Vítejte na ZDRAV.cz
  Hledat

Rozšířené hledání

  Menu
· Všechna témata
· Archiv
· Statistiky
  Přihlášení
Uživatelské jméno

Heslo

Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled...
  Uživatelské menu

  Bezcigaret.cz
Do nového dne
uh, uh, uh
s cigaretou
  Redakce
· Reklama
· Redakce
· Prohlášení
  Archiv html
· Adresář firem
· Zákony a vyhlášky
· Marketing pro zdraví
  Zdrav.cz

Přidat zdrav.cz
do Oblíbených položek

Ikona na Vaše stránky
www.zdrav.cz

Zdrav.cz
jako Výchozí stránka

Středa, 08.Srpen 2001 Zdravotní rádce 

Cestovní ruch se v posledních letech významně rozvíjí a stále více lidí odjíždí do nejrůznějších zemí celého světa. Ze svých dosavadních zkušeností víme, že jsou v celé řadě z nich lidé vystaveni zdravotním rizikům. Považujeme za nezbytné na ně upozorňovat a jsme schopni poradit, jak se proti nim ochránit.
Jedná se především o země tropické a subtropické, v nichž hlavně náročnost klimatu a velká možnost nákazy infekčním nebo parazitárním onemocněním představuje pro cestovatele různá zdravotní rizika.
Účinných způsobů ochrany zdraví při výjezdu do tropů a subtropů existuje celá řada. Tento stručný letáček obsahuje hlavní zásady a obsah zdravotní přípravy před výjezdem.

Zdravotní příprava začíná vyhledáním specializovaného zdravotnického zařízení, které se zabývá problematikou cestovní medicíny.
Jedním z těchto pracovišť je Klinika geografické medicíny ve fakultní nemocnici Královské Vinohrady v Praze 10. Pracoviště je schopno cestovatelům zajistit komplexní služby nejen v oblasti zdravotní přípravy, ale i pomoc při odhalování a léčbě zdravotních poruch vzniklých v souvislosti s pobytem v zahraničí.
Na specializovaném pracovišti jsou s klientem konzultovány bližší okolnosti cesty, přesné určení místa pobytu a případně oblasti plánovaných výletů. Dále je zhodnocena předpokládaná úroveň ubytovacích a stravovacích služeb. U lidí trpících některou z chronických zdravotních poruch je posouzen zdravotní stav ve vztahu ke klimatické náročnosti a epidemiologické závažnosti místa výjezdu. Pak je klientovi nabídnuta a poskytnuta potřebná i doporučená vakcinace.

Vakcinace

V dnešní době je povinné očkování jen proti žluté zimnici. Toto očkování musí být potvrzeno v mezinárodním očkovacím průkazu a razítkem pracoviště, které má oprávnění toto očkování poskytovat. V české republice jsou to všechny Krajské hygienické stanice a některé Okresní hygienické stanice a také Klinika geografické mediciny ve fakultní nemocnici Královské Vinohrady v Praze 10.
Očkovací středisko Kliniky geografické mediciny FN KV poskytuje též vakcinaci proti infekční hepatitidě typu A a B, choleře, břišnímu tyfu, dětské obrně, Meningokové meningoencefalitidě, Japonské encefalitidě a klíšťové encefalitidě. Protože očkovací program je limitován potřebnými časovými odstupy mezi jednotlivým očkováním i tím, že některé typy očkovacích látek nelze kombinovat, doporučujeme zahájit očkování alespoň 6 týdnů před předpokládaným odjezdem.
Pokud klient ojíždí neočekávaně - např. zájezdy typu "Last minute" (Na poslední chvíli), je možno poskytnout jen podání nespecifické ochrany. Toto řešení sice skýtá určitou ochranu, ale kvalita ochrany je nesrovnatelně menší než při možnosti zajištění celého očkovacího programu.

Chemoprofylaxe proti malárii

Další částí zdravotního programu je doporučení a předpis antimalarické ochrany - chemoprofylaxe. Existují malarické oblasti, jejichž závažnost se výskytem a typem infekce liší a dle toho lékař určuje nejvhodnější preparát pro profylaxi.

