 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
|
Pondělí, 19.Březen 2007
|
Články
|
Zbytečné předepisování antibiotik
|
Polovina antibiotik v České republice je předepisována zbytečně. Důsledek? Nezabírají, když mají. Čechům nezabírají antibiotika ve čtvrtině, některá až v polovině případů. Hůře je na tom v Evropě jen Polsko. Přitom pokud by čeští lékaři předepisovali antibiotika jen v případech, kdy mohou pacientovi opravdu pomoci, bylo by podle lékařů možné z rozpočtu zdravotnictví ušetřit až jeden a půl miliardy korun. Odolnost vůči antibiotikům je problém, který stále více trápí celý svět. Zaujala k němu oficiální postavení i Evropská unie, která vyžaduje specializované programy ke snížení spotřeby antibiotik v zemích Evropy.
Lékaři předepisují antibiotika zbytečně
Vysoká spotřeba není jen problém finanční, ale hlavně lékařský. Na nemoci, které se dříve léčily antibiotiky, už nyní ta samá antibiotika nezabírají. "Většina celkové spotřeby antibiotik je předepisována praktickými lékaři nebo ambulantními specialisty," říká Vlastimil Jirák, primář Klinické mikrobiologie a antibiotické stnice Nemocnice na Homolce.
"Relativně malá část antibiotik se spotřebovává v nemocnicích, spotřeba se ale intenzivně koncentruje na specifické skupiny pacientů, kteří jsou ve vysokém riziku vzniku závažné, mnohdy život ohrožující infekce," dodává.
Ztráta účinnosti antibiotik u nich může vést k selhání terapie s mimořádně negativním dopadem. Jde zejména o pacienty jednotek intenzivní péče, nemocné po komplikovaných chirurgických výkonech, po transplantacích apod.
Pediatři se chovají zodpovědněji
Výsledky evropského systému sledování antibiotické rezistence (EARSS European Antimicrobial Resistance Surveillance System) upozornily v roce 2005 a 2006 na narůstající problém u některých původců infekcí vázaných na nemocnice a hospitalizované pacienty.
Tyto závažné problémy se týkají ve zvýšené míře všech nových členských zemí ve střední a východní Evropě, včetně České republiky. Ve většině západoevropských zemí je situace příznivější.
Vývoj nových antibiotik stagnuje
Lékaři zvykli předepisovat antibiotika i na virová onemocnění, při kterých nejen že nezabírají, ale mohou i uškodit. "Trend rezistence je velmi rychlý, i když záleží na konkrétním antibiotiku," vysvětluje Vlastimil Jindrák.
Jak naroste spotřeba antibiotik, tak naroste i odolnost vůči nim. Ale potom, když spotřebu snížíme, rezistence sice také trochu poklesne. Nikdy se však již nepřiblíží k původní hladině. "Vývoj nových antibiotik je pomalý, stále používáme ty stará, ale ta už brzy možná přestanou fungovat úplně," varuje Jan Švihovec.
Češi se zapojili do boje proti rezistenci
Česká republika v čele s Nemocnicí Na Homolce vstupuje do projektu Evropské unie "Antibiotic Strategy (ABS) International". Projektu se účastní 9 evropských zemí. Rakousko jako hlavní koordinátor projektu, dále Belgie, Německo, Itálie, Slovinsko, Slovensko, Maďarsko, Polsko a Česká republika.
Hlavním cílem projektu je vytvoření organizačních struktur, účinných metod a nástrojů pro hodnocení a zlepšování kvality používání antibiotik v nemocnicích, které budou modelem pro evropské nemocnice ve všech členských zemích EU.
Podle Evropské unie je antibiotická rezistence globální hrozbou, s kterou je třeba začít rychle bojovat.
15.3.2007
Zdroj: Aktuálně.cz
-  -
|
| |
|
|
