 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
Elektronizace zdravotnictví (e-Health)
|
O co se vlastně jedná? Tuto otázku si v nadpisu článku klade časopis Telekomunikace, respektive autor článku ing. Jiří Válek. Článek má úvodní informativní charakter. To je také důvod, proč jej v plném znění uvádíme na serveru Zdraví a zdravotnictví. Čtenáři by měli mít možnost seznámit se s tímto v současné době velmi frekventovaným výrazem (e-Health) a dozvědět se co pod touto zkratkou skrývá. Text následuje.
Rada Evropy přijala v březnu 2000 na summitu v Lisabonu Lisabonskou strategii, která určuje strategii rozvoje členských zemí Evropské unie v období 2000 až 2010. Dokument měl být základem pro hospodářskou a sociální obnovu Evropské unie a pro obnovu životního prostředí. K dosažení tohoto cíle se Unie rozhodla zaměřit na tyto oblasti: . Ekonomika a společnost založená na znalostech: opatření pro vytváření informační společnosti, výzkum a technologický rozvoj, strukturální reformy pro zvýšení konkurenceschopnosti, inovace a dokončení vnitřního trhu.
. Modernizace evropského sociálního modelu: investice do lidí a omezení vylučování ze společnosti.
. Zdravá ekonomická perspektiva a příznivý růstový výhled ekonomiky: makroekonomická opatření.
Česká republika přijala v září 2005 Národní program reforem pro plnění revidované Lisabonské strategie. K plnění lisabonských cílů má přispívat hlavně politika hospodářské a sociální soudržnosti, jejíž realizaci určuje Národní strategický referenční rámec (dále NSRR). NSRR je oficiální dokument, který popisuje strategii rozvoje České republiky v programovém období 2007 až 2013 a představuje základ pro čerpání finanční pomoci ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti Evropské unie ve výši 26,69 miliard EUR. Z těchto finančních prostředků EU by mělo být 334,5 miliónů EUR alokováno v Integrovaném operačním programu (dále IOP) v rámci Prioritní osy 1 "Modernizace veřejné správy", do které je zahrnuta i elektronizace zdravotnictví (e-Health).
V návaznosti na předchozí skutečnosti Ministerstvo zdravotnictví ČR na základě Rozhodnutí ministra zdravotnictví ČR ze dne 1. října 2007 zřídilo Meziresortní koordinační výbor pro zavedení elektronického zdravotnictví (e-Health) v ČR (dále jen "výbor"). Výbor byl ustanoven v souladu se záměry Rady vlády pro informační společnost a grémia náměstků. Cílem práce výboruje pravidelná komunikace problematiky elektronického zdravotnictví (e-Health) a s tím souvisejících témat, mapování projektů v oblasti elektronického zdravotnictví (e-Health), stanovení priorit, koordinace aktivit a následných postupů pro oblast elektronického zdravotnictví (e-Health) a navrhování případných legislativních i nelegislativních úprav pro oblast elektronického zdravotnictví (eHealth). Dosud se uskutečnilo 10 jednání pracovních skupin nominovaných výborem elektronického zdravotnictví (e-Health), poslední jednání bylo dne 10. 9. 2008. Původně byly stanoveny tyto priority: 1. Elektronická zdravotní dokumentace.
2. Elektronická preskripce {předpis).
3. Elektronická identifikace pojištěnce a poskytovatele zdravotních služeb, elektronický platební styk.
4. Zdravotní registry NZIS a konsolidace resortních dat.
5. Elektronizace pre/postgraduálního vzdělávání, telemedicína, registry zdravotníků a zdravotnických zařízení.
6. Datové rozhraní komunikací zdravotních informačních systémů a centrálních referenčních zdravotních záznamů. 7. Klasifikační systémy a e-Health Technology Assessment. 8. Systémy podpory klinického rozhodování, standardy, klinické protokoly.
9. Elektronizace předávání dokumentů se zahraničními plátci v CMU, úřad pro dohled.
10. Zdravotní informační systém pro občany (portál), vč. údajů o kvalitě.
Pozn.: Priority - témata se kryla s pracovně navrženými projekty.
Po konzultacích mezi MZ ČR a MV ČR byly po redukci stanoveny tyto priority elektronického zdravotnictví (e-Health) a cíle pracovních skupin: . Elektronická zdravotnická dokumentace, . Elektronická preskripce, . Elektronická identifikace pojištěnce a poskytovatele
zdravotnických služeb, . Registry a konsolidace resortních dat, . Portál, vzdělávání a telemedicína.
