Vítejte na ZDRAV.cz
  Hledat

Rozšířené hledání

  Menu
· Všechna témata
· Archiv
· Statistiky
  Přihlášení
Uživatelské jméno

Heslo

Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled...
  Uživatelské menu

  Bezcigaret.cz
Do nového dne
uh, uh, uh
s cigaretou
  Redakce
· Reklama
· Redakce
· Prohlášení
  Archiv html
· Adresář firem
· Zákony a vyhlášky
· Marketing pro zdraví
  Zdrav.cz

Přidat zdrav.cz
do Oblíbených položek

Ikona na Vaše stránky
www.zdrav.cz

Zdrav.cz
jako Výchozí stránka

Úterý, 19.Listopad 2002 Články 

Lékárníci jsou již dlouhou dobu přesvědčeni o tom, že zavedení pevné ceny léků je krok správným směrem. Debatu o tom, zda je tomu tak opravdu nastartovala ministryně zdravotnictví Marie Součková, když stanovisko lékárníků veřejně podpořila. Včera jsme zveřejnili názor Svazu pacientů na tento problém. Dnes dáváme možnost našim čtenářům aby posoudili argumenty České lékárnické komory.

Úsilí českých lékárníků o pevnou koncovou cenu léčivých přípravků
(Stanovisko ČLeK k dopisu Svazu pacientů ministryni zdravotnictví 12.11.2002)

Úsilí českých lékárníků o pevnou koncovou cenu léčivých přípravků v lékárnách vždy po určité období je vedeno snahou o naplnění ústavního principu zaručujícího občanům všeobecnou dostupnost zdravotní péče. V situaci, kdy se ceny v jednotlivých lékárnách liší, a to v některých případech dokonce velmi výrazně, se lze domnívat, že tato všeobecná dostupnost (rozumí se za stejných podmínek) u léčiv rozhodně zaručena není.

Především nutno uvést, že konečná cena léčiv se odvíjí od cen výrobců nebo dovozců zároveň s uplatněním regulačních mechanismů distribuce a lékáren nařízených MF.Největší možnost ovlivňovat výši cen mají právě výrobci a dovozci léčiv, zejména v procesu dohodování max. ceny. Do tohoto procesu žádným způsobem nezasahují a ani v budoucnu nechtějí zasahovat lékárníci; ti mají nyní jen velmi omezenou možnost snížit cenu nestandardními mechanismy.

Podstatou rozdílů cen léčiv je jejich kolísání na úrovni výrobců a dovozců, převážně ovlivněných komerčními zájmy, dále vlivem změn kursů měny, počtem distributorů v řetězci, vlivem a poměrem dělení společné obch. přirážky. Vedle toho se výrazně uplatňuje snaha výrobců především originálních léčiv o maximální odbyt svého přípravku. Ten podporují většinou poskytováním tzv. naturálního rabatu, tj. dodají lékárně k objednanému množství další kusy navíc, jejichž cena se „rozpustí“ do ceny přípravku; díky tomu lze doplatek snížit nebo dokonce zcela eliminovat. To je pro pacienty nesporně výhodné, protože z jejich pohledu je lék levnější. Takto zvýhodněni nejsou ovšem všichni pacienti, nýbrž jen jejich část, a to zpravidla pacienti největších lékáren, v nichž má daný léčivý přípravek zajištěn větší odbyt a jeho výrobci se tedy vyplatí podobnou cenovou dohodu s lékárnou uzavřít. Snadno si pak dovodíme, že mezi takto zvýhodněnými jsou lékárny nemocniční, na poliklinikách, resp. „výhodně umístěné“ lékárny ve větších městech. Tam prokazatelně směřuje více pacientů s recepty než do lékáren menších měst nebo vesnic, kde je obrat většiny léčiv malý a výrobcům by jejich snahy vynesly jen zcela zanedbatelný efekt, pokud vůbec by bylo možno o efektu hovořit.

Výsledkem současného stavu je neustálá migrace pacientů (zejména chronických, kteří jsou na dlouhodobé užívání „svého“ přípravku odkázáni) od lékárny k lékárně, nebo - v případě, že již dostanou informaci o nejnižším doplatku - stálý přísun pacientů do jedné či několika lékáren, jimž ostatní lékárny, byť třeba položené mnohem blíže pacientovu bydlišti, prostě nemohou konkurovat.

Je také zcela zcestné domnívat se, že lékárny s nižším doplatkem nebo bez doplatku se tím vzdávají svého zisku. Jednak si to vzhledem k nepříliš vysoké obchodní přirážce lékáren (17-18% z celkové ceny léčiva) nemohou dovolit, aby nepropadly do červených čísel, jednak to ani činit nemusí neboť výrobci jim snížení doplatků vynahradí naturálním rabatem a také zárukou, že k nim pacienty budou (nejčastěji prostřednictvím lékařů, které o vytipovaných lékárnách informují) posílat a zvýší tak jejich obrat (leckdo si pak v lékárně koupí i jiné, volně prodejné přípravky, doplňkový sortiment apod.). Je příznačné, že výrazné slevy na doplatcích poskytují lékárny především u dražších přípravků, zatímco u levnějších důsledně trvají na plném doplatku, nadto rabat jim není poskytnut.

Je také nejvyšší čas přiřadit doplatku na léčivo jeho pravý a původně zamýšlený význam, totiž jeho regulační funkci. Pacient, který platí doplatek, si nutně uvědomuje, že jeho léčivo má cenu, že jím nelze plýtvat, že se nelze lehkomyslně dožadovat jeho preskripce u více lékařů současně a pak nespotřebované léky stejně lehkomyslně vyhodit. Nemocenské pojištění je těmito jevy velmi negativně zatěžováno, a to v řádu miliard korun ročně.

Můžeme tedy uzavřít, že odpor Svazu pacientů ČR je legitimní v případě, že vyjadřuje názor pouze těch pacientů, kteří navštěvují „bezdoplatkové“ lékárny. Naopak je zcela v rozporu s potřebou pacientů běžných „doplatkových lékáren“, jichž je, jak potvrzeno průzkumy, většina. Není od věci vyslovit proto pochybnost, za koho vlastně Svaz pacientů hovoří, a podivit se také nad tím, že jeho stanovisko vyšlo současně s reakcí výrobců originálních léčivých přípravků, kteří popsané praktiky v lékárnách nejčastěji provádějí.

Argumenty lékárníků na podporu pevných cen lze vyjádřit snahou:

1) zaručit všem občanům ČR rovnou dostupnost léčiv a zbavit je nutnosti nedůstojného pobíhání od lékárny k lékárně,

2) vnést více průhlednosti do systému tvorby cen i úhrad léčiv a klást vyšší důraz na péči o pacienty etický přístup,

3) napomáhat státní správě i zdravotním pojišťovnám ve výchově občanů k uvědomělému čerpání zdravotní péče, tedy i léčiv,

4) napomoci úsporám v sektoru léčiv, aby bylo možno ušetřených prostředků efektivně využít jinde.

PharmDr. Jan Horáček,
mluvčí České lékárnické komory
komora@lekarnici.cz



- Vytisknout stránku -

  Související odkazy
 Více z Tématu - Články