 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
|
Pátek, 20.Červenec 2007
|
Články
|
Ne muslimské předsudky, ale prachy jsou přednější
|
tak bych si dovolil poopravit titulek článku Ondřeje Šlechty, který se v Britských listech pohoršuje na tím, že si kvůli bohaté arabské klientele nelze brát psy sebou do Lázní Teplice, a.s. Na celý případ dívky, která se bez psa bohužel neobejde a nemůže jít do lázní v letní sezóně, protože arabská klientela nemá ráda psy, se můžeme také dívat jako na vážné varování. Je to totiž hezká ukázka toho, jak neviditelná ruka trhu docela viditelně zasahuje do zdravotnictví. A zřejmě bude hůř. Dovoluji si upozornit, že ta písmenka a.s., kterým pan Šlechta zřejmě nevěnoval patřičnou pozornost, se začínají jako houby po dešti vyskytovat i za jinými typy zdravotnických zařízení, (například za názvy nemocnic), která mají pro zdravotní stav obyvatelstva České republiky daleko zásadnější význam než léčebné lázně.
Vedení akciové společnosti, ať už jsou to lázně, nemocnice, zbrojovka nebo snad pivovar, se nemůžeme divit a pohoršovat se nad tím, že se snaží udržet a zvýšit zisk společnosti. Akcionáři, chtějí zisk a vedení, které ho nezajistí, zcela oprávněně padne. Je to něco, jako bychom se zlobili na hady nebo dravé šelmy, že žerou roztomilé bílé králíčky. Mohli bychom se sice pokusit udělat ze lva vegetariána, ale dlouho nám asi nevydržel a brzo by chcípl, nebo by se vrátil ke svému původnímu způsobu obživy, ať se nám to líbí nebo ne. Je to jeho přirozenost. Stejně jako u akciové společnosti je přirozené a nezbytné vytvářet zisk pro akcionáře. Jinak zkrachuje.
Řešením, které by zajistilo aby zdraví pacientů bylo přednější než zisk, je snad jenom zavedení možnosti neziskového režimu (non- profit) pro zdravotnické organizace. Tak by se zmírnil tlak na vedení zdravotnických zařízení, aby vytvářelo zisk pro akcionáře. Takové zařízení by si mohlo dovolit přijmout pacientku s nezbytným psím doprovodem bez ohledu na výši zisků.
„Non-profit statut neznamená, že by nemocnice nesměla vykazovat zisk. Ten musí být buď reinvestován do oprav, modernizace, nových technologií, zlepšení kvality, výzkumu a výuky, nebo rozdělen formou snížených cen pro klienty. Neziskové nemocnice nesmějí provozovat žádné komerční aktivity (např. ani prodej květin nebo kadeřnictví či jiné nezdravotnické služby pro zaměstnance a pacienty), resp. musí z nich odvádět daně. Nemají žádné výhody při uzavírání smluv se zdravotními pojišťovnami. Za podmínek definovaných zákonem se mohou změnit v ziskovou organizaci - for profit“ (Karel Filip: Neziskové nemocnice v USA a v České republice, Zdravotnictví v České republice, 2/2007str.33). Tak je to obvyklé ve velké části nemocnic v USA a podobné je to i v civilizované Evropě.
Osobně mi připadá velmi logická kombinace neziskového principu zdravotnictví se systémem povinného zdravotního pojištění. Zajistí se tím, že peníze pojištěnců, které jsou podle zákona nuceni ze svých příjmů na povinné zdravotní pojištění odevzdat, zůstanou ve zdravotnictví a případné zisky neshrábne majitel nebo si je nerozdělí akcionáři (nebo jiní podílníci).
V systému, kdy se nemocnice transformují na obchodní společnosti (a.s., s.r.o. atp.) a zároveň jsme všichni nuceni zákonem platit povinné zdravotní pojištění, si připadám, jako bych byl zákonem donucen přispívat na čísi podnikatelskou ruletu: zisk – ztráta. Pokud bude zisk, pojištěncům do toho nic není, pokud bude ztráta, bude se řešit na úkor pojištěnců (omezení provozu nebo krach zdravotnického zařízení). V případě, že se do ztráty dostane větší část takto koncipovaného zdravotnictví, přijme stát odpovědný za zdravotnictví „systémové“ opatření – např. zvýšení pojistného, zvýšení doplatků za léky atp.
20.7.2007
Zdroj: Blisty.cz
-  -
|
| |
|
|
