 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
Výdaje za léky loni do září stouply o pětinu
|
Lidé a pojišťovny vydali za léky loni od ledna do září 48,5 miliardy korun, což je v meziročním porovnání o pětinu více. Spotřeba vzrostla zhruba o 16 procent na 280 milionů balení. Vyplývá to z údajů Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). Údaje o spotřebách v absolutních číslech se ovšem nelíbí Dr. Chudobovi, prezidentovi České lékárnické komory. Správně připomíná, že tato čísla neodpovídají skutečnosti, protože vycházejí z maximálních cen a maximálních doplatků na léky. Skutečná čísla, která ovšem nikdo neuvádí, jsou nižší. Údaje SÚKL ovšem docela dobře ilustrují trendy ve vývoji spotřeby léků a růst výdajů na léky. Další podrobnosti následují
Průměrná cena léčiv loni ve 3. čtvrtletí dosáhla téměř 180 korun, což je přibližně o deset korun více než ve stejném období 2004. Český přípravek stál v průměru necelých 95 korun, slovenský zhruba 62 korun. Přípravky z dalších zemí se prodávaly v průměru za téměř 280 korun.
Na prvním místě v počtu dodaných balení jsou ve 3. čtvrtletí 2005 opět léčiva kardiovaskulárního systému, která se na celkovém množství balení podílí z pětiny. Druhé místo patří léčivům nervového systému s 18,2 procenta. Třetí pozici zaujímají léky zažívacího traktu a metabolismu, která tvoří téměř 14 procent celkového počtu balení.
Z celkového objemu dodávek léčivých přípravků loni od ledna do září představovaly české léky více než 114 milionů balení, což je meziročně o 26,4 milionu balení více. Dodávky slovenských přípravků stouply o 1,9 milionu na 31,14 milionu balení. Vzrostl také objem dodávek léků z ostatních zemí, a to o 11,1 milionu na 134,6 milionu balení.
Výrobní a nákupní výdaje distributorů loni za tři čtvrtletí vzrostly na téměř 35 miliard ze zhruba 29 miliard Kč ve stejném období předloni. Maximální přirážka distributorů a lékáren včetně daně z přidané hodnoty dosáhla 13,5 miliardy korun, což je meziročně zhruba o 2,2 miliardy více.
Přirážka lékáren a distributorů činila 32 procent, od 2. ledna klesla na návrh ministra zdravotnictví Davida Ratha na 29 procent. Rath tvrdí, že čeští lékárníci mají zisky dost vysoké, a mohou si tedy dovolit jejich pokles, lékárníci mu oponují. Tříprocentní pokles podle nich omezí příjmy lékáren o 15 procent a ohrozí existenci čtvrtiny z 2200 lékáren. Do konce ledna proto drží stávkovou pohotovost.
Finanční objem distribuovaných léčiv představuje součet výdajů zdravotních pojišťoven na recepty a léčebné přípravky v nemocnicích, doplatky pacientů a volný prodej za hotové. Podle zprávy SÚKL se výdaje občanů za nákup za hotové a za doplatky podílejí na celkových tržbách nejméně jednou pětinou. Výsledné ceny jsou maximální možnou hranicí finančního vyjádření obchodu s léčivy.
6.1.2006
Zdroj: ČTK
-  -
|
| |
|
|
