 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
Nobelovu cena za lékařství 2006
|
Letošní Nobelovu cenu za lékařství a fyziologii obdrží dva Američané - Andrew Fire a Craig Mello. Oznámil to dnes výbor pro udělování Nobelovy ceny, podle něhož byli oba vědci oceněni za výzkum v oblasti genetiky, který by mohl vést k novým léčbám řady nemocí včetně rakoviny.
Ve zdůvodnění Nobelova výboru se uvádí, že ocenění Firemu a Mellovi se uděluje za objevení zásadního mechanismu pro kontrolování toku genetických informací, a to za pomoci upravené ribonukleové kyseliny. Vědci objevili princip postupu v roce 1998 a od té doby ho testovali.
Mechanismus přezdívaný "interference kyseliny ribonukleové" především umožňuje blokovat některé geny, což by mohlo vést k vývoji nových terapií. Léčit by se tak podle vědců mělo například vysoké množství cholesterolu v krvi, virové nemoci, rakoviny a kardiovaskulární choroby.
2.10.2006
Zdroj: ČTK
Nobelova cena za medicínu a fyziologii
Dvojice vědeckých "mládenců" ze Spojených států si rozdělila letošní Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu a s ní i prémii 10 milionů švédských korun. Cenu získali Andrew Fire a Craig Mello za převratný objev RNA interference.
Klíčová studie amerických biologů vyšla v časopise Nature v únoru roku 1998. Její revoluční význam dokládá fakt, že se její autoři záhy dočkali řady vědeckých cen včetně ocenění nejvyššího v podobě Nobelovy ceny. Rychlost, s jakou nobelovský výbor objev docenil, snese srovnání jen s uznáním jiné genetické revoluce - objevu polymerázové řetězové reakce z roku 1985. Američan Kary Mullis za něj dostal Nobelovu cenu za chemii v roce 1993.
Fire a Mello objevili dosud netušený způsob regulace genů, při němž hraje klíčovou roli donedávna tak trochu podceňovaná molekula RNA. Klasické představy o fungování dědičné informace připisovaly RNA víceméně pasivní roli. Americký tandem odhalil její skrytou tvář molekulárního dravce.
RNA interference do určité míry popírá některé "učebnicové pravdy". Podle klasického genetického dogmatu jsou instrukce pro tvorbu bílkovin nutných k výstavbě i provozu buňky uloženy v genech na dvojité šroubovici DNA. V buněčném jádru je DNA přepisována do jednoduché šroubovice ribonukleové kyseliny (RNA). Po finálních úpravách je molekula jednovláknové RNA transportována do cytoplasmy a tam na ribozomech organizuje syntézu příslušného proteinu. Tato jednovláknová RNA se označuje také jako messenger RNA (mRNA) čili "poslíčkovská".
Fire a Mello objevili molekuly RNA, které se obrazu pasivního "nosiče zpráv" zcela vymykají. Jsou, podobně jako DNA, uspořádány do dvojité šroubovice. Dvojitá šroubovice RNA vzniká podle vlastních genetických instrukcí buňky a nebo do ní přichází z vnějšího prostředí (např. jako dědičná informace některých virů). V buňce je působením endonukleázy Dicer rozštěpena na malé úseky čítající 21 až 23 písmen genetického kódu (bazí). Tyto fragmenty se označují jako "malé interferující RNA". Používá se pro ně většinou zkratka siRNA odvozená z anglického "small interfering RNA". siRNA dokáže splnit své úlohy jen když se jedno její vlákno spojí s velkým komplexem označovaným jako RISC.
Zkratka komplexu pochází z anglického "RNA-induced silencing complex", což si můžeme do češtiny volně přeložit jako "komplex pro umlčování dědičné informace buzený prostřednictvím RNA". Malý fragment siRNA spolu s komplexem RISC dosednou na mRNA v místě, která odpovídá pořadím bazí sekvenci siRNA. Komplex RISC pak v daném místě začne mRNA štěpit a vyvolá tak její degradaci. Tím je přerušen tok informace podle klasického dogma genetiky. Gen není nijak poškozen, ale z cytoplasmy buňky mizí mRNA a je tak zabráněno syntéze příslušného proteinu. RNA interference je vysoce specifická a zároveň razantní. "Vymazává" jen přesně vybrané mRNA, ale činí to skutečně důkladně.
"RNA interference je příslibem velice účinných léků," připustil Fire v rozhovoru pro Nobelovu nadaci. "A já budu šťastný jestli se tento příslib nakonec naplní."
První významné úspěchy na poli medicíny už si RNA interference připsala při experimentální léčbě makulární degenerace. Tato oční choroba patří v ekonomicky rozvinutých zemích k nejčastějším příčinám slepoty a každý rok jí onemocní půl milionu lidí. Jako první na světě odzkoušela úplně nový léčebný postup založený na účinku speciálně konstruované molekuly ribonukleové kyseliny devětasedmdesátiletá Američanka Carla McCulloughová. Ta vstoupila do historie medicíny 9. listopadu 2004, když jí půl hodiny před polednem lékaři z filadelfské společnosti Acuity Pharmaceuticals vpíchli do umrtveného oka speciálně konstruované dvojité šroubovice RNA schopné vyblokovat v oku gen pro bílkovinu navozující nežádoucí růst cév v sítnici. Daří se tak zabránit poškozování té části sítnice, kterou nezbytně potřebujeme pro ostré vidění. Carle McCulloughové a mnoha dalším pacientům lék zabral. Postup choroby se zastavil a za několik týdnů po injekci už pacientka viděla o poznání lépe.
14.10.2006
Zdroj: www.rozhlas.cz/zive
-  -
|
| |
|
|
