 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
Proč většinu chorob jen tak nevymýtíme
|
Veřejnost posuzuje závažnost infekčních chorob podle plochy novinového papíru, který se o nich popíše. Nejnovější hity přitahují větší pozornost než letité evergreeny. Jen tak si lze vysvětlit, proč se strachujeme z viru ptačí chřipky H5N1, který má na svědomí šest desítek lidských životů.Ve srovnání s ním nás nechává celkem chladnými nevyléčitelný a smrtelný AIDS. Jeho původcem je nakaženo 40 miliónů lidí. Počet infikovaných se zvyšuje děsivým tempem pět miliónů osob ročně. Za stejnou dobu připraví AIDS o život tři milióny lidí.
Ptačí chřipka už tu byla
Závažnost chorob často měříme i na kilometry, jež nás od nich dělí. Malárie ohrožuje 40 procent obyvatel Země. Tři sta miliónů se jí nakazí a milión lidí na ni každoročně zemře. Každých 30 sekund umírá na malárii jedno dítě. Ale to je daleko. Virus ptačí chřipky v Řecku nám připadá nebezpečnější, protože jej máme za humny.
Ale ani v tom nejsme důslední. Když se objevila ptačí chřipka v 1400 kilometrů vzdálené dunajské deltě, přeběhl nám mráz po zádech. Když v roce 2003 řádil jen 700 kilometrů od české kotliny ptačí chřipkový virus H7N7 v nizozemských chovech drůbeže, nakazil tam desítky ošetřovatelů slepic a zabil jednoho veterinárního lékaře, byli jsme podivuhodně klidní. Jako kdyby věci přicházející z východu musely být nutně horší než ty, jež se rodí na západ od našich hranic.
Máme plná ústa globalizace současného světa, ale skutečné dopady tohoto fenoménu na vznik a šíření infekčních chorob nám unikají. V roli symbolů globalizace by měl provozovny McDonald's nahradit snímek viru vyvolávajícího SARS. Do jihovýchodní Asie dolétl na křídlech infikovaných netopýrů. Z centra epidemie v Hongkongu už cestoval na palubách boeingů a airbusů. Jedním z nejpostiženějších měst bylo kanadské Toronto.
Tuberkulóza nezmizela
Stejně pokřivenou optikou nahlížíme do minulosti. V souvislosti s "ptačí chřipkou" bývá opakovaně připomínána pandemie tzv. španělské chřipky z let 1918 až 1919. Nakazila se jí zhruba miliarda lidí, tedy asi polovina tehdejšího lidstva. Z nich choroba zahubila 20 až 40 miliónů. Pro srovnání, v právě ukončené první světové válce padlo osm miliónů vojáků.
Byla tedy španělská chřipka "epidemií století"?
Pohled do statistik odhalí, že španělská chřipka nebyla největším zabijákem své doby. Mezi 9,6 milióny obyvatel zemí Koruny české kulminovalo onemocnění španělskou chřipkou v listopadu a prosinci 1918. Zemřelo na ni 26 tisíc lidí. Tuberkulóza u nás v témže roce připravila o život 37 tisíc obětí. Nejvíce obyvatel Čech, Moravy a Slezska však zahubil
"obyčejný" zápal plic a další choroby dýchacího ústrojí - bezmála 39 tisíc.
Některé choroby přestaly být závažným problémem. Neštovice jsme zcela vymýtili a jejich původce se nachází už jen na dvou místech planety, v bedlivě střežených mrazácích výzkumných center v USA a v Rusku. Na pokraji "vyhubení" se ocitl virus obrny. Základním předpokladem pro vymýcení původce infekčního onemocnění je ale spolehlivá vakcína. Důležité také je, aby virus nepřežíval v domácích či volně žijících živočiších.
To jsou také důvody, proč většinu chorob jen tak nevymýtíme. Například proti AIDS neexistuje účinná očkovací látka. V případě žluté zimnice neumíme dostat pod kontrolu její hmyzí přenašeče. U eboly ani neznáme tvory, kteří jsou přírodním rezervoárem viru.
Samostatnou kapitolu představuje návrat chorob, které jsme považovali za vyřízené. Obvykle se jejich comeback pojí s rozmachem rezistence k lékům. To je případ "odepsané" tuberkulózy. Jejího původce Mycobacterium tuberculosis hostí každý čtvrtý obyvatel Země a osm miliónů každoročně onemocní.
Chutné maso z pralesa
Vývoj nových léků pokulhává za tempem, jakým se proti nim původci infekčních chorob obrňují. Situace je špatná, protože farmaceutické firmy ztrácejí zájem o vývoj nových antibiotik. Proč by měly investovat stamilióny dolarů do vývoje, když rezistence vyřadí preparát ze hry dřív, než stačil výrobci vrátit investici? A tak léků uváděných na trh ubývá.
Jestliže v letech 1983 - 87 dostali lékaři k dispozici 16 nových typů antibiotik, pak v letech 2003 - 2004 se světový trh s antibiotiky rozrostl jen o tři položky.
A jako kdyby to nestačilo, pracuje lidstvo usilovně na vzniku nových infekčních nemocí. Jejich zdrojem může být například bushmeat čili "maso z pralesa", jež se v Africe těší stále větší oblibě. Virologický průzkum v Kamerunu odhalil šokující stav. Z 930 prověřených lovců opic bylo třináct nakaženo opičími viry. Ve dvou případech šlo o viry, jejichž výskyt u
člověka zatím nikdy nikdo neznamenal. Kterýkoli z nich se může vydat ve stopách viru HIV, který jsme si vypůjčili od šimpanzů. V dnešním globalizovaném světě by určitě nezůstal sedět doma v Kamerunu.
21. 10. 2005
Autor: Jaroslav Petr je reprodukční biolog
Zdroj:HN.IHNED.CZ
-  -
|
| |
|
|
