 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
Prodej nemocnic ve středočeském kraji
|
se stal předmětem trestního stíhání. Trestní oznámení na neznámého pachatele podal Svaz pacientů ČR již 1.9.2008 a tuto skutečnost oznámil veřejnosti prostřednictvím tisku 24.9.2008. Jedná se o prodej deseti nemocnic, který byl schválen většinou zastupitelů středočeského kraje. Svaz pacientů se domnívá, že prodejem nemocnic do rukou soukromých vlastníků a způsobem, jakým k prodeji došlo byly porušeny závazné právní normy a vzniklo tak důvodné podezření ze spáchání trestného činu uplácení velkého rozsahu a mohlo dojít i k dalším trestným činům. Následuje text trestního oznámení.
Titl.
Krajské státní zastupitelství Praha
Husova 11
110 01 Praha 1
Věc: Trestní oznámení na neznámého pachatele ve věci prodeje některých středočeských nemocnic v roce 2007.
Na jednání Krajského zastupitelstva Středočeského kraje konaném dne 9.5.2007 (viz stenografický záznam jednání v příloze1) byl schválen většinou zastupitelů prodej dále uvedených částí podniků vedených jako akciové společnosti ve vlastnictví Středočeského kraje, jmenovitě obchodních společností
• Oblastní nemocnice Příbram a.s.,
• Oblastní nemocnice Kladno a.s.,
• Oblastní nemocnice Mladá Boleslav a.s.,
• Oblastní nemocnice Kolín a.s. a
• Oblastní nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov a.s..
I.
Uvedeným postupem větší části zastupitelů došlo ke schválení prodeje deseti nemocnic, ve kterých byla poskytována na základě smluv s veřejnými zdravotními pojišťovnami lůžková zdravotní péče, za jejíž poskytování garantované Ústavou ČR (její částí – Listinou základních práv a svobod) odpovídá a v době schvalování prodeje již odpovídal v přenesené působnosti kraj (viz výrok Ústavního soudu v kause „pohotovosti“ na podzim 2007). Jediným akcionářem akciových společností, ke kterým tyto nemocnice patřily, byl ke dni schvalování prodeje Středočeský kraj. Šlo tedy o prodej majetku Středočeského kraje.
Domníváme se, že samotným uskutečněním aktu těchto prodejů do rukou soukromých vlastníků a dále pak způsobem, jakým k tomu došlo (obsah smluvního ujednání, výběr kupce a stanovení ceny) byly porušeny závazné právní normy jako Listina základních práv a svobod, Zákon o krajích, Obchodní zákoník a další a vzniklo důvodné podezření ze spáchání trestného činu uplácení velkého rozsahu a mohlo dojít i k dalším trestným činům, například, ke zneužití postavení veřejného činitele, podvodům a podobně.
Všechny prodeje, a to prodej majetku Nemocnice Beroun, Nemocnice Hořovice, Gerontologického a rehabilitačního centra Kladno, Ústavu onkologie a pneumologie na Pleši, Nemocnice Třebotov, Nemocnice s poliklinikou v Brandýse nad Labem, Léčebny dlouhodobě nemocných v Prčicích, Nemocnice s poliklinikou v Rakovníku, Nemocnice a sdružených zařízení Nymburk a Nemocnice s poliklinikou Mělník, schválené a realizované jak uvedeno, vykazují v zásadě stejné znaky porušení zákonů, jak to nyní v přehledu uvedeme.
Prvotním problémem je, že
A) tyto nemocnice s ohledem na zákon vůbec neměly být prodány (což níže vysvětlíme),
a protože přesto byly prodány, nastupuje sekundární problémem, že
B) prodej byl uskutečněn způsobem, kdy způsob výběru kupce, podmínky kupní smlouvy a kupní cena jsou zjevně v rozporu se zákonem, vylučují regulérnost transakce a vyvolávají nutnost stanovení vzniklé škody a trestní odpovědnosti.
