 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
Transformace fakultních nemocnic – mediální analýza
|
Julínkova reforma zdravotnictví budí nevoli opozice i odborů. Společnost NEWTON Media, a. s. se zaměřila na navrhovanou transformaci fakultních nemocnic na univerzitní a zjistila, že v celostátních denících a vybraných týdenících (Respekt, Týden) dostali v období od 1.5. do 23.5.2008 prostor především kritici chystané změny (58 % negativních příspěvků). Tento výsledek ovlivnil fakt, že se tématu věnovaly zejména levicově orientované Haló noviny a deník Právo (celkem 58 % všech relevantních příspěvků). V ostatních médiích byly informace o chystané přeměně nemocnic vyváženější. Z osobností se proti transformaci nejčastěji vyslovovali předseda zdravotnických odborů Jiří Schlanger, odborářský šéf Milan Štěch a rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl.
Hodnocení transformace fakultních nemocnic
Většina příspěvků pojednávajících o chystané změně právní formy fakultních nemocnic na akciové společnosti – univerzitní nemocnice hodnotila návrh negativně (58 %). Relativně nejkritičtěji, nepočítáme-li deník Blesk (1 negativní příspěvek), se k tématu vyjadřovaly Haló noviny (88 % negativních příspěvků). Kritická stanoviska k reformě byla prezentována často také na stránkách deníku Právo (73 % negativních). Vyváženěji (ambivalentně nebo neutrálně) o transformaci referovaly Lidové noviny, Hospodářské noviny, MF Dnes, deník E15 i týdeníky Respekt a Týden. V jediném vůči transformaci nemocnic pozitivně vyznívajícím příspěvku představil stanoviska navrhovatelů Pavel Hroboň, náměstek ministra zdravotnictví a spolutvůrce reformy (HN 16.5.2008). Výslednou medializaci taktéž ovlivnila uskutečněná protestní akce mediků ze dne 20.5.2008 a chystaná stávka odborářů.
Kritici vyjadřovali nejčastěji obavy z omezení kvality výuky i lékařské péče a ze ztráty vlivu univerzit na řízení nemocnic. Julínkovo snažení bylo v 11 případech hodnoceno jako nepovedený, riskantní či nebývalý experiment. Ministerstvu byla vyčítána špatná komunikace s akademickou obcí a odborníky. Mezi dalšími argumenty se objevilo varování před následováním údajně nevydařené reformy zdravotnictví v SR. Část kritiků nesouhlasila se samotnou změnou právní formy nemocnic, tedy s přechodem na akciové společnosti, a navrhovala vznik veřejnoprávních institucí. Představitelé odborů i odborníci poukazovali v této souvislosti na veřejný charakter nemocnic a jejich poslání, které by se nemělo orientovat na zisk. Varovali před nebezpečím rušení některých nelukrativních oddělení či oborů.
Zastánci reformy, kteří měli v médiích relativně menší prostor, upozorňovali, že univerzity budou mít právo veta u některých rozhodnutí většinového vlastníka. Za jeden z hlavních principů transformace označovali zvýšení odpovědnosti ve vedení nemocnic a ústavů. Univerzitní nemocnice v jejich podání představují prototyp neziskové organizace, přičemž samu formu akciové společnosti hodnotili zastánci jako „nejprověřenější právní formu“ (HN 16.5.2008).
Média nejčastěji zprostředkovávala nesouhlasná stanoviska mediků, odborů a zástupců univerzit (obecně). Z konkrétních osobností se nejvíce k problematice vyjadřovali odboráři Jiří Schlanger a Milan Štěch a také rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl. Ten byl také autorem jednoho z negativně laděných příspěvků v MF Dnes (Skončí nemocnice jako továrny? 10.5.2008). V médiích dostali prostor rovněž zástupci nespokojených studentů Zuzana Elberová a Marek Hilšer, ale též zahraniční osobnosti: Claude Wetzel, prezident Evropské federace lékařů zaměstnanců, a Marián Kollár ze Slovenského odborového klubu. Transformaci fakultních nemocnic v celostátních denících a vybraných týdenících hájili výhradně zástupci ministerstva zdravotnictví, zejména jeho mluvčí Tomáš Cikrt.
Mediální analýzu připravuje společnost NEWTON Media pro časopis TÝDEN.
26.5.2008
Zdroj: http://www.mediainfo.cz/temata/1451.html>
-  -
|
| |
|
|
