 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
Úspory ve zdravotnictví
|
„Bohulibá snaha nového ministra zdravotnictví šetřit už nese ovoce: optimisté se těší, že by při úspěchu všech nových stropů a škrtů mohl systém uspořit třeba až deset miliard. Cena je ale vysoká. Stávkují lékárníci, bouří se distributoři, nespokojenost vládne v ordinacích a vyskytly se i případy, kdy kvůli obavám z překročení ministrových limitů odmítli doktoři předepsat drahé léky na bolest pacientům v posledním stadiu rakoviny. Přesto zůstává mimo pozornost díra v penězovodu, jejíž ucpání by žádný problém nepřineslo,“píše v Respektu Kateřina Mahdalová. Celý text následuje.
Paciente, tvou chybou je nevědomost
Dát lidem informace o léčbě je prý možné až po „převýchově“
Bohulibá snaha nového ministra zdravotnictví šetřit už nese ovoce: optimisté se těší, že by při úspěchu všech nových stropů a škrtů mohl systém uspořit třeba až deset miliard. Cena je ale vysoká. Stávkují lékárníci, bouří se distributoři, nespokojenost vládne v ordinacích a vyskytly se i případy, kdy kvůli obavám z překročení ministrových limitů odmítli doktoři předepsat drahé léky na bolest pacientům v posledním stadiu rakoviny. Přesto zůstává mimo pozornost díra v penězovodu, jejíž ucpání by žádný problém nepřineslo.
Terezino překvapení
„Musím si teď dávat trochu pozor na náklady – nevadilo by vám, kdyby za vaší maminkou chodili lidé z pečovatelské agentury nějaký čas jen jednou namísto třikrát týdně?“ zeptala se Terezy B. letos koncem ledna její praktická lékařka a způsobila jí tím menší šok. Pečovatelé přece k její mamince už dávno – tři roky – nedocházejí vůbec, tak jaké šetření? Nato zase zbledla lékařka: je to přece ona, kdo měl kontrolovat, zda péče účtovaná k proplacení zdravotní pojišťovně byla opravdu provedena. Ale Terezina maminka už kvůli špatným nohám do ordinace léta nechodí a dcera, protože je zdravá, také ne. Takže nebylo koho se zeptat a paní doktorka v dobré víře proplácela pečovatelské účty „naslepo“. Celkem tak ze solidární zdravotní kasy utekla maličkost: minimálně sto tisíc korun. A nejlepší je, že úplně beztrestně. Tereza s ohledem na vystrašenou lékařku nechce věc nikam hlásit – i kvůli článku trvala na zatajení jmen, které má ovšem redakce k dispozici. A agentura je úplně v klidu. „Rozhodně odmítám nařčení, že jsme za starou paní nechodili,“ říká její majitelka. „Naopak mám informace od sestřiček, které k ní docházely na výpomoc, že tam nikdy nepotkaly dceru, která si teď nejvíc stěžuje.“ Tolik jeden drobný příklad zdravotních úniků, které nás podle střízlivého odhadu pojišťoven přijdou ročně na dvě až šest miliard korun.
Konec nezbedů
Podle Ladislava Friedricha, ředitele Oborové zdravotní pojišťovny zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví, není zhruba 10 procent z celkového počtu lékařských úkonů vykázáno v souladu se zákonem. „Nemusí to být hned podvod v pravém slova smyslu,“ říká Friedrich. Jde prostě „jen“ o to, že si třeba nemocnice nechají proplatit sedmidenní pobyt pacienta na „drahém“ lůžku na jednotce intenzivní péče, ačkoli tam pacient strávil jenom dva dny a zbývajících pět dní pobyl na pokoji „levnějším“. Nebo si nechají uhradit celý víkend, ačkoli byl pacient propuštěn domů už v pátek. Atd. „Nejednou se nám stalo,“ říká Friedrich, „že jsme narazili na nesrovnalost, kdy měl pacient v určitém období pobývat v nemocnici, a přitom nám praktický lékař účtoval jeho prohlídku ve své ordinaci. Špitál prostě pochybil a naúčtoval nám delší dobu hospitalizace, než jaká odpovídala skutečnosti.“Z ředitelovy řeči je cítit, jak jsou pojišťovny v kritice nemocnic opatrné: pan Friedrich si dává záležet, aby vždy říkal „pochybení“ či „nesrovnalost“ tam, kde by mělo zaznít jasné – podvod. Mluvčí žádné z oslovených pěti pojišťoven nedokážou zmínit jediný případ, kdy by jejich instituce udělila nemocnici za podvod napomenutí, natož kdy by z tohoto důvodu vypověděla smlouvu. O příčinách tohoto stavu se pracovníci pojišťoven chtějí bavit jen anonymně. Shodují se na scénáři, který by po vypovězení smlouvy nastal: bouře pacientů na záchranu „své“ nemocnice probudí strach v politicích, kteří špitál zřizují, ti vyvinou tlak na „zlou“ pojišťovnu, aby smlouvu obnovila a nezbední pojišťováci zodpovědní za původní výpověď přijdou o místo. A tak se podvodům říká pochybení a nikdo se jimi moc nezabývá.