Tato redukce má tyto zásadní nedostatky: a) Nebyla zřetelně akcentována nutnost vybudování výkonné a bezpečné komunikační infrastruktury (dedikované zdravotnické sítě), která je nezbytná pro funkčnost všech výše uvedených projektů.
b) Byla sloučena tři témata - projekty: portál, vzdělávání a telemedicína, která sice spolu vnitřně souvisí, ale není je možno prakticky řešit společně. Zdravotnický portál je webový informační nástroj, e-vzdělávání zahrnuje využití informačních a komunikačních technologií (dále IKT) na podporu vzdělávacích procesů a telemedicína je soubor nástrojů IKT pro informační podporu procesů bezprostředně se týkajících poskytování zdravotní péče (viz dále).
Bohužel pojmy Telemedicína & e-Zdravotnictví (e-Health) a jejich obsah se zatím nedostaly do povědomí širší laické, ale ani odborné zdravotnické a technické veřejnosti. Není tedy od věci podat k této tematické oblasti některé informace. Je třeba si uvědomit, že základem efektivní komunikace je srozumitelná a obsahově jednoznačná terminologie, která začíná u správně používaného významu slov. Je důležité a účelné respektovat definice, základní filosofii a členění, ke kterým se dosud dospělo ve vyspělých zemích a v EU.
Telemedicína je rychle se rozvíjející využití klinické medicíny, kde zdravotnická informace je přenášena prostřednictvím telefonu, Internetu nebo jiných sítí za účelem konzultace a někdy dálkových medicínských výkonů nebo vyšetření. Telemedicínou se obecně myslí využití IKT pro poskytování klinické zdravotní péče.
Telehealth (tj. telezdravotnictví) je rozšíření telemedicíny a na rozdíl od telemedicíny (která se více úzce soustřeďuje na diagnostická a léčebná hlediska), tato zahrnuje preventivní, podpůrně-propagační, ale i léčebná hlediska.
Termíny e-health (tj. e-zdravotnictví) a telehealth (tj. telezdravotnictví) jsou někdy chybně zaměňovány s telemedicínou. Stejně jako termíny "medicína" a "zdravotní péče", telemedicína se týká pouze poskytování klinických služeb, zatímco termín telehealth (telezdravotnictví) se může týkat jak klinických, tak neklinických služeb jako medicínské vzdělávání, administrativa a výzkum.
Termín e-health (e-zdravotnictví) je často, zvláště ve Velké Británii a Evropě, užíváno jako souhrnný zastřešovací termín, který zahrnuje telezdravotnictví, elektronické zdravotní záznamy a další složky zdravotnických IT.
Další členění formou definice je možno nalézt ve zprávě za rok 2007 pracovní skupiny pro e-zdravotnictví EU nazvané "Zrychlující se rozvoj trhu e-Zdravotnictví v Evropě". Jsou zde definovány 4 hlavní kategorie aplikací: 1. Klinické informační systémy, které zahrnují: a) Specializované nástroje pro pracovníky zdravotnických zařízení (např. nemocnice). Příkladem jsou Radiologické informační systémy, Ošetřovatelské informační systémy, Medicínské zobrazování, Počítačem podporovaná diagnóza, Systémy chirurgického školení a plánování.
b) Nástroje primární péče v a/nebo mimo zdravotnická zařízení jako informační systémy praktických lékařů a lékáren.
2. Telemedicína a domácí péče, personalizované zdravotnické systémy a služby, jako služby řízení nemoci, dálkové monitorování pacienta (např. doma), tele-konzultace, tele-péče, tele-medikace a tele-radiologie.
3. Integrované regionální/národní zdravotnické informační sítě a systémy distribuovaného zdravotního záznamu a spojených služeb, jako je e-předpis a e-doporučené poslání.
4. Sekundární využití neklinických systémů, které zahrnuje: a) Systémy pro zdravotnické vzdělávání a informační podporu pacientů/občanů jako zdravotní portály nebo on line zdravotnické informační služby.
b) Specializované systémy pro výzkumníky a sběr a analýzy veřejných zdravotnických údajů jako biostatistické programy pro infekční nemoci, vývoj léků a výstupní analýzy.
c) Podpůrné systémy jako řízení dodavatelského řetězce, plánovací systémy, fakturační systémy, administrativní a řídicí systémy, které podporují klinické procesy, ale nejsou přímo používány pacienty nebo zdravotnickými pracovníky.
