 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
|
Pondělí, 18.Listopad 2002
|
Články
|
Proč neplatit za léky pevné ceny?
|
Důvody proč by neměly být pevné ceny léků v lékárnách uvádí v dopise zaslaném ministryni Součkové, prezident Svazu pacientů Luboš Olejár. Dopis následuje. Zda má pravdu a pro koho jsou rovné ceny léků ve všech lékárnách v ČR výhodné posuďte sami.
K čemu jsou pak pacientům soukromé lékárny ?
(Prohlášení SOP ke stanovisku Lékárnické komory)
S velkým humbukem se musely před pár lety privatizovat lékárny pod Lékárenskou službou atd., aby se vytvořil prostor pro snižování cen v lékárnách pomocí konkurence lékáren, pokud má být vpuštěn soukromý sektor do této státem ručené oblasti. To, co dnes žádá Lékárnická komora a Grémium majitelů lékáren (což jest totéž, jen s jiným názvem), je ve skutečnosti zrušení systému, kdy pacient může dostat slevu. A tak je třeba položit zásadní otázku: "Proč ve větších městech, kde je lékárna na každém rohu, mohou být slevy (a bratře Horáčku s rozdílem 30-50% ceny) a nepoloží to nikoho, (ba naopak staví se další lékárny) ?
Pokud je poukazováno na jakousi diskriminaci v cenách, pak to znamená, že ti co vydávají léky bez nebo s doplatkem nebo prodávají léky mohou jít také s cenou dolů. Totiž držet se maximálních cen stanovených velmi neprofesionálně Ministerstvem financí, je zákonné, ale zda je to etické, ať si lékárnici sáhnou do svědomí.
Cílem Svazu pacientů je dosáhnout stavu, aby za lék na předpis pacient nic nedoplácel a tím nebudou různé slevové ceny. Hlavním úkolem všech, včetně ministryně Součkové teď musí být převedení kompetencí z MF na MZ u stanovování max. cen léků. Pak jistě nastane stav, kdy cena max. se bude rovnat ceně úhradové ZP u léků na předpis.
Je to jednoduché. Pokud bude v nějaké míře zachován systém doplatků (tedy individuální spoluúčasti pacienta na ceně léků, pak pacienti musí trvat na možnosti slev, jinak by byli sami proti sobě a své peněžence.
Byla-li by zavedena pevná cena, pak není třeba soukromých lékáren, ale výhodnější bude mít státní systém lékáren, kde bude cena po socialisticku garantována všude stejně, ale určitě bez 34% rabatu, marže, zisku, který platíme my pacienti (velmi často na leasing aut lékárníků a distributorů nebo na jejich stavební rozmary).
Pokud někdo poukazuje na nižší ceny v nemocničních lékárnách, pak je třeba důrazně říci, že tyto lékárny velmi často zásobují přímo výrobci. Je k zamyšlení, proč lékárny to nečiní v této době také, zejména na těch menších městech.
Nastolit stav jedné a jistě maximální ceny (jinak by to pro nespokojené lékárníky nemělo smysl) za lék na předpis (doufáme, že tento socialistický návrh nesměřoval i na volně prodejné léky), by znamenalo udělit lékárníkům státní zakázku za peníze pojištěnců. A to byla kartelová dohoda. Pak už je to jen krůček k uzákonění pevné ceny pohonných hmot, pevné ceny pečiva, mléka, oblečení a třeba i jízdného v MHD ve všech městech republiky. A my budeme první, kdo bude žádat cenu jízdenky např. v Kadani nebo Pardubicích na úrovni ceny jízdného v Praze. Ta je nyní na 12,-Kč/60min.. Nerozumíme, proč jsou pražané diskriminování v ceně jízdenky oproti jiným městům. V tu chvíli se obrátíme na antimonopolní úřad.
Praha 16.11.2002
Luboš Olejár
prezident Svazu pacientů ČR
-  -
|
| |
|
|