ad A) Proč neměly být nemocnice prodány:
Jak výše uvedeno byly prodány nemocnice, ve kterých byla poskytována na základě smluv s veřejnými zdravotními pojišťovnami lůžková zdravotní péče, za jejíž poskytování garantované Ústavou ČR (její částí – Listinou základních práv a svobod) odpovídá od 1.1.2001 podle zákona 157/2000 Sb. v přenesené působnosti kraj (viz výnos plena Ústavního soudu v kause „pohotovosti“ na podzim 2007). Tyto nemocnice tedy byly majetkem potřebným k zajišťování zmíněné působnosti a mělo se s nimi zacházet podle § 17 zákona o krajích 129/2000 Sb., kde se v odst. (1) praví:
„Majetek kraje musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s jeho zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti. Kraj je povinen pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. Kraj vede evidenci svého majetku.“
V tomto případě tedy šlo o majetek potřebný a proto kraj nebyl oprávněn ho prodat, zejména, když neměl pod kontrolou jiné nemocniční kapacity, kterými by mohl dostupnost nemocniční péče zajišťovat. Takové náhradní nemocnice kraj neměl a přenést působnost ve věci odpovědnosti za dostupnost zdravotní péče zákon dovoluje jen na územní samosprávu, nelze ji přenést na soukromý subjekt. Kraj tedy nebyl oprávněn tyto nemocnice prodat, nebyly nepotřebné. Jejich nutnost k zajišťování zdravotní péče je doložena jejich praktickým využíváním a zdůrazněna v odůvodnění jejich začlenění do jednotlivých akciových společností v roce 2005, kde se konstatuje, že jsou nutné k zajišťování garantované zdravotní péče a kdyby nebyly k dispozici, musely by být nahrazeny novou výstavbou (viz projev zastupitele Ing. Hraběte, příloha 1).
ad B) Proč byl způsob prodeje vadný:
Jen kdyby prodávané nemocnice byly nepotřebné (což ovšem nebyly) mohly by být prodány na základě § 17, odst. (2) a to jen pod podmínkou splnění požadavků § 18 zákona 129/2000 Sb.
Zde je důležitý, mimo jiné, odstavec (2):
„Při úplatném převodu majetku se cena sjednává zpravidla ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá, nejde-li o cenu regulovanou státem. Odchylka od ceny obvyklé musí být zdůvodněna.“
Také požadavky tohoto paragrafu nebyly při prodejích schválených, jak výše uvedeno, splněny. A domníváme se, že k tomu došlo za okolností vyvolávajících důvodné podezření z korupčního jednání. Zejména jsme shledali, že:
1) Kupec každé jednotlivé nemocnice byl „vybrán“ pomocí účelově sestavených kritérií, která umožňovala bezdůvodně zvýhodnit zájemce, který nabídl největší úplatek. Tomu mohla být poskytnuta sleva ceny ve výši asi 60 až 95 % ceny v místě obvyklé bez uznatelného zdůvodnění. Tím mohlo být způsobeno, že při součtu odhadních cen všeho majetku asi 1.6 miliardy korun tržba činila asi 480 milionů, což je 30%, a vyšlo by ještě méně, kdyby šlo o aktuální odhadní ceny, nebo dokonce o tržní ceny. V posudku třeba u nemocnice Beroun čteme 116 milionů a v tabulce odhadů se uvádí u téže nemocnice 82.5 miliónu korun, což je starší odhad v době horšího stavu nemocnice.
2) Více než řádové rozdíly jsou mezi odhady cen pozemků a jejich v místě obvyklou tržní cenou. Jde totiž o pozemky třeba u dálnice, nebo na okraji Prahy. Tak, například, Třebotovská léčebna má kromě budov a nedávných investic také 18 hektarů atraktivních pozemků a uvádí se odhadní cena za všechno 18 milionů. To je jen velmi malý zlomek ceny obvyklé. A odhad berounské nemocnice v místě obvyklou tržní cenu samotných pozemků asi 90 milionů v podstatě neobsahuje. A podobné nebo horší to je i v ostatních případech.
3) Byly poskytnuty obrovské bezdůvodné slevy. Podvod se může jevit v tom, že se sleva poskytuje za různé sliby, které nemají reálnou hodnotu, jsou jen z malé části obsažené ve smlouvě a nejsou vymahatelné. Nejdelší trvání závazků je pět let, jsou prakticky bezcenné a největší sankce je deset milionů, což je obvykle jen nepatrný zlomek slevy, takže slevy jsou skutečně bezdůvodné, respektive zdůvodnitelné jen korupcí.
