Vítejte na ZDRAV.cz
  Hledat

Rozšířené hledání

  Menu
· Všechna témata
· Archiv
· Statistiky
  Přihlášení
Uživatelské jméno

Heslo

Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled...
  Uživatelské menu

  Bezcigaret.cz
Do nového dne
uh, uh, uh
s cigaretou
  Redakce
· Reklama
· Redakce
· Prohlášení
  Archiv html
· Adresář firem
· Zákony a vyhlášky
· Marketing pro zdraví
  Zdrav.cz

Přidat zdrav.cz
do Oblíbených položek

Ikona na Vaše stránky
www.zdrav.cz

Zdrav.cz
jako Výchozí stránka

Čtvrtek, 01.Prosinec 2005 Články 

Z úředních statistik vyplývá, že zaměstnanecké zdravotní pojišťovny dlouhodobě vydávají u stejných kategorií pojištěnců, vztaženo na hlavu, nejméně tolik, jako VZP. To znamená, že VZP nehospodařila hůře, ale přesto jí každoročně chybělo 2.5 až 3.5 miliardy a naopak zaměstnaneckým pojišťovnám peníze zbývaly a hromadily se ve zvláštních fondech, o kterých se mlčí. Důvodem tohoto stavu bylo a částečně ještě je nespravedlivé rozdělování vybraného pojistného zavedené v roce 1993. Celou tu dobu se vědělo, že VZP má špatnou skladbu pojištěnců, mnoho hodně nemocných, za které platí stát velmi malé pojistné, například za důchodce, kde to pokryje méně než čtvrtinu nákladů. Náprava byla vícekrát navrhována, ale na návrh senátora Julínka byla Senátem na několik let pozastavena. Toto a další se píše v dopisu Svazu pacientů poslancům parlamentu. Celý text následuje.

Svaz pacientů píše poslancům!


Poslední události vyvolaly otázku, proč je možné, aby si státní úředník podle své libovůle dovoloval rozhodovat o zacházení s veřejnými prostředky určenými na všeobecnou zdravotní péči a jejich použití způsobem, který není vymezen zákonem nebo předpisem vydaným na základě zmocnění ze zákona. Mám na mysli nepravdivými výroky opentlené a neoprávněné zásahy do hospodaření VZP, zbytečně násilné omezení výdajů za léky bez řešení správné preskripce, zvýšení indexů pro výpočet ceny práce mimo rámec zákona, bonusový řád pro nemocnice porušující několik zákonů a pacienty ohrožující nařízení omezit objem zdravotní péče ve státem kontrolovaných nemocnicích, vydané prý jen ústně.

Budeme požadovat průběžné informace, zda bylo něco z těchto věcí realizováno a s jakými následky. Tyto údaje jsou předmětem veřejného zájmu, nesmí být utajovány a musí být k dispozici pro případné žaloby. Zde bychom rádi upozornili ředitele příslušných nemocnic, že by neměli dělat žádná problematická opatření bez písemného příkazu, protože možná trestní odpovědnost by mohla padnout jen na jejich hlavy, kdežto jinak by asi byli jen spoluviníky.

Nyní k úvodní otázce. U nás chybí účinná přímá vazba mezi občany, kteří si zdravotnictví platí a těmi všemi, kdo systém veřejného zdravotnictví realizují, do čehož patří všechny profesionální činnosti od tvorby zákonů a předpisů přes zdravotní plány a pojišťovny přeměňující peníze na péči až po všechny druhy poskytovatelů. Přinejmenším evropská zkušenost nám říká, že tuto vazbu a kontrolu nemohou obstarat v politických volbách zvolení zastupitelé, ale jen v tomto oboru angažovaní občané. Přihlásí se jich dost, když dostanou příležitost uplatnit se, a bude-li jich více než dost, vybere se potřebný počet volbou. Do tohoto výběru se nesmí plést zaměstnavatelé, protože oni neplatí těch 9.5 % na pojištění zaměstnanců ze svého, ale z toho, co zaměstnanci produkují. Z podobného důvodu je nepřijatelné, aby se problémy veřejného zdravotnictví řešily na tripartitě, kde pacienti nejsou skutečně zastoupeni. Ani zaměstnavateli, ani odbory, zvláště ne zdravotnickými.

