 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
Levnější léky pomáhají více lidem
|
říká v rozhovoru pro denník Právo generální ředitel farmaceutické společnosti Zentiva ing. Jiří Michal. Kromě toho jsou zajímavá i jeho vyjádření k nově zavedeným poplatkům ve zdravotnictví a další názory na naše zdravotnictví. Celý rozhovor následuje.
Je reforma zdravotnictví nutná?
Ano. Zdravotnický systém musí být reformován průběžně, protože neustále je rozpor mezi potřebami pacientů a finančními zdroji na léčení. Populace se vyvíjí, stárne, mění se choroby a tím i jejich léčba. To se musí skloubit. Zdravotnictví tedy neustále prochází změnami, buď evolučními, nebo revolučními.
A teď jsme v jaké fázi?
Revoluční.
Revoluční opravdu jsou regulační poplatky 30, 60 a 90 korun a také třicetikoruna za položku na receptu, které od ledna platíme. Praktičtí lékaři nyní navrhují za ošetření u neregistrovaného pacienta 90 korun a stejnou částku za návštěvu pacienta doma.
Devadesátikoruna za ošetření u neregistrovaného pacienta mi jako jediný poplatek připadá rozumný a snese přívlastek regulační. Lékař za registrované pacienty dostává od pojišťovny peníze, měsíčně na každého z nich. Jde o kapitační platbu. Proto chodit k němu je z hlediska zdravotního systému nejlevnější. Půjde-li jinam, lékař ho nezná, zbytečně bude dělat vyšetření, která už udělána byla, a systém zaplatí víc peněz, možná zbytečně. Proto 90korunový poplatek by mohl být skutečně regulační v tom smyslu, že by pacienti více zvažovali, zda jít ke svému, nebo cizímu doktorovi.
A s ostatními poplatky také souhlasíte?
Mám s nimi obrovský problém.
Osobní, nebo profesní?
Osobní, psychický. Nerad bych se dožil toho, že rodiče raději počkají s ošetřením dítěte do rána, protože jim je líto zaplatit 90 korun za pohotovost. Takový přístup by mohl dítěti ublížit. Chápu, že pro sociálně slabší rodinu devadesátikoruna může být částka nemalá. Přivítal bych sociálnější nastavení poplatků. Navíc pro zdravotnictví nemají poplatky velký finanční efekt.
Od letošního roku rozhoduje o cenách léků, ale i úhradách od zdravotních pojišťoven výhradně Státní ústav pro kontrolu léčiv. Nejde o přílišné soustředění moci do jedněch rukou?
Že se rozhodovací proces o lécích soustřeďuje do jednoho místa, mi nevadí, protože může být rychlejší. Jde hlavně o to, aby byl transparentní a kontrolovatelný. Věřím, že stanovování cen a úhrad léčiv od pojišťoven bude průhledné, průhlednější než dosud.
Výrobci léčiv mohou také požádat o přehodnocení registrace svých přípravků. Mohou mít více léků bez lékařského předpisu, tedy takových, které si pacienti v lékárně koupí sami. Zažádali jste už o takové přehodnocení a u kolika léků?
Musíme dodržovat směrnici Světové zdravotnické organizace, která se týká účinných látek, jež mohou být volně prodejné a v jaké síle. Samozřejmě, že u takovýchto látek a tam, kde to jde, jsme o změnu registrace zažádali. Týká se to například léku Helicid 10 miligramů pro léčbu žaludečních vředů, léku Zodac proti alergii a léků proti bolesti.
Zentiva vyrábí generické léky, tedy takové, které mají stejnou účinnou látku jako léky originální, jen ona originalita v podobě patentové ochrany již skončila. Pro pacienty jsou pak mnohem levnější. Není ale přece jen mezi originálním a generickým léčivem rozdíl?
Není. Originální léky jsou takové, které přinášejí inovační výhodu, jsou zaměřeny na novou léčbu dosavadních chorob, nebo léčbu chorob, které se objevují. Nebýt firem, které se zabývají výzkumem, medicína by nedělala takové léčebné pokroky. Toto postavení originálního léku však končí, když skončí jeho patentová ochrana. Proto vztah generikum a originální léčivo přirovnávám k oděvům. Všichni potřebují chodit oblečeni. Někdo ale chodí ve značkovém oblečení, jiný v konfekci. A přitom se vše šije téměř na jednom místě a oblečeni jsme všichni. Rozdíl mezi generickým a originálním lékem po patentové ochraně originálního léku neexistuje. Generický lék je moderní, pro pacienta ale mnohem levnější, a proto vede k rozšíření léčby pro větší procento pacientů. Vztah obou léčiv je tedy jednoduchý: jedny bez druhých nemohou existovat.
Od ledna má pacient možnost v lékárně požádat o levnější lék se stejnou účinnou látkou, než jaký mu předepsal lékař. Protože vaše léky jsou levnější než zahraniční, vyděláte na takovém opatření?
