 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
|
Čtvrtek, 19.Červenec 2007
|
Články
|
Výdaje na zdravotnictví rostou rychleji než ekonomika
|
Výdaje na zdravotnictví v zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) na obyvatele vzrostly v letech 1990 až 2005 v reálných číslech o 80 procent, zatímco hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele jen o 37 procent. OECD to uvádí ve studii, kterou ve středu zveřejnila v Paříži. Dodává, že pokud se tento trend udrží, budou vlády musit zvýšit daně nebo příspěvky sociálního zabezpečení, nebo omezit výdaje v jiných sférách, nebo vyzvat nemocné, aby se na krytí zdravotnické péče více podíleli.
V České republice dosahovaly podle studie v roce 2005 výdaje na zdravotnictví 7,2 procenta HDP, zatímco v roce 1990 to bylo 4,7 procenta. Na Slovensku to bylo předloni 7,1 procenta, údaj z roku 1990 statistika neuvádí.
Veřejný sektor se na krytí zdravotnických výdajů nejvíc podílel v Lucembursku, a to z 91 procent. Hned za ním byla Česká republika s 89 procenty. Slovensko bylo ve středu třicetičlenného pole se 74 procenty, jedno procento nad průměrem OECD.
Vůbec nejmenší podíl vykázalo Řecko - 43 procenta. Podíl veřejného sektoru se proti roku 1990 snížil zvlášť v Polsku a Maďarsku - o 22,4 respektive 18,6 procenta, v České republice to bylo o 8,8 procenta.
V řadě zemí ale tento podíl naopak stoupl, nejvíc v Jižní Koreji - o 16,4 - a v Turecku - o 10,4 procenta.
V absolutních číslech byly výdaje na zdravotnictví na obyvatele předloni nejvyšší ve Spojených státech - 6401 dolarů (131.230 korun), z nichž jen necelé 3000 byly výdaje veřejné.
Vedle USA byly soukromé výdaje vyšší než státní už jenom v Řecku. Česká republika byla v tomto žebříčku 30 zemí OECD sedmá od konce s 1479 dolary, Slovensko čtvrté od konce s 1137 dolary. Pak následovaly Polsko, Mexiko a Turecko - to jen s 586 dolary.
V rozsáhlém materiálu se dále mimo jiné konstatuje, že v uvedených patnácti letech se počet lékařů v zemích OECD zvýšil o 35 procent a dosáhl 2,8 milionu. Počet specialistů přitom rostl víc než dvakrát rychleji než počet všeobecných lékařů.
V průměru připadali v roce 2005 v zemích OECD tři činní lékaři na tisíc obyvatel. V České republice to bylo 3,6 a na Slovensku 3,1. Nejvyšší číslo vykazovalo Řecko (4,9), nejnižší Turecko (1,5).
OECD upozornila, že počet lékařů rostl v uvedených patnácti letech pomaleji než v předchozím patnáctiletém období a že v zemích jako Francie, Německo nebo Japonsko počet nově promovaných lékařů klesl.
Pokud se tato tendence udrží, bude se hodně zemí musit stále víc uchylovat k přijímání lékařů, kteří vystudovali v cizině.
Pokud jde o odměňování, pohybovali se čeští lékaři v roce 2005 na spodních příčkách (Slovensko nebylo do tohoto žebříčku vybraných 23 zemí zahrnuto).
Příjmy českých soukromých specialistů byly jen 2,3 krát a příjmy veřejných specialistů 1,6 krát vyšší než průměr příjmu na obyvatele. Stejné číslo u veřejných vykázalo i Norsko. U českých soukromých všeobecných lékařů uvádí OECD 1,8násobek průměrného příjmu.
Soukromí lékařští specialisté jsou poměrně nejlépe placeni v Nizozemsku (8,4násobek průměru), veřejní specialisté v USA a Velké Británii (4,8). U všeobecných jsou na tom v obou případech nejlépe Američané - příjmy veřejných převyšovaly průměr 3,8krát a příjmy soukromých 4,4krát.
19.7.2007
Zdroj:ČTK
-  -
|
| |
|
|
