 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
|
Čtvrtek, 01.Prosinec 2005
|
Články
|
Skrývají se za inzercí léků úplatky?
|
Jedna z největších farmaceutických firem na světě, americká firma Pfizer, řeší v České republice problém: musí vysvětlit, jak se před dvěma lety v její pražské kanceláři ocitla skrytá kamera. Ta tajně zachytila jednání jejího manažera Aleše Prokopenka s vrcholnou představitelkou České lékařské komory Evou Klimovičovou, jak se domlouvají na zprostředkování schůzky s tehdejším šéfem komory, současným ministrem zdravotnictví Davidem Rathem. Z nahrávky vyplynulo, že setkání s Rathem je možné, pokud firma investuje téměř tři miliony korun do inzerce v časopise Tempus Medicorum, který vydává komora. Klimovičová podle nahrávky nabízela, že přes Ratha pak zařídí, aby se produkty firmy dostaly na seznam "vyvolených" léků, které hradí pojišťovny. Když se nahrávka objevila tuto neděli v České televizi (prý ji dostala od anonyma), vyvolalo to skandál a případu se začala věnovat policie. Firma se však už druhý den do vysvětlování, kdo a proč v jejím sídle tajně nahrával, příliš nehrne. Prý se čeká na to, jak vyhodnotí kauzu ústředí firmy ve Spojených státech.
Jsou jen dvě možnosti: buď si nahrávku pořídila sama firma, aby si zmapovala, jak se dá v Česku podnikat, nebo skrytou kameru nasadil v kanceláři někdo cizí.
Obě varianty jsou pro firmu zdrcující: buď tu firma Pfizer dva roky tajila, že má důkazy o možné korupci při udělování výhod při prodeji léků, a tím, že to nenahlásila, se sama dostává do podezření, že na tento "korupčně-inzertní" systém přistoupila, nebo se stala obětí průmyslové špionáže. Jakým směrem se bude ubírat stanovisko firmy, naznačuje Eva Klimovičová. Ta ihned poté, co se nahrávka objevila na veřejnosti, navštívila firmu Pfizer. "Říkají, že sami nevědí, kdo to nahrával, a pan doktor Prokopenko to popírá. Je z toho zdrcený," řekla MF DNES Klimovičová toto pondělí.
Z analýzy časopisů Tempus Medicorum nicméně vyplývá, že Pfizer v něm po schůzce s Klimovičovou hojně inzerovala. A kategorizační komise nakonec splnila to, co si firma přála: třeba se rozšířil počet lékařů, kteří smějí daný lék předepisovat. To znamená, že lék jde potom mnohem lépe na odbyt.
Například preparát na snižování cholesterolu v krvi Sortis: firma Pfizer inzerát na něj zveřejnila v časopise Tempus Medicorum loni v říjnu. Už od jara přitom usilovala o to, aby na tento lék bylo zrušeno preskripční omezení, tedy aby jej mohli předepisovat například i praktičtí lékaři. Což je pro odbyt léku velmi významné. Firma toho nakonec dosáhla. V případě léků na snižování cholesterolu založených na stejné účinné látce, jaká je v sortisu, jde o obchod za 2,4 miliardy korun ročně a tyto léky lékaři předepisují stále častěji. Vysokou hladinu cholesterolu má totiž v Česku 65 procent lidí.
O tom, který lék bude dotován, rozhoduje každý rok právě kategorizační komise, v níž jsou zástupci ministerstev zdravotnictví a financí, ale také lidé z České lékařské komory nebo Svazu pacientů. Za lékařskou komoru byl v komisi před dvěma lety právě David Rath.
Ředitelka Mezinárodní asociace farmaceutických firem Jana Mikotová rozhodování komise považuje za neprůhledné. "Rozděluje se tady 36 miliard korun ročně, a to netransparentně," řekla. Asociace už loni v dubnu podala stížnost na neprůhledné rozhodování o výši úhrad léků k Evropské komisi. Česko podle firem porušuje evropskou směrnici, která určuje pravidla, podle kterých se úhrady za léky stanovují.
30.11.2005
Zdroj: MF Dnes
-  -
|
| |
|
|