Některé zásady, kterými byste se měli řídit při pobytu v tropech a subtropech.

Co pít, co nepít ? Co jíst, co nejíst ?

Dbejte na kvalitu vody, kterou používáte jako pitnou, na čištění zubů a mytí obličeje. Pokud se rozhodnete vodu k pití převařovat, pamatujte, že je třeba vařit 5 minut při 100 stupních C, ne jen nechat přejít varem. Z originálních nápojů jsou nejbezpečnější značky světových firem. Nedávejte si do nápojů led. Kvalita vody, ze které byl vyroben nebývá dobrá a zmrazením vody se nezničí původci přenosných nemocí. Také zmrzlina je značně riziková, kromě originálních výrobků světových firem. Dbejte na správný pitný režim - pamatujte, že v horkém klimatu, zvláště v prvních dnech pobytu, dochází ke značným ztrátám tekutiny i solí, které je nutné přiměřeně doplňovat. Nejpříjemnější doplnění soli je v osolených polévkách. Množství moči v tropech má být zhruba stejné jako v mírném klimatu. Vyvarujte se jídel nedostatečně tepelně upravených. Vyvarujte se v tropech a subtropech pojídání ryb, korýšů a jiných rybích lahůdek, které se servírují syrové nebo polosyrové. V teplých mořích je mnoho jedovatých ryb. Informujte se zda Vámi ulovená ryba není zdraví škodlivá. Nejezte syrovou listovou zeleninu ani druhy ovoce, které nelze dobře omýt nebo oloupat. Pokud ovoce omýváte, pamatujte, že je třeba použít na mytí nezávadnou vodu. Vyvarujte se pití mléka a konsumace mléčných výrobků pokud nemáte záruku, že se jedná o originální výrobky z pasteurisovaného mléka, hygienicky nezávadného. Vyvarujte se nadměrného požívání alkoholu a ztřezte se požívání alkoholu domácky vyrobeného nebo neznámého původu, který může být příčinou těžkého i smrtelného poškození zdraví. Omezujte kouření.

Vhodné oblečení, ochrana před slunečním zářením

Nevystavujte se nadměrně slunečnímu záření. Používejte sluneční brýle se skly zachycujícími ultrafialové paprsky a pokrývku hlavy. Používejte opalovací krémy s vyšším ochrannýmfaktorem. Věnujte pozornost vhodnému oblečení, které by mělo být z přírodních tkanin - bavlna, len, popř. vhodné směsi přírodních a umělých tkanin. Zvláštní pozornost věnujte správné obuvi, která by měla být z přírodních materiálů a konstruovaná tak, aby byla dostatečně vzdušná, ale chránila nohu před zraněním, otlaky, napadením parazity a písečnými blechami a oblastními parazity. V horkých krajích se i drobné rány a oděrky špatně hojí, snadno se infikují a proto je třeba každé poranění řádně ošetřit a desinfikovat.

Koupání

Při koupání v moři používejte boty do vody jako prevenci zranění ostrým předmětem nebo mořskými živočichy (např. ježovkami). Nepřeceňujte své síly při koupání a plavání a dbejte varování při nebezpečných situacích jako je větší vlnobití.
Nekoupejte se v moři v blízkosti vyústění kanalizace (nebezpečí infekce)
V tropech a subtropech se nekoupejte v povrchových vodách. V některých zemích hrozí nebezpečí nákazy schistosomiásou (bilharziózou). Mezihostitelem tohoto onemocnění jsou jisté druhy plžů a proto v řekách, jezerech i nechráněných bazénech, kde se mohou zdržovat plži, se nikdy nekoupejte!

Pozor na zvířata

Varujte se kontaktu s neznámými zvířaty - psy a kočkami, kteří by Vás mohli nakazit vzteklinou nebo i jinými přenosnými chorobami.
V některých oblastech je zvýšené riziko uštknutí jedovatými hady. Proto věnujte zvýšenou pozornost tomuto nebezpečí při chůzi v nepřehledném terénu, zvláště v houštinách. Chraňte nohy vhodnou obuví.

