 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
Názor na reformu zdravotnictví
|
zveřejnil na stránkách Žhavý drát , bývalý ministr zdravotnictví, David Rath. „Ve skutečnosti jen (Julínek) zopakoval to, co už jsme od něho nesčíslněkrát slyšeli, píše Rath v úvodu textu. Za nejzajímavější myšlenku reformy Rath považuje nápad s privatizací zdravotních pojišťoven. Této myšlence pak věnuje zbytek textu, který následuje
Milý Julínku - já bych taky chtěl!!!
Novináři dnes za mnou přišli, že Julínek představil své plány na „velký třesk“ v českém zdravotnictví. Ve skutečnosti jen zopakoval to, co už jsme od něho nesčíslněkrát slyšeli. Privatizace zdravotních pojišťoven, zřízení nového úřadu se stovkami úředníků jež bude nad privátními pojišťovnami dozírat, privatizace nemocnic – která ostatně již probíhá za Julínkovy pomoci, poplatky u lékaře a v nemocnici.
Nejzajímavější myšlenka je nápad na privatizaci zdravotních pojišťoven, tedy úřadů opatrujících cca 200 miliard zdravotní daně. Škoda, že svůj nápad Julínek nerozšíří i na jiné daně, tedy napříště by se o státní rozpočet staraly soukromé akciovky. To by byl hukot a on také bude.
Já i vy všichni, co něco vyděláváte, budeme povinně platit naše peníze soukromé akciovce – pojišťovně. Okamžikem zaplacení se tak naše peníze stanou rázem penězi majitelů pojišťovny a bude čistě na jejich libovůli co s nimi udělají. Použijí je všechny obratem na léčbu jiných nemocných lidí, jak je tomu dnes, nebo si z nich větší či menší část odloupnou na své nápady? Tím nápadem bude třeba jejich převedení na „Kajmanské „ investiční fondy. Fantazii se meze nekladou. Prý jim v tom zabrání nový Julínkův úřad.
V rámci boje s byrokracií se přeci zřídí nový úřad, to dá rozum. Co bude dělat? No přece hlídat, aby nám soukromé pojišťovny peníze neukradly. Jak je mohou však ukradnout, když jsou jejich. Přece půjde o majetek akciové společnosti. Přece peníze, které zaplatím „běžné“ pojišťovně také nejsou mé peníze, ale stanou se peníze příslušné pojišťovny a ta si s nimi může dělat co chce.
Když mě pak něco potká, následuje martyrium vydolovat z pojišťovny alespoň částečnou náhradu škody. Její zaměstnanci nám dokážou, že vykradený dům nebyl zamčen na tři zámky, neměl mříže v oknech, jak předpokládají obecné podmínky, které jsme si samozřejmě měli pečlivě pročíst. Co naplat, že mají deset stran „blešího“ písma, navíc nekonečných souvětí, kterým těžko rozumí studovaný jazykovědec. Tak takovou představu má i Julínek.
Moc bych chtěl vlastnit takovou zdravotní pojišťovnu. Lidé a stát mi pohodlně pošlou každý měsíc balík peněz. Můžu si sním dělat co mě napadne. Samozřejmě mladým a zdravým naslibuji modré z nebe. Složitě nemocných se postupně zbavím. Půjde to lehce. Doktorům za jejich léčbu nebudu platit v čas, budu je neustále různě kontrolovat, šikanovat tak, že sami přesvědčí své pacienty, aby přešli jinam. A tak poběží finanční perpetum mobile. S podstatnou částí vybraných peněz budu nejrůzněji spekulovat, investovat tu či onde.
Tak mě napadá, zda bych se neměl nakonec rychle s Julínkem skamarádit…. A co ti chudáci nemocní lidé? Z Londýnského Ritzu se jejich osud nebude zdát vůbec tíživý, konečně naše pojišťovna bude mít heslo „ Kvalita na prvém místě“…
27. únor 2007
Zdroj: http://www.zhavydrath.cz/articles.php>
-  -
|
| |
|
|