4) Vůbec nic nebylo požadováno za státní dotace a investice do prodaných nemocnic, které se tak po uplynutí doby trvání tak zvaného ISPROFINu stanou bezdůvodným příjmem nabyvatele nemocnice. Jejich odpisy jsou totiž obsaženy v platbách od pojišťovny. Může jít o skryté zpronevěření státních prostředků.
5) Aktuální stav majetku nemocnice v okamžiku převodu nebyl v žádném případě zachycen a je možné, že ani ty těžce redukované prodejní ceny nebyly zaplaceny z prostředků nabyvatele. Domníváme se, že podezření, že nemocnice byly zčásti nebo zcela zaplaceny z toho, co samy měly na účtu, může být důvodné.
6) Mnoho pochybností je okolo práce komisí vybírajících nabyvatele. Již samo vyřazení výše nabídky z rozhodujících kriterií a trvalé utajení obsahu nabídek a průběhu i výsledků jednání bylo varovným signálem, neboť umožňuje, aby se rozhodujícím kriteriem stala výše úplatku. V některých případech ale proniklo na veřejnost, že existovala mnohem vyšší a výhodnější nabídka, ale nebyla vybrána. Úředně se dozvídáme jen údaje „vítězných“ nabídek. Utajení konkurenčních nabídek působí dojmem účelovosti s cílem zakrýt machinace.
II.
Velikost škody způsobené kraji nebo státu v jednotlivých případech by měla být předmětem podrobného šetření, protože celá agenda prodeje je složitá a její popis má rozsah mnoha set stran. Některé nejdůležitější dokumenty ani nebyly schvalujícím zastupitelům k dispozici a schvalování bylo přes protesty (viz stenografický zápis z jednání, příloha 1) uspořádáno tak, že podklady nebylo možné dostatečně, nebo vůbec prostudovat. Přesto lze podle dostupných údajů odhadnout, že na veřejných prostředcích vznikla škoda značně převyšující jednu miliardu korun českých.
Klíčovým bodem pro stanovení způsobené škody je výše ceny v místě obvyklé. Organizátoři prodeje nemocnic by asi chtěli považovat za cenu obvyklou to, co nabídli jimi vybraní zájemci o koupi dané nemocnice. S tím nelze souhlasit z těchto důvodů:
1) Sám prodej byl s hlediska zákona o krajích nezákonný, neboť šlo o majetek potřebný, nutný k plnění přenesené odpovědnosti za poskytování zdravotní péče. Jako cena obvyklá se proto musí uvažovat cena nemocnice, která by příslušný objem péče převzala. Takovou cenu měla daná nemocnice pro kraj, a pokud by tolik nedostal, aby tu nemocnici mohl nahradit, musel by od prodeje, s ohledem na povinnost dobře hospodařit, ustoupit. To sice neudělal, ale byl povinen udělat. Nelze stanovovat cenu obvyklou tak, že se nepřihlédne k závazkům prodávajícího, které vymezují minimální cenu, na jakou může přistoupit.
2) Bod 1. nebyl respektován v žádném případě a dokonce došlo k tomu, že bylo prodáváno za ceny podstatně nižší, než byla nejvyšší nabídka. Mnohem nižší ceny, než nabídnuto, a samozřejmě než by vyplývalo z odstavce 1), byly akceptovány pod záminkou, že uchazeč přistoupil na různé závazky navíc. Hodnota těchto závazků s hlediska respektování odpovědností kraje byla nulová, takže jen pro úplnost uvádíme, že kdyby nějakou cenu měly, vymáhat by se stejně nedaly, penále bylo jen krátkodobé a na úrovni malého zlomku snížení ceny. Znovu se vnucuje názor, že rozhodujícím kriteriem při výběru byla výše úplatku.
III.
Nelze pominout ani hledisko obchodního zákoníku - poškozování práv akcionáře – v tomto případě kraje – jednáním, které znehodnotilo akcie prodejem majetku hluboko pod cenou. Kraj poškodil sám sebe v jakési dvojroli. Tím se dostáváme k odpovědnostem. Kraj poškodil své občany také tím, že majetek prodává jeho akciová společnost. Znamená to o 22 milionů větší daň z převodu a bylo by to mnohem více, kdyby se prodávalo za v místě obvyklé ceny.
