 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
|
Pondělí, 03.Červenec 2006
|
Články
|
Rostoucí výdaje na zdravotnictví
|
představují tlak na veřejné rozpočty, tvrdí OECD.Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) ve své zprávě z 26. června uvádí, že podle nejnovějšího vydání zdravotnické statistické databáze Health Data výdaje na zdravotnictví v členských státech stále rostou.
Pokud bude tento trend pokračovat, budou vlády nuceny, pokud budou chtít zajistit udržitelnost financování svých součastných zdravotnických systémů, zvyšovat příspěvky na zdravotní pojištění, případně daňové zatížení, stejně jako omezovat výdaje v dalších oblastech nebo zavádět vyšší přímé platby.
Podle databáze OECD Health Data 2006 rostly výdaje na zdravotnictví ve všech členských státech, s výjimkou Finska, mezi lety 1990 a 2004 rychleji než hrubý domácí produkt (HDP). Zatímco v roce 1990 představovaly výdaje na zdravotnictví v průměru států OECD 7 % HDP bylo to v roce 2004 již 8,9 %.
Ve většině států OECD je největší podíl výdajů na zdravotnictví hrazen z veřejných prostředků (příspěvky na veřejné (povinné) zdravotní pojištění, výnosy z daní apod.), kdy v roce 2004 představoval tento podíl 73%. Zajištění udržitelného financování zdravotnictví je pro vlády států OECD do budoucna velmi významnou otázkou, a to díky projekcím, které signalizují, že výdaje na zdravotnictví budou v budoucnu stále růst jako důsledek nákladnosti nových zdravotnických technologií a populačnímu stárnutí.
V některých státech OECD, kde byl podíl veřejných výdajů tradičně velmi vysoký např. Polsku, Maďarsku a České republice byl ve vymezeném časovém období zaznamenán jejich pokles, zatímco v jiných státech jakými jsou např. Jižní Korea, Mexiko, Švýcarsko a USA lze pozorovat trend opačný, tedy růst podílu veřejných výdajů na zdravotnictví. Například ve výše zmíněné Jižní Koreji veřejné výdaje vzrostly z 38 % v roce 1990 na více než 50 % v roce 2004. V USA se podíl veřejných výdajů na zdravotnictví zvýšil ze 40 % v roce 1990 na 45 % v roce 2004. Přestože soukromý sektor hraje ve financování zdravotnictví v USA stále dominantní roli, jsou veřejné výdaje na zdravotnictví na jednoho obyvatele stále vyšší než ve většině dalších států OECD.
Přímé platby a spoluplatby jsou možným zdrojem financování výdajů na zdravotnictví, zejména ve státech, kde je podíl soukromého zdravotního pojištění nízký. V roce 2004 byl podíl přímých plateb a spoluplateb (na soukromých zdrojích) nejvyšší v Mexiku (51 %), následovalo Řecko (45 %) a Jižní Korea (37 %).
Soukromé zdravotní pojištění hradilo náklady na zdravotnictví ve státech OECD v průměru z 6 %. Nicméně je důležitým zdrojem úhrady péče o určité populační skupiny v Německu, Nizozemsku, pro většinu populace v produktivní věku ve USA, kde jsou výdaje na zdravotnictví hrazeny z prostředků soukromého zdravotního pojištění z 37 % (v roce 2004). Ve Francii a v Kanadě bylo v roce 2004 hrazeno z prostředků soukromého zdravotního pojištění 10 – 15 % celkových výdajů na zdravotnictví, kdy byla z těchto prostředků hrazena nadstandardní péče v rámci veřejného univerzálního systému zdravotní péče
Soukromé zdroje hrají stále větší roli při úhradách léčiv (na rozdíl od nemocniční a ambulantní péče), protože úhrady léčiv jsou v systémech veřejného zdravotního pojištění relativně nižší. Přesto také v této oblasti existují mezi státy OECD výrazné odlišnosti. V roce 2004 byl nejnižší podíl veřejných výdajů na léčiva v Mexiku (12 %), v USA (24 %), Polsku (37 %) a Kanadě (38 %). Ve srovnání úhrada více než dvou třetin výdajů na léčiva z veřejných zdrojů byla zaznamenána např. v Rakousku, Francii, Německu, Španělsku nebo Švédku.
Zdroj: Rising health costs put pressure on public finances,finds OECD-upraveno, dostupné z http://www.oecd.org/document/37/0,2340,en_2649_37407_36986213_1_1_1_37407,00.html
Autor:PhDr. Miroslav Barták, ŠVZ IPVZ
-  -
|
| |
|
|
