 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
|
Středa, 17.Prosinec 2008
|
WHO
|
Zdravotní důsledky finanční krize
|
Světová zdravotnická organizace varuje. Globální finanční krize pravděpodobně způsobí více problémů s duševním zdravím lidí a sebevražd také přibude. Někteří lidé budou vystaveni mnohem většímu tlaku a boji s chudobou a také s nezaměstnaností. Podle světové zdravotnické organizace (WHO - World Health Organization) by tento problém mohl zasáhnout hlavně země s obecně středním a nižším příjmem, kde je také omezen přístup ke zdravotní péči.
Generální ředitelka WHO Margaret Chan na konferenci o duševním zdraví pronesla: „Vidím velikou propast v oblasti péče o zdraví v návaznosti na důsledky aktuální finanční krize. Neměli bychom tento možný důsledek podceňovat." Dodala, že chudoba a jí způsobený stres, vyloučení ze společnosti, tzv. „stálá nejistota" a v neposlední řadě násilí jsou ve svém spojení velikým náporem na duševní zdraví člověka a mají základní vliv právě na vznik a posílení duševních poruch. Pro lékaře by nemělo být překvapením, že v dohledné době bude více lidí ve stresu, náchylných k sebevraždám a s hlubšími duševními poruchami. Prohlásila, že vlády nejen těchto zemí musí udělat z péče o duševní zdraví jednu z nosných součástí zdravotnictví.
Podíváme-li se na statistiky, tak jeden ze čtyř lidí někdy v životě využil prášky k ovlivnění svého duševního zdraví. Téměř jeden milion lidí si každý rok vezme život a mezi nimi je velký poměr lidí mladšího věku.
K otázce vlivu finanční krize se vyjádřil také ředitel WHO Benedetto Saraceno: „S chudobou mohou přicházet další následky, jako jsou dluhy, zoufalství a pocit zklamání. Tyto symptomy se mohou projevovat jak u středních vrstev, tak u dělnických tříd, dokonce i chudý může být ovlivněn touto krizí." Dá se také očekávat, že v příštích letech by mohla být finanční krize také takovým testem stability společnosti a rodiny.
Pro příštích šest let si organizace WHO mimo jiné vytkla za cíl zvýšení finanční podpory právě na boj s duševními nemocemi. Globálně země vynaloží na duševní zdravotní péči méně než dvě procenta svého hrubého domácího produktu. Země zasažené finanční krizí budou tak nuceny částečně jako všechny ostatní části svých rozpočtových výdajů redukovat i výdaje na boj s duševními chorobami.
16. 12. 2008
Zdroj: Investice.iHNed.cz
-  -
|
| |
|
|
