 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
|
Pondělí, 08.Květen 2006
|
Články
|
Prezident vetoval zákon o neziskových nemocnicích
|
Prezident Václav Klaus ve čtvrtek vetoval zákon, podle něhož by měla v Česku vzniknout síť neziskových nemocnic. Zdravotnictví podle prezidenta potřebuje zásadní reformu, což však tato norma nepřináší. ČTK o tom dnes informoval prezidentův tajemník Ladislav Jakl. Zákon se nyní vrací do sněmovny, kde pro jeho schválení bude potřeba nejméně 101 hlasů. Ministr zdravotnictví David Rath ČTK řekl, že ho Klausovo rozhodnutí nepřekvapilo, stejně reagoval i premiér Jiří Paroubek. Norma má podle nich šanci znovu ve sněmovně uspět.
"Mně samozřejmě je líto, že pan prezident takto okatě a očividně podporuje plošnou privatizaci (nemocnic), kterou rozjeli jeho straničtí souputníci z ODS na úrovni krajů," uvedl Rath. Podotkl, že Klaus v 90. letech prosadil privatizaci podniků. Podle ministra zůstal tedy "názorově konzistentní". Rath se obává toho, že by privatizace nemocnic mohla skončit neúspěšně jako privatizování některých podniků a vedla by k rozvratu zdravotnických zařízení. "Stát by za pár let stejně jako ty podniky musel stavět nemocnice nově. Ale mezitím by to odskákalo mnoho lidí," řekl ministr ČTK.
Premiér si myslí, že zákon může získat ve sněmovně hlasy i odjinud než z ČSSD a KSČM. "Osobně si myslím, že to je jeden z klíčových zákonů volebního období a tak k němu také budeme přistupovat. Očekávám, že veto prezidenta republiky bude přehlasováno," řekl dnes Paroubek novinářům.
Podle Klause ale zákon znamená opuštění principů, jako jsou úcta k soukromému vlastnictví, pluralita vlastnických vztahů a svobodná volba lékaře a zdravotnického zařízení. "Zákon v této své podobě zdravotnictví destabilizuje, zbytečně rozděluje lékaře a další zdravotníky, vyostřuje politickou atmosféru v zemi a zneklidňuje pacienty a celou českou veřejnost. Vytváří navíc falešný dojem, že se takzvanou neziskovostí nemocnic řeší finanční krize zdravotnictví," uvedl Klaus v dopise předsedovi sněmovny Lubomíru Zaorálkovi (ČSSD).
Prezident připomíná, že zákon odmítla nemalá část zdravotníků, nesouhlasí s ním ani krajské samosprávy, drtivou většinou ho zamítl i Senát a "ve své podstatě" také vláda, která v prosinci 2004 označila poslanecký návrh zákona za nepropracovaný a nesystémový. Podle prezidenta norma vytváří výhodné prostředí pro existenci jen veřejného typu namísto toho, aby ho tvořil pro všechny vlastnické formy. Rath nesouhlasí s tím, že by norma neziskové nemocnice zvýhodňovala. Prezident podle něj normu nečetl a spolehl se "na své poradce z ODS, kterým je tento zákon trnem v oku".
Zákon počítá se vznikem sítě 146 neziskových nemocnic, jejichž péči by hradily zdravotní pojišťovny. Nemocnice, které by přeměnu odmítly, by dostávaly od pojišťoven peníze jen za akutní péči. Ve sněmovně normu prosadila vládní sociální demokracie spolu s komunisty. Tyto strany mají ve sněmovně sílu prezidentské veto přehlasovat.
Klaus je proti tomu, aby přeměna nemocnic na neziskové byla vynucována ekonomickým tlakem. "Pro tyto subjekty to představuje radikální změnu podmínek jejich fungování, a to v podstatě bez jakékoli kompenzace," uvádí. Upozorňuje na to, že zákon se nevypořádává s existencí zahraničních investorů a možným zmařením jejich investic v ČR. "To může vést k řadě mezinárodních arbitráží na jejich ochranu a ke vzniku problémů typu Nomura," konstatuje Klaus.
Hlavě státu vadí i to, že zákon "nepřiměřeně institucionalizuje" postavení České lékařské komory, která díky této normě má získat podíl na rozhodování o dostupnosti zdravotní péče. Klaus míní, že zákonem nelze "tolik potřebnou změnu systému zdravotní péče a jejího financování obhajovat". Odkazuje i na další vyjádření kabinetu, podle něhož by zákon "mohl vést k další eskalaci nehospodárnosti systému a neefektivnímu čerpání veřejných prostředků."
Zákon se stal jedním z předvolebních témat. Politizace ale ministrovi podle jeho slov nevadí. "Je dobře, že se takto krystalizuje ten svým způsobem ideový střet dvou hlavních politických sil v ČR," uvedl. Podle něj tak proti sobě stojí názor, že "do zdravotnictví patří více trhu a nemocnice firmy", a myšlenka, "že zdravotnictví je veřejná služba, zachraňuje životy a minimálně dvě třetiny nemocnic by měly být pod přímou kontrolou státu".
5.5.2006
Autor: ČTK
-  -
|
| |
|
|