Podle příkladů různých národních strategií e-Health základními pilíři e-Zdravotnictví (e-Health) by měly být: 1. Výkonná a bezpečná zdravotnická komunikační infrastruktura (příklady: Švédsko - Sjunet, Dánsko -Medcom, viz též poznámka v předchozím textu k redukci počtu projektů eHealth v ČR).
2. Elektronický zdravotnický (zdravotní) záznam EHR (Electronic Health Record), EMR (Electronic Medical Record), EPR (Electronic Pacient Record) 3. Elektronický identifikátor - procesorová zdravotní karta s případnou kombinací aplikace RFID (radiofrekvenční identifikátor), která by z hlediska budoucího uživatele občana/pacienta byla ideální ve spojení s elektronickým občanským průkazem.
4. Telemedicína (s implementovaným telezdravotnictvím): a) Telekonzultace pro diagnostické, terapeutické a edukační účely.
b) Telemonitoring - domácí zdravotní péče (pooperační a pro starší generaci).
Vysvětlivky: EHR=EMR EPR - pacientský elektronický záznam (sem patří např. IZIP, podobných systémů jsou ve světě desítky, nabízí je ve velmi propracované formě Microsoft i Google - www.google.com/ health, a co v záznamu je nebo není a kdo k němu má nebo nemá přístup, na rozdíl od EHR, což je plnohodnotná zdravotní dokumentace, rozhoduje v případě EPR výhradně pacient!).
Je třeba si uvědomit, že v případě Telemedicíny & e-Zdravotnictví (dále TM & eZ) se jedná o interdisciplinární problematiku.
Proto byla dne 28. 3. 2006 založena Sekce TM & e-Z Společnosti biomedicínského inženýrství a lékařské informatiky České lékařské společnosti J. E. Purkyně (dále jen SBMILI ČLS JEP) s těmito cíly: 1. Sdružovat zájemce o TM & e-Z z SBMILI a ostatních odborných společností ČLS JEP.
2. Podrobně monitorovat, mapovat a sjednotit aktivity v oblasti TM& e-Z v ČR.
3. Navazovat kontakt a užší spolupráci se subjekty, které v oblasti TM & e-Z v ČR působí nebo hodlají působit, včetně MZd ČR, MI ČR, Nadace prof. Rósche, zdravotnických a nezdravotnických subjektů, výrobců zdravotnické, komunikační a informační techniky, telekomunikačních provozovatelů, středními a vysokými školami lékařského a technického zaměření apod.
4. Provádět rešerše dokumentů týkajících se oblasti TM & e-Z v působnosti EU, ITU, WHO, ESA a dalších organizací s národním a mezinárodním dosahem s cílem navazovat a prohlubovat mezinárodní spolupráci v této oblasti.
5. Ve spolupráci s Nadací prof. Rósche a dalšími zdravotnickými a nezdravotnickými subjekty se podílet na přípravě a realizaci pilotních projektů v oblasti TM & e-Z v různých lékařských oborech.
6. Ve spolupráci s Nadací prof. Rósche, s vysokými a středními školami, zdravotnickými doškolovacími zařízeními a dalšími subjekty organizovat osvětové, popularizační a propagační akce z oblasti TM & e-Z a podporovat publikační činnost a studentské práce zabývající se danou oblastí.
Zatím se ke spolupráci se Sekcí TM & e-Z SBMILI ČLS JEP přihlásily společnost SYSTEM602 a.s. (http://www.
system602.cz), která ji technicky a provozně podporuje a Nadace prof. Rósche (http://www.roschfoundation.org), která ji zajišťuje metodickou a konzultační podporu. Jedním z mnoha cílů Sekce TM & e-Z SBMILI ČLS JEP je podpora zavádění a rozvoje telekonzultačních a televzdělávacích aplikací TM s využitím různých videokonferenčních řešení na bázi sítí ISDN a IP podle specifických potřeb jednotlivých uživatelů.
Sekce TM & e-Z SBMILI ČLS pořádá mimo jiné odborné semináře, poslední se konal dne 2. října 2008 v Lékařském domě v Praze na téma "Elektronizace zdravotnictví (e-Health) - televzdělávání a telekonzultace", který měl mezi účastníky velmi příznivý ohlas. Prezentace semináře jsou volně dostupné ke stažení prostřednictvím adresy: www. telemedicina.cz.
