoxu
|
RESPEKT s endokrinologem Vratislavem Schreiberem o společnosti, která tloustne a stárne
Světová zdravotnická organizace (WHO) v posledním zářijovém týdnu vydala prohlášení, v němž upozorňuje, že svět čelí vážnému nebezpečí: prudce rostoucí obezitě. Nejde o marginálii. Podle amerického Střediska pro prevenci a kontrolu nemocí přibylo jen ve Spojených státech za posledních deset let kvůli nadváze přes třicet procent úmrtí, a obezita tak brzy předstihne kouření jako nejčastější příčinu smrti. Podle statistik trpí obezitou také téměř čtvrtina Britů a podobná čísla vykazují i další vyspělé země. WHO přitom varuje, že v příštích deseti letech se počet lidí trpících nadváhou ještě zvýší, a to zhruba o polovinu – z dnešní miliardy na miliardu a půl. Chronická onemocnění způsobená tloušťkou se tak podle mínění odborníků stanou jedním z největších civilizačních problémů. Mezi přední experty, kteří se obezitou zabývají v Česku, patří endokrinolog prof. Vratislav Schreiber (81).
Proč dnes naše civilizace začíná mít čím dál větší potíže s tloušťkou?
Všichni v sobě máme z dávných dob geny, které usilují o hromadění tuku v době nadbytku pro horší časy. Moderního člověka, který má to štěstí, že se narodil v nějaké bohaté zemi, ale dnes už spíše ohrožují, než aby mu pomáhaly. Na obecnější rovině bych pak řekl, že problémy západní společnosti s tloušťkou vypovídají o pohodlnosti a nestřídmosti naší civilizace a o její zvláštně zkažené chuti na nezdravá jídla.
Situaci, která dnes v rozvinutém světě panuje, zdravotníci běžně označují výrazem „americký paradox“. Jde o to, že stále více lidí má přístup ke zdravým potravinám a dostatek informací o tom, s jak velkými zdravotními riziky jsou špatné stravovací návyky spojeny, a přesto čím dál více lidí tloustne. Navzdory bezprecedentnímu blahobytu tady prostě lidé nejsou schopni žít zdravě. S nebezpečnou nadváhou se už dnes potýkají plné dvě třetiny dospělých Američanů a tloustnout začínají i děti. Třeba v Británii se za poslední dvě dekády průměrná velikost dětského oblečení v pase zvýšila o dvě čísla.
Čím přesně nám obezita hrozí? Které nemoci jsou s ní spojeny?
Nadváha enormně zatěžuje lidský organismus. Zapříčiňuje především infarkty, mozkové mrtvice a onemocnění cukrovkou. Stále častěji se o ní ale hovoří také v souvislosti s rakovinou. Podle různých výzkumů bychom na Západě mohli o jednu třetinu snížit počet úmrtí na rakovinu jednoduše tím, že bychom změnili své stravovací návyky. Abychom si uvědomili, o jak velký problém jde, uvedu pro ilustraci jedno číslo: jen předloni přišla léčba nemocí způsobených obezitou Spojené státy na více než 75 miliard dolarů.
Veřejné zdravotnictví a zdravotnická osvěta už zabránily mnoha epidemiím a vymýtily řadu smrtelných chorob. Co se týká boje s obezitou, jsou však zatím v hluboké defenzivě. Britský lékařský časopis The Lancet to jednou nazval „katastrofálním selháním“. Co lze proti obezitě dělat?
Jistě, lze hledat geny a hormony, které jsou za tloustnutí odpovědné a snažit se najít postupy a léky, které by tloustnutí nějak složitě blokovaly a odbourávaly. Bylo by ale chybou sedět s rukama v klíně a nečinně čekat, s čím medicína přijde. Hlavní potíží je totiž vedle špatných stravovacích návyků to, že nám chybí pohyb. Hodně lidí dnes po dlouhých hodinách, které prosedí u počítače, nasedne do auta, které po příjezdu domů vymění za křeslo před televizí. Průzkumy například nedávno odhalily, že průměrný obyvatel Spojených států prosedí každý den před obrazovkou neuvěřitelných šest hodin! Aby si člověk udržoval kondici a rozumnou váhu, měl by přitom každý den ujít alespoň čtyři pět kilometrů. Podle statistik to ale dělá jen málokdo. Například v Německu to dělá jen třetina obyvatel a třeba ve Spojených státech pouhých 7 % populace!
Navzdory tomu všemu dnes nelze přehlédnout, že lidé žijí stále déle a západní společnost jako celek stárne.
To je dáno množstvím peněz, které farmaceutické firmy investují do prodloužení života.V obecném povědomí sice pořád panuje představa, že společenské trendy dnes určuje „kult mládí“. Pohled do ekonomických statistik však dává tušit, že stále silněji se naopak prosazuje něco, co bychom mohli nazvat „kultem stáří“ – firmy investují ohromné prostředky do produktů, jež by mohly být přitažlivé pro stále početnější vrstvu movitých seniorů. V medicíně jsou to z logiky věci zejména léky. Mladí farmaceutické firmy moc nezajímají – jsou zdraví a léky nepotřebují. Anebo potřebují takové, které neslibují žádný lukrativní výdělek, protože jsou na nemoci, jimiž trpí především obyvatelé extrémně chudých zemí. Typickým příkladem je AIDS. Staří lidé jsou naproti tomu pro farmaceutické koncerny nesmírně zajímaví. Tedy alespoň ti bohatí a dobře pojištění.
Jak tyto dnešní trendy ovlivní zítřejší medicínu? Čím se bude lékařská věda intenzivně zabývat řekněme v nejbližších dvaceti letech?
Vše nasvědčuje tomu, že kromě již zmiňované obezity především dalšími civilizačními chorobami a chorobami stáří – hypertenzí, cukrovkou, arteriosklerózou a myslím, že stále více také Alzheimerovou chorobou. To jsou nemoci, jejichž výzkum je pro farmaceutické firmy zajímavý, protože jimi trpí velké množství lidí, kteří jsou schopni a ochotni platit za léky proti nim.
S tím, jak přibývá lidí, kteří si spoří, aby se mohli v rámci možností ve stáří bránit bolestem a nemocím a zpříjemnit si závěr života, jsou však spojena i určitá rizika, o nichž je dobré vědět.
Jaká?
Objevují se kupříkladu léky, které mají silné vedlejší účinky. Pomáhají sice třeba proti bolestem kloubů, ale po čase se ukáže, že ohrožují lidi infarktem. Nebo si vezměte jiný příklad. Média teď informovala o první soudní žalobě v New Orleansu proti majitelům sanatoria pro staré bezmocné lidi, kteří odmítli evakuaci svých klientů, a ti se utopili. I když člověk není zrovna paranoidní, nevyhne se myšlence, zda to náhodou nebylo ze ziskuchtivosti. Neměli ti klienti předplacenou doživotní péči? Zatím to nevíme, ale bude nesmírně zajímavé se to dozvědět!
9.10.2005
Zdroj: RESPEKT 41/05
-  -
|
| |
|
|