Uvažuji jinak: jde o výhodu pro pacienta? A odpovídám: ano. Jestliže si ze souboru léků stejné účinné látky vybere levnější, pak jde o jeho volbu a výrobce nebo dodavatel se musí přizpůsobit trhu. V některých terapeutických skupinách se však ukazuje nezbytnost aktivní spolupráce mezi lékařem a lékárníkem, aby nemohlo dojít k poškození pacienta. Je předčasné předvídat, kolik léků se stejnou účinnou látkou na předpis bude v lékárnách zaměněno za tzv. levnější. V zemích, kde již takový systém zaveden byl, se procento zaměněných léčivých přípravků pohybuje mezi pěti až patnácti procenty.
Vyrábíte vitamínové přípravky. Z USA je známa studie, podle níž vitamíny nejsou zdaleka tak účinné, jak se píše. Máte vlastní výzkum v oblasti vitamínů?
Vitamíny nejsou léky, pouze pomocné a podpůrné přípravky. Neočekávejme, že nás vyléčí. Nelze ale říci, že vitamíny jsou nepotřebné. Vždyť ve stravě jsou naprosto běžně. Není však dobré se předávkovat čímkoliv - jídlem ani vitamíny. Vlastní výzkum o účinnosti vitamínů nemáme, využíváme však podklady z mezinárodní odborné literatury a závěry klinických studií. Pokud se týká USA, je známo, že tam se lidé vitamínovými prostředky spíše přejídají. Možná že studie zohledňovala i tuto skutečnost.
A vy sám vitamíny užíváte?
(Smích.) Ráno beru jednu kapsli našeho nejnovějšího přípravku Calibrum Profi. To však nestačí, důležitý je pohyb a zdravá výživa.
Sportujete?
Denně ráno cvičím zhruba čtvrt hodiny a jednou týdně hodinu. Kromě toho jezdím na rotopedu a na kole. Zdravá výživa mi moc nejde.
Zentiva je na burze několik let. V poslední době ale vaše akcie stagnují, nebo dokonce klesají. To asi akcionáře netěší.
Ale život není přímočarý, má sinusoidy. A my se s nimi učíme žít. Akciový trh má svá specifika. Jste sledováni analytiky, burzovními hráči. Okamžitě reagují na čtvrtletní hospodářské výsledky společností. Žádný podnik, který se chová normálně, nemůže pouze růst. Vždy se může něco stát. Zentiva za posledních pět let hodně vyrostla. To s sebou nese i nemoci růstu, chvíle, kdy se podnik musí zkonsolidovat, nabrat další dech. My stále vytváříme zisk. Stačí si uvědomit, že denně také není jasná obloha.
Kde všude jsou vaše léky. Budete konkurovat velkým západním firmám, nebo se bojíte vstoupit na západní trhy?
Naše léky jsou na Slovensku, v Polsku, Turecku, Rumunsku, Rusku, Bulharsku, v pobaltských republikách a v Maďarsku. Tam konkurujeme velkým západním firmám velmi zdatně. Pokud se týká západních zemí, trhy v nich jsou nasycené. Naše zkušenosti jsou však cenné pro střední a východní Evropu. V tomto území byl velký počet pacientů na určité diagnózy, například vysoký krevní tlak, cholesterol a podobně, léčen buď postaru, nebo vůbec. Proto naše strategie se obrátila na střední a východní Evropu. Tím, že na tyto choroby nabízíme generické, tedy levnější léky, pomáháme moderní léčbu rozšiřovat. Je dostupná mnohem širšímu počtu pacientů. Západních trhů se nebojíme, ale pro nás je výhodnější vytvářet zde aliance a vyměňovat si s jinými společnostmi licence. Nemá cenu hlavou prorážet zeď, když se nabízí spolupráce.
Prý je velký problém dostat se k vám do zaměstnání. Uchazeče odmítáte. To máte tolik dobrých pracovníků, že si můžete vybírat?
Loni se k nám hlásilo 6500 lidí a přijali jsme jich 130. Zaměstnanců si velmi vážíme, ve většině si zaměstnanci váží práce ve firmě a spojují s ní svou budoucnost. Řekněte, co lepšího si ředitel může přát? V péči o zaměstnance nešetříme.
A jaké benefity jim nabízíte? Hodnotné stravenky?
Místo stravenek máme závodní jídelnu. Vysokou kvalitu stravování a stravy ale nepovažuji za žádnou zaměstnaneckou výhodu. To musí být standard. Zavedli jsme tak zvaný flexprogram. Pro jeho naplnění nám naše valná hromada společnosti vždy povolí uvolnit nějaké peníze dokonce i ze zisku, které jdou pak na zaměstnanecké výhody. A zaměstnanci si mohou vybrat, jestli peníze použijí třeba na nadstandardní zdravotní péči, nebo na příplatek k dovolené. Každý má určitou částku, a ta je zajímavá.
