Vítejte na ZDRAV.cz
  Hledat

Rozšířené hledání

  Menu
· Všechna témata
· Archiv
· Statistiky
  Přihlášení
Uživatelské jméno

Heslo

Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled...
  Uživatelské menu

  Bezcigaret.cz
Do nového dne
uh, uh, uh
s cigaretou
  Redakce
· Reklama
· Redakce
· Prohlášení
  Archiv html
· Adresář firem
· Zákony a vyhlášky
· Marketing pro zdraví
  Zdrav.cz

Přidat zdrav.cz
do Oblíbených položek

Ikona na Vaše stránky
www.zdrav.cz

Zdrav.cz
jako Výchozí stránka

Úterý, 21.Únor 2006 Články 

Ministr Rath v pondělí 13.2. v hlavním zpravodajství ČT 1 od 19.15 hod. konstatoval, že vědecká rada ČLK doporučila omezení lázeňské péče z veřejných prostředků a jemu se podaří ušetřit 1,5 mld CZK. Příslušná vyhláška by podle něj měla vyjít v dubnu tohoto roku. „Dosavadní kroky MZ směřují k jednoznačné likvidaci významné části českých lázní. To dnes sice slýcháme z celého zdravotnictví, ale rozsah škrtů v lázeňském indikačním seznamu dosahuje dle ministra Ratha 46%. Posílám vám proto základní soubor informací k dané otázce. Jde o soubor argumentů a dopadů přijímaných opatření a jeho cílem není konfrontační kampaň. Jde o to upozornit a veřejně klást dotazy,“ říká Dr. Eduard Bláha, generální ředitel Léčebných lázní Jáchymov. Celý text následuje.

Většina lázeňských zařízení je privátních a pracuje v nich m.j. 365 lékařů a 2010 pracovníků středního zdravotnického personálu (údaje z roku 2003). Lázně jsou ve vybraných regionech tahouny zaměstnanosti a ekonomiky. Do lázeňských objektů investovali lázně během posledních 10 let miliardy a investice do dalšího rozvoje lázeňství jsou prioritou ČR v rámci čerpání Evropských strukturálních fondů.

Základní údaje o lázeňské léčbě za rok 2004: Celkem bylo léčeno 309 258 osob, z toho bylo 127 598 pacientů léčených jako komplexní léčba s průměrnou dobou léčení 25,9 dne, 19 163 pacientů jako příspěvková léčba s průměrnou dobou léčení 20,5 dne, 45 301 samoplátců tuzemců s průměrnou dobou léčení 8,5 dne a 117 196 cizinců s průměrnou dobou léčení 14,7 dne.


Co uvedená změna vlastně pro lázně znamená

*
Lázně stojí ročně pojišťovny 3,2 mld. Kč a tato částka je již několik let neměnná. Nejde tudíž o obor, který by veřejné finance vysával víc a víc. Cena za den v lázních z veřejných financí je věcně usměrňována a již 4 roky se přes růst cen energií a mzdových nákladů nezvýšila. Tržby od pojištěnců generelně kryjí fixní náklady a ve většině lázní je profit tvořen prodejem služeb samoplátcům, převážně cizincům. Díky posilování koruny, sílící konkurenci polských lázní na německém trhu a díky soc. reformám a stagnující ekonomice v Německu, tak lázně již několikátý rok udržují ziskovost pouze utahováním opasků v nákladech.

*
Záměr ušetřit 1,5 mld. Kč představuje 46% úsporu z celkových nákladů veřejného zdrav. pojištění na lázeňskou péči. Ve srovnání s plánovanými zhruba 1% úsporami ve stamiliardových a stále dynamicky rostoucích nákladech na léky, tady jde o zřejmě neuvážený, ale jistě skokový a likvidační krok pro významnou část tohoto odvětví.( Myslím , že jeho níže popsané dopady budou dokonce i pro ostatní sociální demokraty ve vládě nepřijatelné a pro politickou oponenturu pravicových hejtmanů dalším konfrontačním tématem)

*
Úspora nákladů je jen zdánlivá - projeví se totiž mimo jiné okamžitým přesunem minimálně stejných nákladů do kapitol ministerstva práce a soc. věcí- rekvalifikace, podpory atd. (v lázních by tento zásah znamenal bezprostřední nutnost zrušit cca 4500 pracovních míst , propouštění se dotkne nejproblematičtějších skupin převážně nekvalifikovaných osob ve věku nad 50 let, kteří tvoří vekou část zaměstnanců lázní v různých pomocných provozech a i ve firmách, které jsou na lázních sekundárně závislé ,významná je i koncentrace lázní v pohraničních a nezaměstnaností postižených regionech, tato šoková terapie s následným masivním rušením pracovních míst v pohraničí je zvlášť peprná v zrcadle slibů min. Urbana o záchraně pracovních míst v továrně Philipsu v Hranicích na Moravě)