Cože?Tváří v tvář?
Ve snaze odhalit a znemožnit podvody zdravotnických zařízení by mohla být účinnou pomocí spolupráce s pacientem. „To jistě a my na to máme i nástroj,“ souhlasí Pavel Růžička z odboru kontroly Všeobecné zdravotní pojišťovny. „Každý zájemce si může na naší pobočce vyžádat výpis zdravotní péče a my mu ho zašleme. Pokud na výpise objeví zdravotnické úkony, které neabsolvoval, měl by o tom dát vědět své pojišťovně.“ Problém je, že občané o možnosti vyžádat si výpis nevědí. Pojišťovny vydávají časopisy, mají internetové prezentace, ale o výpisech nikde ani zmínka. Proč? „Zákon nám nic takového neukládá,“ říká Pavel Růžička. Zákon ale zároveň nic podobného nezakazuje – proč tedy pojišťovny nejsou aktivnější, proč třeba výpis klientům nerozesílají automaticky samy? Vždyť v sázce jsou miliardy, které jim každoročně chybějí v účtech.„Ročně si výpis vyžádají stovky z našich 6 a půl milionů klientů a jen slabá desetina z nich nás pak upozorní na nějaké nesrovnalosti,“ říká Růžička, jako by znal úvodní Terezin příběh. „A když tenhle zlomeček zjistí, že by k vyřešení případu museli podstoupit konfrontaci se svým lékařem nebo s nemocnicí, pokaždé z toho zase vycouvají – ve strachu, že by jim lékař příště neposkytl nejlepší péči nebo že by si jen obtížně hledali lékaře jiného,“ vysvětluje kontrolor, proč pojišťovny považují rozesílání či zveřejňování výpisů zdravotní péče za zbytečné a „v nejbližší době“ nic takového neplánují. „Ano, bylo by to jednoduché řešení, ale pouze v případě, že by pacienti měli motivaci s námi spolupracovat. Tu ale nemají – přinesla by ji jedině kompletní reforma celého systému,“ dodává Pavel Růžička.
Převychovat!
I nejhlasitější reformátoři českého zdravotnictví – poslanec Jozef Kubinyi (ČSSD) a senátor Tomáš Julínek (ODS) – mají v centru svých úvah „proměnu“ českého naturelu: podle nich je třeba v prvé řadě „převychovat českého pacienta“. „Pokud vím, byli jsme za komunismu jediná země na světě, kde občané za zdravotnickou péči neplatili vůbec nic. Dokonce ani v NDR nebo Sovětském svazu nebylo všechno zadarmo jako u nás,“ říká Jozef Kubinyi. „To je potřeba změnit, jinak bude naše zdravotnictví stále dokola podléhat politickým tlakům a bojům o voliče.“ Podle obou politiků je výpis dobrá věc a může pomoci, ale: musel by mít jinou podobu než dnes, kdy je to jenom přehled zdravotnických výkonů, z něhož klient pojišťovny nic dalšího nevyčte. Žádné ceny výkonů, žádný údaj o tom, kolik zaplatil na pojistném. „Proč by se za takové situace měl pacient o něco starat?“ ptá se Jozef Kubinyi. „Nebude motivován zapojit se do systému dřív, dokud si nevyzkouší platbu v ordinaci na dřevo a nepochopí, že lékař něco stojí.“ Senátor Julínek navrhuje, aby byl „nic neříkající výpis“ nahrazen individuálním zdravotním účtem, pokud možno v elektronické podobě, kde by měl každý pacient přehledně vyznačeny dvě položky: celkovou sumu zdravotní daně, kterou zaplatil, a kolik peněz na co konkrétně vyčerpal. Julínek je přesvědčen, že pod dojmem jasných sum by se pacienti o své výdaje začali mnohem více starat.„Na skutečnou proměnu ale doba ještě není zralá,“ říká poslanec Kubinyi. „Někteří politici už snad dnes chápou, že bezplatné zdravotnictví nemůže fungovat, ale nechtějí vyplašit voliče.“ Podle průzkumů veřejného mínění považuje 87 procent občanů české zdravotnictví za dobré. „Ano – a na Slovensku, kde zahájili nadějné reformy, je tento poměr obrácený,“ říká Kubinyi. „Takže komu z českých politiků by se chtělo dráždit spokojené občany? Komu by se chtělo říci jim, že bez spoluúčasti to nepůjde? Že si budou muset zaplatit za recept a že paralen už nedostanou zadarmo? Ale jsem přesvědčen, že je nutné to udělat, protože bez převýchovy pacienta je budoucnost českého zdravotnictví více než nejistá.
19.2.2006
Autor: Kateřina Mahdalová
Zdroj: RESPEKT
-  -
|
| |
|
|