Hlídat zájmy pacientů a pojištěnců totiž nemohou osoby a instituce, které jsou ve střetu zájmů. V tom je potřeba vyjasnit, kdo je kdo. Ani náš nejlepší moderátor politických debat si nepozval k posouzení kroků nového ministra zdravotnictví někoho schopného vysvětlit, jaké to má chyby, a neobrátil se na Svaz pacientů ČR, založený na dobrovolné práci, ale na sdružení Občan, které je financováno, jak se nám jeví, za účelem prosazování jiných, než pacientských zájmů. Přitom je těžké rozlišit, co jeho reprezentant neví a co schválně zamlčuje.

Co by tedy řekl skutečný oponent? Především je třeba vyjít z úředních statistik. Z těch vyplývá, že zaměstnanecké zdravotní pojišťovny dlouhodobě vydávají u stejných kategorií pojištěnců, vztaženo na hlavu, nejméně tolik, jako VZP. To znamená, že VZP nehospodařila hůře, ale přesto jí každoročně chybělo 2.5 až 3.5 miliardy a naopak zaměstnaneckým pojišťovnám peníze zbývaly a hromadily se ve zvláštních fondech, o kterých se mlčí. Důvodem tohoto stavu bylo a částečně ještě přetrvává nespravedlivé rozdělování vybraného pojistného zavedené v roce 1993. Celou tu dobu se vědělo, že VZP má špatnou skladbu pojištěnců, mnoho hodně nemocných, za které dostává velmi malé pojistné, například za důchodce, kde to pokryje méně než čtvrtinu nákladů. Náprava byla vícekrát navrhována, ale na návrh senátora Julínka byla Senátem na několik let pozastavena.

Kdyby se realizovala Krátkodobá a Stabilizační opatření schválení letos Vládou ČR a pokračovalo se podle racionálního obsahu rovněž přijaté Koncepce zdravotnictví, přestal by kumulovaný deficit zdravotnictví jako celku narůstat. Samozřejmě při dodržování zákonů a vyloučení destabilizačních kroků. Za léta nakumulovaný deficit VZP by se dal ze dvou třetin vyrovnat za použití obsahu zvláštních fondů ZZP a zbytek musí jít na účet státu.

Zcela nepřípustné je chtít tento deficit vyrovnat porušením práva klientů VZP na rovný přístup ke zdravotní péči tím, že by dostávali omezenou péči. Řešením není ani celkové omezení základní péče, které by vedlo k porušení práva na úplnou péči u všech pojištěnců a zároveň by zvýšilo přebytky ve fondech ZZP a poskytlo ještě lepší vyhlídky pro ty, kteří se těchto peněz hodlají zmocnit.

Jak uvedeno, není důvod ani právo omezit rozsah a objem péče poskytované nemocnicemi v prosinci ani později. Odkládání operací na pozdější dobu ostatně nemůže přinést úspory jinak, než tím, že k operaci vůbec nedojde, neboť pacient mezitím zemře. Tak je potřeba pacientům věc pravdivě vysvětlit. Na některé odmítnuté se ale možná přece dostane, bude-li to v zájmu některých menších nemocnic. Přijde to dráž.

Náklady na léky se dají při hospodárném řešení udržet na asi 103% nákladů v předchozím roce. Požadované snížení na 98% znamená, že na všechny se nedostane. Také toto opatření jde za hranice ústavních garancí a je bezdůvodné, pokud bychom za důvod nepřijali nevyvážené a reformou nepředpokládané zvýšení příjmů některých zdravotníků.

Události posledních týdnů ukázaly, že má li se utvářet reforma zdravotnictví podle potřeb pacientů, neobejde se to bez významné účasti občanské veřejnosti.
29. 11. 2005
Autor: Ing. Josef Mrázek, CSc., viceprezident Svazu pacientu ČR
Zdroj: www.politikon.cz


- Vytisknout stránku -

  Související odkazy
 Více z Tématu - Články