*
Omezení indikací jen pro lázeňskou léčbu, bez současné restrikce přesunu těchto indikací na ostatní lůžka následné péče jen více otevře praktickým lékařům jiný, pro systém nákladnější a prakticky nekontrolovaný kanál –odborné léčebné ústavy - proto Svaz léčebných lázní již dlouho usiluje o sjednocení indikačního seznamu pro následná lůžka a hlavně o sjednocení kontrolních mechanismů- (návrh na lázeňskou péči dnes musí doporučit specialista a schválit revizní lékař, návrh na péči v OLÚ je doručen pojišťovně formou výměnného poukazu bez schvalování, často až po nástupu pacienta a není na rozdíl od časově omezené péče v lázních nijak omezen, navíc je na den řádově o 30% dražší. Den v lázních stojí pojišťovny průměrně 1000 Kč, den v OLÚ stojí dle oficiální statistiky MZ za rok 2005 více než 1300 Kč, ročně pak úhrnně náklady na OLÚ geometricky rostou tím jak vznikají stále nová lůžka- v roce 2004 to bylo více než 5 mld)

*
Schopnost lázní nahradit škrtnutý objem pojištěnců rychle samoplátci je omezená. Významnými skupinami samoplátců jsou Němci, Rusové a Arabové, kteří již výrazně využívají služeb západočeských lázní a nabídka s poptávkou je již několik let v rovnováze. Jejich masivní příliv je naprosto iluzorní. Tuzemci- samoplátci v čs. lázních tvoří i přes gradující obchodní aktivity oboru zatím zanedbatelnou skupinu ( vyjádřeno v počtech přenocování). Je to generační a společenský problém, daný jednak státem vychovanou neochotou platit za vlastní zdraví v generaci současných typických lázeňských hostů (55- 60+) a jednak omezenými finančními možnostmi českých důchodců. Problém budou mít především lázně ve vnitrozemí, ale i velké lázeňské společnosti, kde pojištěnci stále tvoří více než 50% klientely. Tyto lázně výrazně investovaly a jsou zatíženy nemalými úvěry.( navíc myslím, že generace typických lázeňských hostů je i cílovou voličskou základnou pro soc. demokracii a i z tohoto hlediska jde o jednoznačně problematické rozhodnutí)

*
Navrhovaná náhradní transformace lázní na OLÚ je kontraproduktivní z pohledu dalšího rozvoje lokalit. Lázeňství je spojeno nejen s kvalitní rehabilitací, tvoří i atraktivní lokality a je výborným spouštěčem dalšího cestovního ruchu, což uzavřené „nemocnice“ nejsou. Oznámené škrty nekorelují s dlouhodobými představami a očekáváními vlády o budoucím čerpání evropských strukturálních fondů na tuto oblast. Lázeňství je oficiální prioritou ČR v oblasti rozvoje služeb, podpory regiónů a cestovního ruchu. Navíc české lázeňství má tradici, která je silně zakořeněná hlavně v populaci a od návštěvy lázní očekává pacient i sociální regeneraci v krásném prostředí, které je daleko od každodenních starostí.


*
Podivný je i mechanismus vzniku nového indikačního seznamu ve VR ČLK, n níž o sestavení nového indikačního seznamu požádala nechvalně známá Dr.Klimovičová, která je jejím sekretářem. Závěry VR jistě částečně vychází i ze zakořeněného podceňování odborných kvalit lázeňských lékařů jejich kolegy z nemocnic či klinik, kteří jsou páteří VR. V odborné veřejnosti chybí znalost reálné kvality rehabilitační péče v lázních. Tato neznalost vlastně nahání pacienta do OLÚ, které často vznikají v mnoha nemocnicích jako nouzové řešení za zavírané oddělení, bez řádného personálního vybavení a bez v lázních typické dlouholeté kontinuity vzdělávání rehabilitačních pracovníků. (Obecné panuje představa lázeňského šviháka s kalíškem horkého pramene na kolonádě. Odborníci ale při návštěvě lázeňských rehabilitačních pracovišť většinou žasnou nad jejich profesionální úrovní- obratem Vás zvu do Jáchymova)

*
Tento škrt lázně zažene na cestu wellnessu, od kterého svět po boomu na konci tisíciletí již opět ustupuje. Na českých lázních Evropa vždy obdivovala jejich medicínský základ, dnes jej tímto škrtem a otevřenou snahou lázně vyčlenit z gesce MZ zpochybňujete. Wellness je snadnou cestou, jak k lázním přiblížit jakýkoliv hotel s bazénem, ale zároveň orientací na něj mohou české lázně ztratit svůj staletími vybudovaný kredit. Je jistě nutné wellness rozvíjet, ale pouze jako doplněk. 46% podíl výnosů ale není možné nazývat doplňkem.
18.2.2006
Autor:Dr.Eduard Bláha
Zdroj: Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče


- Vytisknout stránku -

  Související odkazy
 Více z Tématu - Články