 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
Proč zdravotnickou reformu?
|
Podrobná představa o zdravotnické reformě byla publikována v prosinci a minulý čtvrtek se objevila ostrá kritika i v táboře vládní koalice. Zásadní námitka zní: je třeba reformovat, když zdravotnictví funguje víceméně slušně?
Tento názor získává stále víc na popularitě. Důvody jsou v základě dva. Předně se ozývají hlasy ze zahraničí, které upozorňují, že české zdravotnictví je ze všech zemí Visegrádu zdaleka nejlepší a jeho služby jsou nesrovnatelné s tím, co nemocnice a lékaři nabízejí v Polsku, Maďarsku, nebo na Slovensku.
Samozřejmě je možné zlepšit organizaci péče a její dostupnost, případně lépe řídit efektivitu. Na to však stačí dílčí úpravy.
Druhým důvodem odmítání reformy je nejistota, která veškeré změny provází. Ministr zdravotnictví ¨Tomáš Julínek může argumentovat tím, že Polsko nebo Maďarsko pro nás nejsou referenční rovinou, že se chceme srovnávat se západoevropskými systémy. Ovšem příklad, který sleduje, se jmenuje Nizozemsko. Tam jsou lidé se zdravotnictvím nespokojeni vinou právě probíhající reformy.
Asi Holanďané nemají horší zdravotnictví než Belgičané, Lucemburčané, Francouzi, Němci či Rakušané, a zřejmě ho mají lepší, než Češi. Ovšem samotná nespokojenost ukazuje, že se občanům něco nelíbí.
Dalo by se to zjednodušit: V zemích, kde je pojišťovenský systém podobný tomu českému, jsou lidé spokojeni. Vadí jim liberální převrat, který by chtěl zavést soutěž soukromých pojišťoven. Dodejme: stejně jako jim vadí státem příliš kontrolované systémy, což je příklad Velké Británie, Irska, Švédska a Finska.
Mělo by se tedy Česko vzdalovat středoevropskému modelu a předávat odpovědnost za zdravotní péči soukromým pojišťovnám o jejichž budoucích majitelích vůbec nic nevíme?
Jeden z těch, kteří usilují o vlastní pojišťovnu, je hutnický podnikatel Tomáš Chrenek. Bohužel na sebe upozornil účastí ve zcela netransparentních pronájmech Železničního zdravotnictví a nemocnic Olomouckého kraje. Dalším zájemcem je - alespoň podle Mladé fronty Dnes - společnost PPF. Ani její privatizace České pojišťovny nebyla vzorem průhledné veřejné soutěže a schopnosti jejích vyjednavačů ovlivnit politiky jsou mimo každou pochybnost.
Proč bychom měli tohle všechno podnikat? Tím spíše, že zatím navržená reforma ani žádný model zlepšující pozici pacientů nenabízí. Bude možné vybírat mezi současnou a omezenou nabídkou péče, což nedává velký smysl. Navíc návrh umožňuje vznik regionálních monopolů, něco na principu někdejších socialistických OÚNZů.
Nutno dodat, že zmíněné chyby si Julínkovi lidé uvědomují a svůj liberální model chtějí lépe připravit. Jak, to zatím není jisté.
Ministerstvo zdravotnictví také používá argumenty, že reforma je nutná i z toho důvodu, že česká populace stárne. Bude potřebovat o mnoho víc péče, jak už staří lidé potřebují. Kromě toho se stále rozvíjí zdravotnická technika a to společně způsobí, že Češi nebudou schopni svůj zdravotní systém financovat.
To se může změnit jen tehdy, pokud zdravotnictví dostanou do ruky soukromé společnosti a lidé sami budou rozhodovat, co vlastně potřebují. Proto reforma, která zajistí větší efektivnost.
Tady se ovšem staví do cesty podstatná námitka, kterou nebude snadné vyvrátit. Soukromými společnostmi spravované zdravotnictví je všude na světě dražší, než tam, kde ho řídí veřejnoprávní pojišťovny.
Vtip je v tom, že zákon poptávky a nabídky prostě funguje ve zdravotnictví jinak. Čím více zdravotnických služeb se nabízí, tím více se jich spotřebuje. Žádná postel v nemocnici nezůstane dlouho prázdná. Soukromé zdravotnictví může nabízet efektivnější služby, jisté však je, že ve srovnatelné kvalitě jsou dražší. Pro občany s nadprůměrným příjmem v tom není problém, spíše budou rádi, že za své peníze něco dostanou. Nabídka služeb pro ty méně majetné se však může propadnout, jak svědčí právě Amerika, která má jinak nejlepší zdravotnictví na světě. Není jisté, jestli právě tohle má být očekávaná změna.
Vysvětlit, že právě u nás to bude fungovat jinak, je tedy hlavním úkolem ministra a jeho lidí. Měli by také odpovědět na druhou zásadní otázku. V této chvíli není ve zdravotnictví nedostatek peněz. I když populace stárne už dnes a zavádějí se také nové léky i postupy, veřejné výdaje za zdravotní péči se drží na sedmi procentech HDP a vzhledem k tomu, že ekonomika jde nahoru, mají pojišťovny miliardové přebytky. Stát dokonce na zdravotnictví šetří a reformou snížil jeho příjmy o deset miliard. Kdy tedy přijde nedostatek peněz?
2.1.2008
Autor:Petr Holub
Zdroj: www.rozhlas.cz/cro6
-  -
|
| |
|
|