Ochrana před bodavým hmyzem a ostatními členovci

Bodavý hmyz je často přenašečem závažných onemocnění. Např. komáři rodu Anopheles přenášejí malárii.
Proti napadení hmyzem a ostatními členovci používáme repelentních přípravků, které je odpuzují. Dostaneme je v lékárnách i s návodem. Také prostředky k hubení hmyzu a ostatních členovců (insekticidy) zakoupíme v lékárnách nebo v drogeriích. Proti bodavému hmyzu se chráníme i sítěmi v oknech a ostatních otvorech bytu, při spánku moskytovou sítí, která bývá impregnována rovněž insekticidy. Večer co nejméně vycházíme ven. Pokud vycházíme co největší plochu těla má zakrývat oděv, který nemá být tmavé barvy, protože by přitahoval komáry. Obydlí nemá být alespoň 2 km vzdáleno od vodních ploch, které jsou líhništi komárů.

Průjmová onemocnění

Průjmy jsou nejčastějšími onemocněními našich občanů na cestách, zvláště v tropech a subtropech. Tzv. cestovní průjmy probíhají v naprosté většině lehce bez bolesti břicha, bez horečky nebo je teplota jen lehce zvýšena, stolice je vodnatá bez hlenu, bez krve. Zvracení, popř. nutkání na zvracení se dostaví spíše u malých dětí. Při léčení léky z cestovní lékárničky odezní obvykle do 2-3 dnů, někdy trvají jen 1 den. Průjmy mohou být také způsobeny bakteriemi, bakteriálními jedy, prvoky, viry, ale mohou se dostavit i po některých potravinách s projímavým účinkem nebo po pití přechlazených nápojů. V případě, že průjem je provázen horečkou a zároveň ve stolici je příměs krve nebo hlenu, průjmy jsou mnohem častější - jedná se o úplavici, která může být bacilární (teplota je obvykle vysoká, stav je obvykle těžký a pacient je upoután na lůžku) nebo amébová (teplota bývá nevysoká a pacient není nucen ulehnout). V těchto případech nevystačíme s protiprůjmovými léky a je bezpodmínečně nutné vyhledat ihned lékaře. Neléčená nebo nedostatečně léčená amébová úplavice může vést ke vzniku amébového jaterního ložiska hnisu.
Dostaví-li se při silném průjmu i zvracení a známky rychlé ztráty tekutin (zrychlování až mizení tepu, scvrklá kůže, zapadlé oči, suché sliznice, neuhasitelná žízeň a změněný hlas) je rovněž nutné ihned vyhledat lékaře - může se jednat o choleru nebo o choleře podobné onemocnění, které bývá spojeno s rychlou ztrátou velkého množství vody a solí.
U kteréhokoliv silného průjmu, zvláště spojeného se zvracením je nutné se snažit co nejdříve doplnit ztrátu vody a soli, která ohrožuje zejména malé děti a může rozhodnout o životě. Ztráty vody a soli je nejlépe doplnit rozpuštěním obsahu sáčku pro ústní rehydraci, které se v lékárnách prodávají v originálních baleních s uvedením dávkování pro děti a dospělé. V případě, že originální dávky pro ústní rehydraci nejsou dosažitelné, doporučuje se nouzová rehydrace pomocí dvou tekutin. Tekutinu A připravíme z pomerančové nebo citrónové šťávy (asi 25 dkg), z cukru (1/2 čajové lžičky) a ze špetky soli.
Tekutinu B z převařené vody (asi 25 dkg) a jedlé sody - bikarbonátu sodného (1/4 lžičky). Ihned jak průjem začne, zahájíme střídavě podávání tekutiny A a B po lžičkách. Kromě úplavice (dyzenterie) mají léky druhořadý význam. Život samy nemohou zachránit z těžké dehydrace, ale život může zachránit rychlá rehydrace.

