 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
Centrum výzkumu srdce za dvě miliardy
|
V brněnské Nemocnici U sv. Anny by mělo během tří let vyrůst Mezinárodní centrum klinického výzkumu, diagnostiky a léčby kardiovaskulárních a dalších onemocnění (ICRC). Projekt v březnu schválila vláda. "Pro Českou republiku je to vynikající šance k rozvoji výzkumné základny lékařství a pro pacienta se rýsuje možnost získání a aplikace nejmodernějších poznatků vědy do léčby kardiovaskulárních onemocnění," řekl Právu ministr zdravotnictví David Rath. Vláda schválila na vybudování mezinárodního centra 1,994 miliardy korun. Z toho 1,413 miliardy půjde ze státního rozpočtu, 531 miliónů z vlastních zdrojů Fakultní nemocnice U sv. Anny a 50 miliónů z rozpočtu Jihomoravského kraje a města Brna.
Už letos bude na stavbu uvolněno ze státního rozpočtu 100 miliónů korun. Použijí se na přípravné práce spojené s bouráním některých objektů v areálu fakultní nemocnice. Začít se má v červnu, ale pacientů se tato akce nijak nemá dotknout.
Mezinárodní centrum ICRC bude ve třech budovách a celá stavba má být dokončena v r. 2009. Poté by mělo zaměstnávat 420 zaměstnanců a mělo by mít 166 lůžek.
Do ICRC budou umístěna dvě dosavadní klinická pracoviště -I. interní kardiologická klinika a Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie. Bude zde i několik špičkově vybavených operačních sálů, laboratoří a také ubytovací centrum pro 30 až 60 členů mezinárodního týmu.
Většina lékařů centra bude z uvedených klinik. Nad celým projektem bude bdít meziresortní komise a ředitel uvedeného zařízení bude náměstkem ředitele Fakultní nemocnice U sv. Anny.
Pilíř výzkumných projektů budou tvořit mezinárodní vědecké týmy sestavené zvlášť pro řešení konkrétních vědeckých úkolů.
Výzkum o polovinu rychlejší
Nová koncepce mezinárodního centra počítá s velmi rychlým tempem výzkumu, který by současnou dobu, běžnou pro výzkum, měl zkrátit na polovinu.
"Umožní to těsná mezinárodní vědecká spolupráce. Ta urychlí vývoj a testování nových léčebných a diagnostických metod, technologií včetně bio a nanotechnologií a nových léků," vysvětlil Právu doktor Tomáš Kára, který stál u zrodu myšlenky vybudovat takovéto centrum v Brně.
Spolu s ním se na přípravě mj. podílel i světový kardiolog prof. Virend K. Somers z Mayo Clinic v USA, která je jednou z nejuznávanějších klinik na světě. Právě s ní bude brněnská nemocnice U sv. Anny nejvíce spolupracovat.
Na co se zaměří
Mezinárodní centrum, které v Brně vznikne, se zaměří především na:
* aplikovaný klinický výzkum, nezávislý na požadavcích průmyslu;* průmyslový výzkum a podporu rozvoje špičkových průmyslových výrob orientovaných na vyspělé technologie;
* podporu základního výzkumu.
Léčba bude šetrnější
V nezávislém výzkumu by se centrum mělo soustředit především na:
* vývoj nových metod a postupů, které umožní zjistit kardiovaskulární, neurologická, onkologická a další onemocnění v časnějším stadiu než dosud. Tak by bylo možné vyhledávat rizikové pacienty ještě před vznikem onemocnění, a to na základě např. dědičných vloh;
* vývoj nových diagnostických metod, technologií a léčebných postupů, které umožní výrazně snížit riziko onemocnění a současně nabídnout pacientovi šetrnější způsoby diagnostiky a léčby při zvýšení kvality jejich života; * vývoj takových diagnostických a léčebných postupů, které by umožnily individuální léčebný postup pro každého konkrétního pacienta.
Připraveno už je šestnáct projektů
Mezinárodní centrum už má pro období do r. 2008 připraveno šestnáct společných projektů z Mayo Clinic.
Deset z nich je zaměřeno na nové diagnostické a léčebné metody, např. na léčbu pokročilých forem chronického srdečního selhání či náhradu poškozené srdeční tkáně pacientů po infarktu.
Dalším z úkolů bude vývoj umělého srdce, dále vývoj takových léčebných postupů, které dokáží zvýšit výkon již selhávajícího srdíčka, a to např. aplikací kmenových buněk, které nahradí nefunkční srdeční tkáň.
Velmi nadějné xenotransplantace
Součástí výzkumu, který brněnské centrum bude řešit, je tzv. xenotransplantace neboli možnost získat srdce a další orgány od speciálně modifikovaných zvířat. Vývoj v Mayo Clinic je v tomto na absolutní světové špičce a Brno bude mít možnost se do výzkumu ponořit.
"Díky speciálním metodám genového inženýrství byly vyvinuty kmeny prasat - prasata mají srdce prakticky shodné s lidským - jejichž srdce lze voperovat jiným živočišným druhům, tedy i lidem. Srdce, získané od tohoto speciálního kmene bylo už např. voperováno opici, která s ním žila více než tři měsíce. Šlo o světové prvenství a současně o nejdelší přežití zvířete se srdcem získaným od jiného druhu," vysvětluje doktor Kára. Dodává, že tomuto průlomovému výsledku napomohl i objev zcela nového léku, který potlačuje negativní reakci imunitního systému proti cizímu srdci.
"Získání orgánů od jiných živočišných druhů by zcela vyřešilo problém s nedostatkem orgánů pro tolik potřebné transplantace, jejichž potřeba bude i v budoucnu stoupat," říká doktor Kára.
Xenotransplantace by se mohly začít využívat v klinické medicíně za pět až sedm let. Lidský organismus by pak takové srdce přijal jako vlastní tkáň a pacient by nemusel užívat imunosupresiva, tedy léky, které potlačují reakce imunitního systému a často způsobují závažné komplikace léčby např. smrtelné infekce. Vývoj shodného srdce by měl být podle současných poznatků Mayo Clinic dokončen do deseti let.
Mobilní vědecké týmy
Součástí brněnského centra bude i divize mobilních vědeckých týmů. Zvláštní technologie umožní vybudovat přechodnou speciální laboratoř téměř kdekoli na světě.
Např. pokud by se někde na světě vyskytla skupina pacientů se zvláštní chorobou, výzkumný tým vybuduje v dané lokalitě laboratoř, provede vyšetření a v co nejkratší době by měl nalézt způsob léčby.
Na všem vydělá pacient
Na práci Mezinárodního centra klinického výzkumu v Brně vydělá samozřejmě nejvíc pacient. "Právě proto vláda takovýto náročný projekt schválila," říká ministr zdravotnictví David Rath.
Kardiovaskulární choroby jsou totiž choroby, které zabíjejí na světě nejvíce lidí. Proto se mnoho vědeckých týmů soustřeďuje na jejich řešení. Česká republika tak bude mít z první ruky všechny nejmodernější poznatky jak v diagnostice srdečních onemocnění, tak v jejich léčbě.
Až bude centrum dostavěno, má navíc možnost ucházet se o dlouhodobou podporu ze strukturálních fondů Evropské unie pro výzkum. Do nich by jen v letech 2007-2011 mělo jít zhruba 2,6 miliardy eur.
27.3. 2006
Zdroj: Právo
-  -
|
| |
|
|
