Vítejte na ZDRAV.cz
  Hledat

Rozšířené hledání

  Menu
· Všechna témata
· Archiv
· Statistiky
  Přihlášení
Uživatelské jméno

Heslo

Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled...
  Uživatelské menu

  Bezcigaret.cz
Do nového dne
uh, uh, uh
s cigaretou
  Redakce
· Reklama
· Redakce
· Prohlášení
  Archiv html
· Adresář firem
· Zákony a vyhlášky
· Marketing pro zdraví
  Zdrav.cz

Přidat zdrav.cz
do Oblíbených položek

Ikona na Vaše stránky
www.zdrav.cz

Zdrav.cz
jako Výchozí stránka

Pátek, 02.Červen 2006 Články 

Ameriku i Evropu začíná strašit dotěrná otázka. Každý chce vědět, co zpomaluje produktivitu a konkurenceschopnost mnoha nejbohatších ekonomik světa. Někteří analytici nadále označují za viníky malátné produktivity nepružnou politiku na trhu práce, zhýčkané zaměstnance, deficity ve vzdělání a kořistnický management. Na povrch se ale začíná drát i další znepokojivá skutečnost. Blahobytní zaměstnanci - zejména v USA a v Evropě - trpí celou řadou nemocí a jejich špatný zdravotní stav zvyšuje náklady na zdravotní péči pro daňové poplatníky, zaměstnavatele i zaměstnance a nepříznivě ovlivňuje produktivitu. V důsledku toho nejsou podniky tak konkurenceschopné, jak by měly být, což ohrožuje vyhlídky na hospodářský růst. Existuje nějaká odpověď na zhoršující se zdravotní stav blahobytných zaměstnanců a s tím související zvýšení pracovních nákladů a snížení produktivity? Ano! Koncept je navíc pozoruhodně prostý, avšak vyžadoval by nový přístup společnosti k otázce zdraví a pohody ("wellness") svých občanů. Celý text a řešení, které nabízí ekonom a politolog Jeremy Rifkin následuje.

Naše nemoci blahobytu

Faktem je, že zaměstnanci v mnoha nejbohatších zemích světa tloustnou, méně cvičí, stále příliš kouří a pijí a pracují pod větším stresem, což je činí náchylnými k takzvaným "chorobám blahobytu". Mezi ně patří cukrovka 2. typu, kardiovaskulární onemocnění, plicní onemocnění, jako je astma, rakovina, mrtvice, deprese a hyperkinetická porucha (ADHD).
Nakolik nemocní jsou blahobytní zaměstnanci? Především v celé Americe i Evropě raketově stoupá obezita. V USA je obézní každý třetí zaměstnanec, zatímco v Evropě má dnes nadváhu každé čtvrté dítě. Naproti tomu v Japonsku a Koreji činí míra obezity pouhá 3,2 % a obdobně nízké hodnoty vykazuje také řada dalších asijských zemí. Obezita je dnes významným faktorem přispívajícím k výskytu cukrovky 2. typu a hlavní měrou se podílí rovněž na nárůstu infarktů, rakovin a mrtvic. Je ohromující, že plnou třetinu celkových výdajů německého zdravotnictví lze připsat chorobám souvisejícím se špatnou výživou.
Faktorem podílejícím se na špatném zdravotním stavu zaměstnanců je rovněž kouření. V Evropě umírá ročně více než jeden milión lidí na rakovinu a srdeční choroby související s kouřením.




Jsem u počítače. Ve stresu

Blahobytní zaměstnanci také méně cvičí. Životní styl plný nejmodernějších technologií, sedavé pracovní prostředí a pasivnější zábava činí zaměstnance náchylnějšími k chronickým a život ohrožujícím chorobám. Je neuvěřitelné, že 60 % Evropanů a stejné procento Američanů nevykazuje během typického týdne žádnou intenzívní fyzickou aktivitu.
Na vzestupu je také stres, jelikož požadavky kultury zvyklé na nepřetržitou připravenost a nanovteřinovou přesnost vyvíjejí na zaměstnance časový tlak, který doprovází enormní zvýšení výskytu hyperkinetických poruch a depresí. Podle odhadů EU stojí léčba nemocí souvisejících se stresem 20 miliard eur ročně. Není tedy překvapením, že hyperkinetická porucha (ADHD) přerůstá v pandemii. Ve Spojených státech trpí touto poruchou 7,8 % dětí ve věku mezi čtyřmi a sedmnácti lety. V Německu má v současnosti ADHD každé dvacáté dítě. Není divu, že výdaje na zdravotnictví činily v Evropské unii v roce 2003 téměř 8 % HDP.
Špatné zdraví zaměstnanců znamená také ztrátu produktivity vzhledem k rostoucímu absentérství a tomu, co profesionálové v oblasti lidských zdrojů nazývají "prezentérstvím", tedy zhoršenému pracovnímu výkonu v podobě menšího zápalu, chabé koncentrace a zvýšení počtu chyb a nehod. Vezměme si například rostoucí výskyt depresí v celé EU. Odhaduje se, že do roku 2020 budou ekonomické náklady na ztrátu produktivity plynoucí z nárůstu duševních onemocnění představovat ohromující 4 % evropského HDP.