Hepatitida A

U nás se toto onemocnění také vyskytuje, zvláště u mladších jedinců, ale v tropech a subtropech, kde je obvykle nižší hygienická úroveň obyvatelstva, je mnohem častější a patří mezi nejčastější nemoci, jimiž onemocní naši občané během pobytu v tropech a subtropech. Při krátkém pobytu se nemoc může projevit až po návratu (vzhledem k inkubační době 15-50 dnů). Onemocnění je způsobené virem, který se šíří znečištěnou vodou, potravinami, ale i znečištěnýma rukama. Onemocnění začíná obvykle necharakteristickými příznaky, které připomínají chřipkové onemocnění - zvýšená teplota, únava, bolesti svalů, kloubů, zažívací obtíže, tmavá moč, světlá stolice. Později vystupuje do popředí výrazná únava, nechutenství a zežloutnutí kůže a bělma.
Účinnou ochranou proti tomuto onemocnění je kromě dodržování hygienických zásad očkování. V současné době je k dispozici vakcina poskytující ochranu po dobu 10 let. Dvě dávky vakciny se aplikují v rozmezí 2 - 4 týdnů a za 6 - 12 měsíců se podává třetí dávka. Po aplikaci druhé dávky se dosahne ochranného účinku asi za týden, který trvá asi 1 rok.

Malárie

Malárie představuje doposud nezanedbatelné riziko pro cestovatele. Je vyvolaná krevními prvoky a přenášená komáry. Začíná horečkou, třesavkou, bolestmi hlavy a končetin, následuje pocení. Podezření na malárii se v praxi potvrdí mikroskopickým vyšetřením krve. Pro Evropana je nejnebezpečnější tropická malárie, která neléčena může končit během několika dní smrtelně. V Evropě na ni zemře každoročně asi 100 cestovatelů po návratu z endemických oblastí. Při jakémkoliv horečnatém onemocnění po návratu je nutné ošetřujícího lékaře upozornit na předcházející pobyt v malarické oblasti. Tropická malárie může být totiž lékařem považována omylem za chřipku, zánět plic, virovou hepatitidu a řadu jiných nemocí. Dostaví se po inkubační době 7-12 dní. Pokud není léčena , může vést rychle k poruchám vědomí, selhání funkce ledvin a šoku. Méně závažná je malárie terciána, která život neohrožuje, ale pokud není řádně léčena, může se opakovaně dostavovat až po 3 - 4 letech po návratu z malarické oblasti. Nejdůležitější prevencí malárie je ochrana před malarickými komáry. Další ochranou je profylaxe - profylaktické podávání léků, které jsme už zmínili v kapitole Chemoprofylaxe proti malárii.

Záměrem stručných informací tohoto letáku je upozornit na nejčastější zdravotní rizika při cestách v zahraničí a na způsoby ochrany proti nim. Zdravotní péče, týkající se zdravotní přípravy, přesahuje rámec tzv. potřebné péče a tudíž není hrazena zdravotními pojišťovnami. Domníváme se však, že finanční náklady věnované na zdravotní přípravu by měl cestovatel chápat jako účelně vynaložené finanční prostředky. Zájemcům o hlubší znalosti původu zdravotních problémů a jejich prevence před cestou do daleké ciziny doporučujeme Lexikon cestovní medicíny vydaný v Encyklopedickém domě, s.r.o., Praha 1996.

V textu byly použity některé poznatky z příručky Rady k ochraně zdraví pro cestovatele autorů prof.MUDr. Vladimíra Šerého, DrSc. a MUDr. Jany Kožnerové.

SZÚ

Autorka: MUDr. Jana Kožnerová
Recenzent: MUDr. Luděk Bajgar
© Státní zdravotní ústav 1996


- Vytisknout stránku -

  Související odkazy
 Více z Tématu - Zdravotní rádce

  Zdravotnické akce
Žádná akce!
Why not submit yours?


[Kalendář]

Copyright (c) 1998-2003 Marketing pro zdraví

Powered by PostNuke - GPL redakční systém