 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
Zdravotnictví léčíme strašením lékárníků
|
Máme nemocného pacienta. Jmenuje se zdravotnictví. Naordinovali jsme mu léčbu:šokové terapie, někdy pohrozit a často strašit. A co třeba začít u lékárníků, oni se nemohou bránit. Vyhláškou jim sebereme tučné zisky! Fotoaparáty zahraničních turistů dnes v Praze budou hlasitě a opakovaně cvakat. Stávka v bílých pláštích tu dlouho nebyla. Nebo lékárníci, kteří se dnes sjeli do Prahy v bílých pláštích nebudou? To zatím nevíme. Co ale jisté je, že se opravdu v Praze sejdou (autobusy je dovezou z celé republiky) a začne tak série protestů. Protestů, které mají odradit nového ministra od likvidace lékárenství v zemích Českých.
Stávkujeme pro tři procenta
Ve vodách lékáren byl klid. Klid do doby, než ministerstvo financí svou vyhláškou (pochopitelně na podnět nového ministra zdravotnictví) snížilo lékárnám tzv. obchodní přirážku. Změna o pouhá 3% rozvířila klidnou hladinu tak moc, že se dokonce chystá "generální stávka" všech lékáren. Ta proběhne v pondělí 30.1. od 12:00 do 15:00 a Česká lékárnická komora doporučuje všem majitelům lékáren, aby v tento čas měly zavřeno pro všechny pacienty. Proč taková bouře? Nač tolik povyku? To mohou 3 % zlikvidovat až 1/4 lékáren v Česku?
Snížení marže padá na lékárny
Snížení společné přirážky lékárny a distributora o ona zlověstná procenta je pokračováním dlouhodobého procesu úspor ve zdravotnictví, které krvácí. Přirážka se snižovala již v minulosti z 38 na 35, ze 35 na 32 a nyní tedy od 1.1.2006 na 29%. Má to ale malý háček a ten je v celém sporu klíčový. Obchodní přirážka je dělená mezi distributora (rozuměj velkosklad) a lékárnu. Zatímco v době, kdy byla státem regulovaná celková přirážka 38% si distributor bral běžně 10% (na lékárnu zbylo 28%). Při všech dalších snižováních státem regulované přirážky se snižovala část připadající distributorům (ostrý konkurenční boj nutil distributory šetřit, docházelo k jejich slučování - poslední loni na podzim: Phoenix akvíroval Purus) a lékárny zůstávaly na své části cca 28%. Nyní, když je cela běžné, že velkodistributor si nepřiráží více něž 4% k ceně výrobce musí být veškeré snížení přeneseno na lékárny. Těm se tedy ze dne na den snížila přirážka z 28% na 25%.
Přirážka není marže
Na první pohled by se mohlo zdát, že "garantovaných" 25% je přece skvělé, že v jiném obchodě přirážky obchodníků nejsou zdaleka tak vysoké a už vůbec ne garantované. Když se bavíte s lékárníky, když nahlédnete do struktury příjmů jednotlivých lékáren, když v lékárenských programech vidíte pravdu, děsíte se.
Ne všechny tržby lékárny jsou s garantovanou přirážkou, ne na všechna léčiva je možné nasadit maximální přirážku (vždyť lékárna o 100 metrů vedle to má bez doplatku!), ne vše, co se v lékárně prodává, jsou léčiva a maminkám tu výživu pro miminka taky nechceme prodávat tak draho a jejich nelehkou sociální situaci jim stěžovat. Pokud se tedy podíváme na celkovou průměrnou marži lékáren, dostaneme se k číslu pod 20%. Obchodní přirážka tedy cca 28%, průměrná marže procent 18%.
Zde pan ministr nemá pravdu, jakékoliv další snížení je a bude pro určité lékárny nebo výdejny fatální. O tom není pochyb. Jiné lékárny vzniknu, to je pravda. Ale nová lékárna v hypermarketu babičce z Orlických hor nepomůže.
Proč přirážku snížit?
Hlavní argumet pro snížení přirážky byl "ušetřit". Zdravotnctví krvácí, začneme šetřit. A kde jinde než tam, kde se není možno bránit. Sebereme lékárníkům, ti jsou bohatí dost a tak ušetříme. Oni s tím stejně nic nezmůžou. A když budou prskat, tak snížíme ještě více. A když se jim to nebude líbit, začnou vydávat léky doktoři. To je přece skvělý model z Rakouska. Ano, v Rakousku funguje. Všechno okoukávat nelze.
A kolik zdravotnictví ušetří? Padla silná slova, že snížením o 3% ušetříme 1,5 miliardy. Na první pohled možná ano, ale někdo to zaplatit musí. V sociálním státě to kupodivu bude pacient:
Výrobce prodává známý Ibalgin 400, 30 tablet za 28,82 Kč. Maximální prodejní cena byla do konce roku 2005 stanovena na 39,94 (cena výrobce + 32% + 5 % DPH). Úhrada pojišťovny maximálně 35 korun. Zbytek, tedy 4,94 Kč doplácel pacient. Od nového roku je vše jinak. Výrobce cenu nezmění, maximální prodejní cena klesla na 39,03 (snížení přirážky na 29%) a úhrada pojišťovny klesla taktéž a sice na 33,10. Cena pro pacienta se na první pohled sníží na cca 39 korun, jenže on (z důvodu snížené úhrady pojišťovnou) ve skutečnosti zaplatí o korunu více! Tomu říkáme šetření ve zdravotnictví. Ano, na úkor pacientů. Ti budou vytahovat z kapes stále více a více.
Kudy ven?
Je zajímavé, že nikdo z dlouhé řady (neúspěšných) ministrů nechtěl problém výdajů na léky řešit. Nikdo z nich nechtěl slyšet pravdu o miliardách ve vrácených lécích (promrhané miliardy), nikdo nechtěl slyšet o tzv. degresivní marži, kde by se daly díky nižší přirážce na drahé léky a vyšší přirážce u léků levných, ušetřit stovky milionů. Vysvětlení? Když ono se to s těmi razítky od výrobců tak pěkně a rychle razítkuje, když předtištěné recepty od výrobců se tak pěkně trhají a nemusí se nic psát, stačí se jen podškrábnout a když ta školení v Alpách jsou tak užitečná. No a degresivní marže? Přece nevezmeme nemocnicím jejich jednu z mála výdělečných činností!
Jeden recept neexistuje. Nejde jen zastrašovat a používat sílu čerstvě nám svěřenou. Dialog a hledání cesty se všemi účastníky by byl určitě lepší a určitě, určitě férovější způsob léčby nemocného zdravotnictví.
26.1.2006
Zdroj: Finance.cz
-  -
|
| |
|
|