A co investovat do zdraví?

Existuje nějaká odpověď na zhoršující se zdravotní stav blahobytných zaměstnanců a s tím související zvýšení pracovních nákladů a snížení produktivity? Ano! Koncept je navíc pozoruhodně prostý, avšak vyžadoval by nový přístup společnosti k otázce zdraví a pohody ("wellness") svých občanů.
Řada studií z posledních třiceti let přinesla přesvědčivé důkazy, podle nichž 60 - 70 % významných nemocí souvisí s vnějšími riziky, jež lze ovlivnit. Nekvalitní strava, obezita, nedostatek cvičení, stres, kouření a přemíra alkoholu, to vše přispívá ke špatnému zdraví. A přesto Spojené státy a i všechny další země OECD vynakládají jen malý zlomek vládních prostředků na prevenci včetně očkování, každoročních diagnostických testů a vhodných léků.
Ještě méně se vydává na propagaci zdraví - tedy na podněcování pozitivních změn životního stylu včetně cvičebních programů, změny stravovacích návyků, programů na odbourávání stresu a odvykání kouření. USA vynakládají méně než pět procent federálního zdravotnického rozpočtu na konvenční preventivní praxi a pouze necelé procento z každého dolaru určeného na výzkum je investováno do podpory zdraví s důrazem na změny chování.




Fitness na pracovišti!

Řada velkých globálních společností, které znepokojují rostoucí náklady na zdravotní péči a pokles produktivity, se spojila s experty na zdraví a zahájila průkopnické úsilí o změnu přístupu ke zdraví směrem od léčby chorob k podpoře zdravého stylu - s neuvěřitelnými výsledky.
Firmy jako Dow Chemical, Kimberly-Clark, Johnson & Johnson, Pitney-Bowes, Prudential Financial, Procter & Gamble a Volvo/Mack Truck experimentují s různými programy na podporu prevence a zdraví a jejich zkušenosti mnoha lidem otevírají oči.
Aby zlepšily zdraví a kvalitu života svých zaměstnanců, instalují firmy přímo na pracoviště tělocvičná zařízení nebo platí zaměstnancům členství ve fitness klubech a profesionální trenéry, nabízejí ve firemních jídelnách pouze zdravá jídla, poskytují zaměstnancům i jejich rodinám bezplatné instrukce o správné výživě a nabízejí konzultace v otázkách zvládání stresu a další služby na podporu zdraví.
Proč by však měly firmy vynakládat další prostředky na podporu zdravého stylu? Protože návratnost takové investice je vskutku pozoruhodná.
Za každý dolar investovaný do všeobecné prevence a programů na podporu zdraví uspoří tyto firmy 3 - 8 dolarů v podobě nižších zdravotních výdajů a vyšší produktivity vyplývající z omezení absentérství a prezentérství. Klíčem k úspěchu všech těchto programů je jejich dobrovolnost a také přítomnost pobídek, které motivují zaměstnance, aby se sami podíleli na změně životního stylu.
Je však třeba dát jasně najevo, že prevenci a iniciativy na podporu zdraví nelze pokládat za náhradu stávajícího vládního financování zdravotní péče, nýbrž spíše za jeho doplněk - za způsob, jak pomoci zaměstnancům stát se zdravějšími a vést plodnější a šťastnější život.




Dejte jim daňové úlevy

Jak tedy začít? Za prvé by měla vláda ve spolupráci s průmyslem pomoci identifikovat optimální praxi a stanovit univerzální měřítka pro prevenci a podporu zdraví.
Za druhé by se měly zavést daňové úlevy a pobídky, které by podněcovaly rozvoj "wellness" sektoru v oblasti zdravotnictví. Zapotřebí jsou zde dobře vyškolené, kvalifikované firmy, které mají oprávnění zajišťovat jiným firmám celou řadu služeb a programů prevence a podpory zdraví.
Vytvoření celého "wellness" odvětví s vysokým podílem lidské práce přispěje k tvorbě mnoha nových pracovních míst a povolání - a navíc půjde o pracovní místa, která již z podstaty nelze vyvézt do zahraničí.
Za třetí by měla vláda každý dolar, který firmy vyčlení na mzdy interních specialistů na zdraví nebo na služby externí "wellness" firmy, kompenzovat v podobě daňové úlevy z firemního zisku, a to až do smluvené horní hranice.
Za čtvrté by se měli vláda, zaměstnavatelé a odbory dohodnout na vzorci, podle něhož budou zaměstnavatelům i zaměstnancům poskytovány daňové úlevy odpovídající zlepšenému zdravotnímu stavu a částce, kterou vláda ušetřila díky nižším léčebným výlohám na zaměstnance účastnící se zdravotních programů.
Autor, ekonom a politolog, napsal mimo jiné knihu Evropský sen: Jak evropská vize budoucnosti tiše zastiňuje americký sen

31.5.2006
Autor: Jeremy Rifkin
Zdroj: hn.ihned.cz,


- Vytisknout stránku -

  Související odkazy
 Více z Tématu - Články