Za manipulace při výběru uchazečů a při aplikaci neodpovídajících podkladů jako posudků a odhadů a za případné jednání o úplatcích a znemožnění řádného projednání mohou být odpovědné neznámé i konkrétní osoby, zejména hejtman kraje a členové Rady kraje, ale i osoby ve zvláštním postavení, viz níže. Zvláštní pozornost zasluhují ti, kdo prosadili již v zadávacích podmínkách a také v průběhu dalšího jednání utajování konkurenčních nabídek a dalších informací a znemožnili tak zastupitelům i veřejnosti kontrolu zacházení s veřejným majetkem i majetkem kraje.
Za schválení vadných smluv odpovídají zastupitelé, kteří to odhlasovali přesto, že byli na nezákonnost takového jednání upozorněni a byli varováni ústně poslancem Rathem a některými dalšími zastupiteli (viz příloha 1), a písemně, například, dopisem Svazu pacientů ČR(viz příloha 2, obsahující také potvrzení, že varování bylo doručeno, což potvrdil i zastupitel Karel Šebek ve svém projevu viz příloha 1). Řádné projednání celé kausy zastupitelstvem bylo znemožněno postupem hejtmana Bendla, a tím mohlo dojít ke zneužití postavení veřejného činitele. Byl upozorněn na nedostatečnost informací a na nezákonnost aktu, který dává schválit, a reagoval na to výsměchem (viz stenografický záznam z jednání, příloha 1). Zastupitelé právem namítali, že chybí rozhodující podklady a naopak přílišný rozsah a zmatečnost kausy a neprůhlednost jednání komisí znemožňují správné projednání. Na námitky nepravdivě odpovídali kromě hejtmana Bendla, například soudní znalec Ing. Landa a JUDr. Svejkovský (Vše viz stenografický záznam – příloha 1).
Zvýšenou odpovědnost ve věci zákonnosti je také možné požadovat od poslanců, jako pana poslance Plašila, který místo zastávání práva povzbuzoval zastupitele k postupu, na jehož nezákonnost byli všichni upozorněni. Podobně porušil závazky plynoucí z postavení poslance pan Tluchoř, když neprotestoval proti machinacím při výběrovém řízení jako člen některých komisí (příloha 1).
Domníváme se, že ze zvláštního provinění je podezřelý předseda zdravotnických odborů Schlanger, člen výběrových komisí, který musel vědět, jak se to dělalo a nic nenamítal, a dovolil, aby bylo zneužito jeho dřívější angažmá v Amnesty International k umlčení kritiků hejtmanova postupu tím, že jistě je vše v pořádku, když spolupracovník Amnesty International byl u toho. Tak to vyplývá ze záznamu jednání zastupitelstva – příloha 1. Dr. Schlanger také osobně jednal se společností Mediscan, která den před uzávěrkou soutěže zřídila dceřinnou společnost NH Hospital vedenou panem Zavaliasem a ten získal, mimo jiné, Hořovickou nemocnici za 50 milionů, jejíž odhad hluboko pod skutečnou cenou byl 347 milionů a byla mu dána přednost, bez zákonem předepsaného zdůvodnění, například, před skupinou lékařů podporovaných městským zastupitelstvem (viz příloha 1).
IV.
Uvedeme nyní několik typických ukázek kritizovaného postupu. Jde opravdu jen o ukázky, protože úplné zjištění všech případných nepravostí musí rozkrýt orgány činné v trestním řízení. Rozsah kausy, neprůhlednost a špatná kvalita podkladů a jejich utajování ztěžuje tento úkol, ale i to, co je nepochybně zřejmé, považujeme za dostatečný důvod k důkladnému šetření.
