 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
Oteplování způsobí brzy sucho, hlad a nemoci
|
Úmrtnost mezi chudými obyvatelstvy světa vinou nemocí souvisejících s globálním oteplováním, mezi něž jsou zařazeny podvýživa a průjmové choroby, má do roku 2030 stoupat. Více se budou šířit nemoci jako malárie a horečka dengue či onemocnění následkem konzumace znečištěných mořských plodů. Stovky milionů lidí v rozvojových oblastech nebudou mít vinou globálního oteplování již za dvě desítky let dostatek vody, přičemž jeho škodlivý vliv pociťuje planeta již nyní. Uvedla to agentura AP s odvoláním na připravovanou zprávu expertů z Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC), kteří se příští měsíc setkají na konferenci v Bruselu.
Více než tisícovka expertů z několika desítek zemí předpovídá, že stovky milionů Afričanů a desítky milionů Jihoameričanů, kteří nyní mají vodu, se k ní za méně než 20 let již nedostanou. Do roku 2050 by mohla nedostatku vody čelit miliarda Asiatů, do roku 2080 1,1 miliardy až 3,2 miliardy lidí po celém světě v závislosti na úrovni zamoření ovzduší emitovanými plyny se skleníkovým efektem.
Evropa přijde o malé ledovce, přičemž mnohé z těch velkých se dramaticky zmenší do roku 2050. Polovina rostlin na tomto světadílu se ocitne do roku 2100 v kategorii ohrožených druhů.
Do roku 2080 by mohlo 200 až 600 milionů lidí kvůli oteplování trpět hlady. Do stejné doby by obydlí sta milionů osob mohla být zatopena kvůli stoupající hladině moří.
Kolem roku 2050 se podle studie budou lední medvědi vyskytovat jen v zoologických zahradách, protože jejich přirozené prostředí zmizí. Dařit se naopak bude škůdcům jako jsou červení mravenci rodu solenopsis.
Potravin bude zatím dost díky prodlužujícímu se vegetačnímu období v oblastech blíže pólům. V těchto pásmech se má také více dařit lesním porostům. Největší škody lze jinak všeobecně předpokládat v oblastech oceánů a pobřežních regionů.
Změny klimatu, které jsou stále rychlejší, ovlivňují fyzikální a biologické systémy na všech světadílech. Přitom příčiny změn návyků a přirozeného prostředí živočišných druhů, kyselejších oceánů, úbytku mokřin, zániku korálových útesů a naopak rozmnožování alergenního pylu lze prý hledat v globálním oteplování.
Vědci soudí, že mnoha, i když ne všem následkům lze předejít, pokud se za jednu generaci zpomalí emise oxidu uhličitého a pokud se stabilizuje úroveň skleníkových plynů v ovzduší. Ve většině částí světa a u většiny obyvatel se nicméně životní zvyky v důsledku klimatických změn pravděpodobně změní.
12.03.2007
Zdroj: ekolist.cz
-  -
|
| |
|
|
