 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
|
Pondělí, 18.Listopad 2002
|
Články
|
Nová naděje medicíny - defensiny
|
Každý ví, že naše tělo se brání proti infekci imunitní reakcí, při které se vytvářejí protilátky a specializované bílé krvinky. Je přitom zajímavé, že veškerý hmyz tuto imunitní reakci nemá a brání se jinak, i když stejně účinně. Tvoří v těle obranné látky, defensiny, vesměs peptidové povahy, které ničí bakterie. V posledních deseti letech se ukázalo, že takové protimikrobiální ochranné peptidy tvoří i jiní živočichové, včetně člověka. Vznikají přímo ve výstelce sliznic v ústech, v nose i jinde. Některé obranné látky se také vylučují do potu, do slz a do slin. Proto se většina poranění v ústech - jako třeba kousnutí do jazyka - obvykle velmi dobře hojí. Je tomu věnován článek v čísle The New England Journal of Medicine z 10. října 2002.
Mnoho poznatků vzešlo ze studií na hmyzu. Ten, jak už řečeno, nemá imunitní systém, tvořící protilátky a aktivované bílé krvinky, a tak se musí chránit jinak, defensiny, tak zvanou vrozenou imunitní reakcí. Obranné látky typu defensinů jsou velice početné, zatím jich bylo objeveno asi pět set. Příslušné peptidy mají velmi rozmanitou strukturu a některé jsou dosti jednoduché, aby se daly připravit uměle. Jsou produktem genů, stejně jako je produktem genů naše získaná imunita, tedy tvorba protilátek. Defensiny mají společné to, že obsahují struktury, které je navádějí na povrch buněk mikrobů a zahájí tak zničení mikrobů. Napadají mikrobiální membránu, povrch mikrobů a působí podobně jako některé prostředky dezinfekční. Co je zvláště pozoruhodné, že - podobně jako účinné dezinfekční prostředky - každý defensin působí na řadu mikrobů, ale také plísní a virusů a dokonce snad i vlastních poškozených nebo nějak pozměněných buněk tkání. Takové pozměněné buňky jsou ovšem i buňky nádorové, a tak se rýsuje naděje i na účinné léky protinádorové.
Většina tkání tvoří ve své výstelce řadu defensinů, dokonce defensiny několika různých širších skupin, takže povrch těla je pak chráněn jakýmsi antimikrobiálním koktejlem před nejrůznějšími patogenními mikroorganismy. Protože jedním z hlavních problémů moderní léčby infekčních nemocí je narůstající rezistence mikroorganismů vůči antibiotikům, která vznikla zbytečným, příliš krátkodobým nebo příliš slabým podáváním antibiotik, mohou představovat defansiny významný pokrok v léčbě infekcí. Důležité je, že rezistence mikrobů vůči defensinům vzniká méně snadno než vůči antibiotikům.
Defensiny jsou přítomny i na povrchu některých primitivních ryb a kupodivu tytéž defensiny má i člověk, takže je to zřejmě velice stará a přetrvávající vymoženost přírody. Už dříve se vědělo, že takové obranné látky jsou přítomny v kůži některých jihoamerických žab, kterých se tam užívá v lidovém léčitelství. Antimikrobiální účinek defensinů však není vše, co nám v nich příroda nabízí. Defensiny také brání odlučování buněk z výstelky rtů, jazyka a konečníku, a dokonce i buněk z povrchu kůže. Přispívají tak k hojení ran i dalším, nejen antimikrobiálním působením. Některé mají dokonce účinky růstové a vyvolávají tvorbu cév - opět asi proto, aby se rány lépe hojily. Navíc defensiny přitahují do ohrožené tkáně bílé krvinky, a tak se kombinuje ta stará, vrozená obrana s novější a složitější obranou imunitní - s tvorbou bílých krvinek a protilátek. Už jsou dokonce známy i receptory v tkáních, které rozeznají přítomnost mikrobů a dají povel k tvorbě defensinů. Jen člověk má asi deset typů takový receptorů, rozeznávajících různé typy bakteriálního ohrožení.
Už jsou také známa onemocnění, při kterých je tvorba defensinů narušena a nemocný je pak více ohrožen těžkou infekcí. Je tomu tak například při cystické fibróze, genetickém onemocnění s tvorbou příliš hustého hlenu v plicích i ve vývodech žláz, včetně slinivky břišní. V témž čísle citovaného časopisu se píše o změnách působení defensinů při lupénce a při alergickém ekzému, dokonce i při astmatu. Máme tedy naději na nové léky i u těchto obtížných chorob. Ale ani to ještě není vše. Ukázalo se totiž, že léčba protizánětlivými hormony kortikosteroidy nebo jejich syntetickými deriváty může tvorbu defensinů narušit, a to zčásti vysvětluje, proč je někdy použití kortikosteroidů spojeno se zvýšeným rizikem infekce. Takže nejen rezistence bakterií proti antibiotikům, ale i infekci povzbuzující účinky kortikosteroidů by snad bylo možno ovlivnit na základě poznatků o defensinech.
Naděje na léky na bázi defensinů asi není příliš vzdálená - snad jen pár let. Už dnes ale z jejich studia plynou zdravotní poučení: některé defensiny vznikají za spoluúčasti bakterií, žijících v normálních zdravých ústech, a tak přílišné ničení těchto bakterií - například systematickým cucáním "protiinfekčních" bonbonů, které jsou běžně na trhu, pokud k němu není důvod jako angina - může působit škodlivě. Ona vůbec přítomnost bakterií na našich tělech a v dýchacích cestách nemusí mít jen škodlivý účinek a může nám prospívat - tyto neškodné bakterie pomáhají tvořit defensiny a když je nadměrnou dezinfekcí poškodíme, je to ku škodě. Dokonce lékaři už po desetiletí vědí, že děti žijící na farmách ve styku se zvířaty nebo ve špinavých slumech chudiny mají méně často astma než děti, držené v úzkostlivé čistotě. Říká se tomu "hygienická hypotéza" o vzniku astmatu a už se vedou úvahy, jak těm v čistotě drženým dětem trochu té špíny z okolí neškodně nahradit.
14. 11. 2002
Autor: prof. MUDr. Vratislav Schreiber
Zdroj: AKADEMON (publikováno s laskavým svolením redakce Akademon)
-  -
|
| |
|
|