Prodej Nemocnice Beroun. V materiálech o nemocnici je znalecký posudek z roku 2005 pořízený pro účel začlenění nemocnice do akciové společnosti zhotovený dvěma metodami. Je tam ocenění na 116 milionů a druhou metodou na 105 milionů. Podle hlediska opatrnosti použito 105 milionů. V případě, kdy kraj je prodávajícím však mělo být s hlediska opatrnosti naopak použito větší hodnocení, tedy 116 milionů. Místo toho bylo použito hodnocení ze staršího posudku, kdy byla nemocnice v horším stavu, a to 82.5 milionu. Ani hodnocení 116 milionů nevystihuje současnou cenu této nemocnice, například, její pozemky hodnotí jako 1.5 milionu, ale jejich tržní cena je odhadována na více než 90 milionů. Dohromady jde o více než 200 milionů, a nemocnice byla prodána za 20 milionů bez zdůvodnění.
Prodej Nemocnice Hořovice. Znalecký odhad 343 milionů je z roku 2005, nezahrnuje poslední investice a dotace, ani reálnou cenu pozemku. Jen přístavba dokončená v roce 2005 stála 215 milionů a také byly redukovány závazky, o které je snížen odhad. Ke dni prodeje měla nemocnice cenu asi 400 milionů korun. Byla prodána za 50 milionů a není možné to zdůvodnit. Nabyvatel NV Hospital je účelově, poslední den před uzávěrkou založené sdružení, které nemá minulost a proto nezakládá záruku jakýchkoliv schopností nemocnici řídit. K případu se vážou i jiné výše zmíněné podezřelé skutečnosti.
Prodej Nemocnice Třebotov. Ani vyšší hodnota znaleckého odhadu 20 milionů korun nemá nic společného s cenou v místě obvyklou. Základní a vedlejší budova nemocnice s vybavením, objekty s 13 byty a zejména 18 hektarů atraktivních pozemků na hranici Prahy představuje hodnotu v řádu stovek milionů. Prodáno bylo za 18 milionů.
Prodej Ústavu onkologie a pneumologie na Pleši. Znalecký posudek ceny i ve vyšší hodnotě, která měla být použita - 111.5 milionu - opět zaostává za reálnou cenou zejména s ohledem na nedocenění pozemků v těsné blízkosti atraktivního sídliště a velmi dobrý stav nemocnice, investice a dotace v nedávné minulosti. Sám hejtman vyhlásil, že pod odhadní cenou 104 milionu nebude prodáno (viz příloha 1), ale nabídka 105 byla odmítnuta a bylo prodáno za 45 milionů.
Prodej Nemocnice s poliklinikou v Brandýse nad Labem. Cena podle znaleckého posudku, i ta vyšší, je nereálně nízká, protože pozemky i budovy jsou s ohledem na místa, kde se nacházejí, podhodnoceny proti zákonem požadované ceně v místě obvyklé, u pozemků jde o rozdíl řádový. Takže místo 52.5 milionu by odpovídalo nejméně 100 milionů. Nemocnice však byla prodána za 7.8 milionu korun, za cenu jedné z mnoha budov. Jde o prodej celé soustavy vybavených zdravotnických pracovišť a nenacházíme žádnou omluvu pro tento čin.
Prodej Nemocnice s poliklinikou v Rakovníku. S ohledem na dobré hospodaření nemocnice s kladnými hospodářskými výsledky se jeví redukce ceny nemocnice podle znaleckého posudku z 252 milionů na 147, respektive l62,6 milionu ke dni prodeje jako nezdůvodněná a opět také uvažovaná cena pozemků neodpovídá cenám v místě obvyklým. V každém případě je prodej za 60 milionů, a nepřihlédnutí k aktuálnímu stavu účtů, jednání nezdůvodnitelné.
Ve zbývajících případech to může být podobné, nebo i horší. Utajení obsahu smluv nám ale brání v bližším posouzení. Jsme přesvědčeni, že to je nepřípustné a slouží to k zakrytí nepravostí.
V.
Na základě uvedených poznatků tímto podáváme podnět k zahájení šetření neznámých pachatelů ve spolčení pro vážné podezření z trestních činů
- ohrožení veřejného zájmu na dostupnosti zdravotní péče
- defraudace majetku Středočeského kraje
- neoprávněné nakládání s veřejným majetkem
- poškození cizích práv
- podvod
- korupci
Žádáme o pravidelná vyrozumění ve věci postupu orgánů činných v trestním řízení.
Praha 1. září 2009
Svaz pacientů ČR
IČO: 69056978
za Ing. Josef Mrázek, CSc., v.r.
1. viceprezident
-  -
|
| |
|
|