Dále se SBMILI ČLS stala jedním z řešitelů úkolů vyplývajících z Dvouleté smlouvy o spolupráci (BCA) na období 2008 až 2009 mezi Regionální úřadovnou WHO pro Evropu a Ministerstvem zdravotnictví ČR> konkrétně v rámci priority 2: "Zlepšení přístupu ke zdravotním službám a jejich efektivnosti" bodu 3. "Posílení integrace zdravotních služeb se zvláštním zaměřením na veřejné zdraví, primární zdravotní péči a sociální služby", což je bezprostředně oblast týkající se e-Zdravotnictví (e-Health). Spoluřešitelem tohoto úkoluje Medicínské datové centrum 1. LF UK Praha.
Dosavadní zkušenosti ukazují, že výsledky technického pokroku umožňují v oblasti informačních a komunikačních technologií vyřešit téměř jakékoliv požadavky uživatelů z oboru zdravotnictví. Limitující jsou však disponibilní finanční prostředky a především lidský činitel -ochota a připravenost jednotlivých potenciálních uživatelů využívat nové technické prostředky a postupy. Na jedné straně je nutná jejich informovanost a kvalifikační předpoklady, ale na druhé straně je velmi důležitá jejich motivace, případně finanční a materiálová podpora, kde musí dominantní úlohu sehrát stát. Příkladem v tomto směru může být projekt Kanadské zdravotní informační dálnice -Canada Health Infoway (http://www.infoway-inforoute. ca), který má za cíl na EHR do konce roku 2009 převést 50% kanadské populace. Podobný projekt se realizuje v USA, kde má být podle plánu do roku 2014 na EHR převedeno 100% americké populace. Obdobné snahy probíhají i v EU, a to v řadě mezinárodních institucí, v některých za účasti ČR. Podrobná informace o EHR od Ing. Petra Hanzlíčka, Ph. D. z EuroMISE centra (www.euromise. cz) je dostupná na serveru Hospodářské komory hl. m. Prahy - viz www.hkp.cz/upl/files/Elektronicky_zdravotni_zaznam. PPT. Důležitost interoperability je patrná i ze stanoviska IEEE, Inc., USA (Institute of Electrical and Electronics Engineers) - www.ieeeusa.org/policy/positions/NHINinteroperability.html.
V rámci Evropské komise se problematikou Telemedicíny & e-Zdravotnictví zabývá organizační jednotka e-Zdravotnictví (e-Health), dříve IKT pro zdravotnictví (ICT for e-Health), která vznikla již v roce 1989 (prezentace Dr. Iliase Iakovidise, Ph. D., zástupce vedoucího, jsou v dokumentech ze semináře konaného 2. 10. 2008 - viz www.telemedicina. cz). Za tuto dobu tato organizační jednotka podpořila více než 450 projektů za více než 1 miliardu EUR. Při této příležitosti je třeba připomenout aktivity společnosti Český Telecom (nyní Telefonica 02), která v letech 1998 až 2003 podpořila s větším nebo menším úspěchem několik pilotních telemedicínských projektů s klinickým zaměřením (Intervenční teleradiologie, Propojení nemocnic pro přenosy CT snímků, Telekonzultace - homeworking, Telepatologie, Telehematologie apod.). Některé bližší informace je možno nalézt na serveru www.telemedicina.cz vč. dokumentu KOM(2008)689, vydaného dne 4. 11. 2008, pod názvem Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o přínosu telemedicíny pro pacienty, systémy zdravotní péče a společnost (viz http://www.telemedicina. cz/com2008_0689cs01.pdf).
Závěrem lze říci, že zavádění a rozvoj Telemedicíny a e-Zdravotnictví je velmi komplexní a řešitelsky náročný problém v rámci programu Informační společnost. Informatizace a elektronizace zdravotnictví je objektivně zákonitý proces, jehož úspěšnost či neúspěšnost předurčí naši budoucí pozici v EU a ve světě. Proto jeho další osud nemůže být pouze záležitostí dotčených zdravotnických subjektů, odborných společností a spolků ČLS JEP nebo zájmových skupin dobrovolných nadšenců, ale vyžaduje trvalou soustředěnou pozornost státní správy, její koncepční a strategický přístup a především cílenou masivní personální, finanční a materiální podporu z její strany. To se poslední době, jak je patrno z předchozího textu, začíná v praxi v důsledku dotační politiky EU realizovat. Oboustranně je zatím nedoceněna úloha provozovatelů pevných a mobilních sítí elektronických komunikací a dodavatelů informačních a komunikačních technologií. Mnohem vstřícněji a aktivněji se chovají dodavatelé zdravotnické techniky, která je již běžně digitalizována a vybavována komunikačním rozhraním.
6.3.2009
Zdroj: TELEKOMUNIKACE
Autor: Ing. Jiří Válek
-  -
|
| |
|
|