Kolik je to peněz?
Je zajímavá. Čtyřmístná. Do deseti tisíc korun ročně.
O vás se říká, že nechcete mít v práci přepracované lidi, a že když jsou zde dlouho do večera, vyháníte je domů.
(Smích.) Už naši pradědečkové bojovali za osmihodinovou pracovní dobu. Lidský život nemá smysl, když není v rovnováze. A ta vychází zhruba ze tří bodů, které se točí kolem osy. Jsou to: práce, rodina a zájmy. Když ztratíte jednu uvedenou rovinu, ztratíte vnitřní rovnováhu. Jsem zásadně proti obdivování workoholismu, ale i proti lenosti. Člověk, který najde uvedenou rovnováhu, je mnohem výkonnější.
A to nikdo není v podniku přes čas?
Ale samozřejmě že ano, ale jen tehdy, když se řeší důležitý projekt, nebo když je to opravdu nezbytné. To si lidé berou práci domů i na víkend. Zpravidla jde o chvíle, kdy se integrujeme s novou společností. Na týmy jsou pak kladeny vysoké nároky v krátkém čase, a vše se nedá stihnout okamžitě. Opakuji ale: jsou-li zaměstnanci v uvedené rovnováze, jak jsem o ní hovořil, a jsou-li odpočatí, jsou mnohem výkonnější. Být v práci déle jen pro to, že je tam šéf, je naprosto zbytečné.
A skutečně vyháníte lidi, když jsou tady dlouho přes čas a nemuseli by být?
Nevyháním, ale podivuji se nad tím.
V jednom podniku jste už 34 let. Netrpíte syndromem vyhoření nebo provozní slepotou?
(Smích.) Někdy spíš trpím pocitem marnosti, když začínám jedny a tytéž věci znovu a znovu a myslím si, že dávno už musí být vžité. Syndromem vyhoření trpět nemohu, protože přicházejí stále nové věci, kterým se všichni učíme. Někdy se moji blízcí spolupracovníci rozčilují, co všechno vidím. A to upozorňuji opravdu jenom na to, co mi velmi vadí. Víte, ředitelé mají výhodu spojenou s nevýhodou - je tendence jim přinášet jen dobré zprávy a pravdu se dozvědí velkými oklikami. A když víte i to, co vědět nechcete nebo nemusíte, tak s tím pořád něco děláte. Je také zajímavé, že čím vyšší je intelektuální úroveň zaměstnanců, tím složitější je jejich spolupráce. Ale je v nich obrovský potenciál. A ten když se zvládne, pak je vedení úspěšné.
A jak vy sám relaxujete?
Snažím se svou práci rozložit do oněch tří rovin, o kterých jsem mluvil. Tedy práce, rodina a zájmy. Tak se mám vždy na co těšit, což je pro mě velmi důležité. Mám rád hudbu, výtvarné umění, čtu. Když jsem jako mladík studoval, můj dědeček, sám pracující důchodce, byl na mne a bratra hrdý, protože jsme studovali vysokou školu a on ji neměl. Dával každému z nás stokorunu. To před skoro čtyřiceti lety byly velké peníze. A od té doby stokoruna pořád pro mě představuje velké peníze. Před několika lety mě napadlo, jak jsou stovky jako bankovky hezké, co je na nich symbolů. A tak se snažím papírové stovky sbírat ze všech zemí, které navštívím, taková sbírka nezabere moc místa.
Vraťme se ještě k otázce o provozní slepotě.
(Smích.) Jestli jí trpím, nebo ne, na to se zeptejte ostatních. Ale jedno vám řeknu, každý člověk chce slyšet dobré zprávy. A jste-li vedoucí pracovník, musíte si dát dobrý pozor na to, aby se k vám nedostávaly pouze, zdůrazňuji pouze dobré zprávy. To by bylo špatné.
Říkáte dobrá zpráva. K ní ale patří i dobré slovo. Používáte ho častěji než pokárání?
Samozřejmě. Jakákoliv spolupráce s kterýmkoliv zaměstnancem nemůže přece spočívat na tom, že ho budu podezírat nebo stále kritizovat. To nejde. Když s někým děláte, tak mu musíte věřit. Dobré slovo se mnohde z řízení lidí vytratilo. Jak velká škoda.
Měly by farmaceutické firmy sponzorovat vědecké konference k určitým nemocím a jejich léčbě a sponzorovat i lékařské organizace?
Ano, ale musí to být všechno děláno průhledně a transparentně. Podle starého židovského pravidla, které říká: s lidmi, kteří vám pomáhají vydělat peníze, byste se měl dělit. Ale to neznamená korupci. My se snažíme podporovat vše, co vede ke zvýšení kvality léčebné péče a co může přinést výhodu pacientovi.
13.2.2008
Zdroj: Právo
-  -
|
| |
|
|
