 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
Zdravotní reforma podle Holandského vzoru
|
Současně probíhající reformy se podle sdělení vysokých úředníků MZ ČR inspirují v Holandském modelu reformy zdravotnictví. Jak je to skutečně v Nizozemí zjišťovala Vladimíra Bošková, předsedkyně Občanského sdružení na ochranu pacientů. V následujícím textu se Bošková snaží odpovědět na otázky: Kam ministr zdravotnictví T. Julínek vlastně vede české zdravotnictví? Inspiroval se opravdu holandskou reformou, anebo jde jen o neznámou třetí cestu? Celý text čtěte dále.
Lži ministerstva zdravotnictví
Kam ministr zdravotnictví T. Julínek vlastně vede české zdravotnictví? Inspiroval se opravdu holandskou reformou, anebo jde jen o neznámou třetí cestu?
Náměstek ministra zdravotnictví dr. Hroboň tvrdí, že MZ se v reformních snahách snaží inspirovat holandským zdravotnictvím, a protože jde o vyspělou západní zemi, neměli bychom se prý ničeho obávat, měli bychom našemu ministerstvu věřit. Jenže po zkušenostech s ODS v minulosti, kdy chtěla naše zdravotnictví reformovat podle Singapuru, jsem velmi opatrná a tvrzení MZ si raději prověřuju. A hle, sotva jsem si v Nizozemí ověřila několik věcí, hned jsem zjistila, že u nás vůbec nepůjde o žádný holandský vzor, že opět máme jít neznámou "třetí cestou", tzn. máme se stát světovou experimentální laboratoří. A to nikdy nebývá dobře – pokud se "reformuje" zcela bez věcných důkazů, bez dlouhodobějších zkušeností, pak takové změny vždy končí zdražením zdravotní péče, menší dostupností služeb a snížením kvality.
Náměstek Hroboň tvrdí, že podle holandského vzoru zprivatizujeme zdravotní pojišťovny. Jenže v Nizozemí neexistují státní akciovky Julínkova typu, jsou zde neziskové i na zisk orientované pojišťovny, do nichž se stát neplete, pouze vykonává vrchní nezávislý dozor, občané si tam mohou vybrat, zda půjdou ke komerční či jiné pojišťovně (neziskové pojišťovny si občané založili sami a mají k nim důvěru, protože si je sami spravují). Ostatně už v 90. letech nám holand. odborníci potvrdili, že i komerční pojišťovny, chtěj – li provozovat zdrav. pojištění, musejí zajistit, že minimálně z 50 procent jsou členy jejich správních rad zástupci pojištěnců (takže nikoli státní úředníci, ale zástupci občanů). Holandské ministerstvo mi potvrdilo, že jejich pojišťovny mohou, ale nemusejí být orientované na zisk.
V Nizozemí nejde o veřejné zdrav. pojištění jako u nás, oni vytvořili nový typ soukromého zdravotního pojištění "se sociálními prvky". Jde tedy o světovou novinku, právně spornou – je totiž otázka, zda lze veškeré obyvatelstvo nutit, aby se povinně účastnilo soukromého pojištění – na tento sporný bod v holand. reformě upozorňují američtí i další odborníci.
U nás by akciovky sice provozovaly veřejné pojištění (tedy nikoli soukromé jako v Nizozemí), ovšem to má další právní háček: stát by založil právní a ekonomickou nerovnost mezi novými pojišťovnami podnikatel. typu a mezi těmi, co v ČR už existují – další komerční pojišťovny by totiž podle Julínka nesměly provozovat zdravotní pojištění, takže by vznikly dva různé druhy komerčních pojišťoven, což odporuje jak mezinárodnímu, tak českému právu.
Holand. reformované pojištění trvá jen dva roky, nejde tedy o žádné delší zkušenosti s ním, jak tvrdí mylně dr. Hroboň. Inspirovali bychom se něčím, co může vzápětí mezinárod. soud označit za právní chybu. Dnes totiž jak holandští, tak další zahranič. odborníci poukazují na některé rozpory s evrop. právem, jež se týká komerčních pojišťoven: je totiž sporná otázka, zda komerční pojišťovně smí stát "přihrávat" veřej. peníze, státní příspěvky na děti apod., další spornou otázkou je, zda stát by směl pomoci oddlužit takovou pojišťovnu, další spornou otázkou je, nakolik stát smí ukládat tvrdší povinnosti soukromé pojišťovně atd. Západ. odborníci proto očekávají, že holand. vláda bude muset reformu z výše naznačených důvodů měnit.
Za první dva roky po reformě holand. pojištění se prokázalo (a průzkumů se účastnily nejen holand. univerzity, výzkum. instituty, ale i zahraniční odborníci), že celkově se jejich systém pojištění jen a jen zdražil, stojí to dnes více jak pojištěnce, tak stát (ten musí více vyrovnávat platby za chudší a děti).
Konkurence mezi pojišťovnami nepřinesla takřka žádná pozitiva a do budoucna se čeká větší množství negativních dopadů. Zatím jediným efektem je to, že kolem 20 procent převážně mladých a zdravých pojištěnců se přesunulo k pojišťovnám s nižším pojistným (v Nizozemí smí být rozdílné pojistné), ovšem starší a nemocnější lidé pojišťovny nemění, protože na to nemají zpravidla fyzické síly a tito pacienti bývají celkově konzervativní a pasivní. Kvalita péče u zdrav. zařízení je shodná v celém státě, protože všechna musejí dodržovat lege artis moderní péči, stejně tak z nich stát vymohl přibližně stejné čekací doby, takže konkurence pojišťoven v této oblasti nehraje žádnou roli (to samé by se týkalo nás, konkurence zde je nesmyslná).
Holandští nezávislí odborníci i mnozí další zahraniční se obávají, že v dalším období se začnou projevovat různá rizika konkurenč. boje mezi pojišťovnami: skrytými formami mohou odmítat nevýhodné pojištěnce (tomu nezabrání stoprocent. Přerozdělování pojistného, protože tento systém nikdy v žádné zemi nepokryje všechny rizikové skupiny pacientů).
Zvýšit náklady na péči může to, že pojišťovny v konkurenč. prostředí nebudou společně vyjednávat úspornější úhrady, ale mohou se pokoušet narušovat jednotu úhrad, nevýhodně pro pojištěnce. V konkureč. boji půjde hůře regulovat síť smluvních ordinací, lékáren apod. (daleko výhodnější postavení mají pojišťovny v SRN, kde musejí postupovat při tvorbě sítě a v úhradách jednotně).
5.05.2008
Autor: Vladimíra Bošková
Zdroj: Boskova.bloguje.cz
-  -
|
| |
|
|
