Vítejte na ZDRAV.cz
  Hledat

Rozšířené hledání

  Menu
· Všechna témata
· Archiv
· Statistiky
  Přihlášení
Uživatelské jméno

Heslo

Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled...
  Uživatelské menu

  Bezcigaret.cz
Do nového dne
uh, uh, uh
s cigaretou
  Redakce
· Reklama
· Redakce
· Prohlášení
  Archiv html
· Adresář firem
· Zákony a vyhlášky
· Marketing pro zdraví
  Zdrav.cz

Přidat zdrav.cz
do Oblíbených položek

Ikona na Vaše stránky
www.zdrav.cz

Zdrav.cz
jako Výchozí stránka

Pátek, 29.Květen 2009 Články 

Ve zdravotnictví stejně tak jako ve finančním sektoru může mít volný trh katastrofální globální dopad. Že kapitalismus selhal ve finančním sektoru, připouští už i vlivný intelektuál amerického konzervativního proudu Richard Posner. Ve zdravotnictví může selhat také.

Ve své nové knize Selhání kapitalismu Posner ze svých konzervativních intelektuálních výšin vysvětluje, že podobně jako Alan Greenspan a jiní titáni současného konzervativního myšlení, dospěl k převratné změně názoru: Ve finančním sektoru se nelze spoléhat na tržní síly. Důkladná regulace a neúplatný dohled jsou prý nutné.

Posnerovu argumentaci lze shrnout do dvou hlavních bodů:

1) Lidská hamižnost nemá hranic a na finančním trhu může najít mnoho způsobů, jak dosáhnout neúměrných zisků prostřednictvím zamlžování rizik a vytváření iluzí.

2) Hromadění rizik ve finančním sektoru může mít katastrofický dopad pro celý hospodářský systém. Zmírnění případného katastrofického dopadu vyžaduje finanční injekce státu. Tyto injekce však také hradí ztráty finančních institucí. Protože to finanční instituce vědí předem, má v jejich rozhodování možný zisk mnohem větší váhu než související rizika. Odměňování manažerů prostřednictvím prémií za krátkodobé zisky a skutečnost, že prémie zůstávají i když rizika v budoucnosti způsobí velké ztráty, dále přiostřuje naplňování bodu 1).

Na rozdíl od výroby a prodeje strojů, zboží či běžných služeb, jejichž kvalitu jsou odběratelé či spotřebitelé schopni posoudit, finanční služby a finanční instrumenty jsou příliš komplexní. Posouzení rizik či úměrnosti odměn na finančním trhu je tedy bez spolehlivého regulatorního rámce nemožné. Tím je znemožněno normální fungování tržních mechanismů.

Ve zdravotnictví ovšem platí totéž. Podobně jako na finančním trhu i ve zdravotnictví lze mlžit rizika a tvořit iluze. Mezinárodní zkušenosti potvrzují, že systém odměňování zdravotního personálu a zdravotních zařízení (nehledě na to, jestli jsou v soukromém nebo veřejném sektoru) ovlivňuje jejich rozhodování o diagnóze a léčbě. Kdo jiný než lékař ví, jestli pacient opravdu potřebuje další testy, levné či drahé léky a ošetření, nebo hospitalizaci? Jsou lékaři finančně zainteresováni na tom, aby zvýšili obsazenost nemocničních lůžek nebo na tom, aby třeba radou pomohli k prevenci, včasné léčbě a odvrácení nebezpečí hospitalizace? Nové studie v USA objasňují, že nemocnice nemají zájem na poskytování poradenství a péče, které snižují riziko budoucí hospitalizace. Naopak. Nemocnice, které jsou v oblasti prevence a včasné léčby méně iniciativní, mají vyšší obsazenost lůžek a tím také vyšší zisk. Zdravotní systémy, které jsou nasměrovány více tržně – včetně odměňování podle náročnosti péče – vykazují vyšší spotřebu nákladných léků, celkově vyšší náklady na léčbu, a často nižší podíl preventivních programů a programů veřejného zdraví (včetně podceňování chronických onemocnění).

Podobně jako praxe na finančním trhu, také zdravotní praxe může vést ke hromadění rizik. A tato rizika mohou mít katastrofální dopad.

Ke katastrofálnímu dopadu může dojít například v podobě epidemie smrtelných chorob. Nadměrné předepisování a často nesprávné užívání antibiotik či nejnovějších silných léků v posledních letech v přispívá k výskytu rezistentních kmenů virů a bakterií. Některé extrémně rezistentní kmeny smrtelných chorob, jako jsou třeba tuberkulóza a malárie, se stávají globálním nebezpečím pro veřejné zdraví (rizikem, které nutí vlády přispívat na farmaceutický výzkum a které přispívá k rostoucím ziskům farmaceutických firem).

Katastrofální může být také dopad na veřejné finance. Rychlý růst a podceňování chronických onemocnění si vyžadují rostoucí objemy nákladné léčby a rostoucí výdaje na zdravotnictví. A ve zdravotnictví mají tržní i státní systémy společné to, že spoléhají na státní garance. I v americkém a švýcarském systému, který je založen na soukromých pojišťovnách, platí stát 40%-50% celkových zdravotních výdajů. Celkové zdravotní výdaje tam jsou však mnohem vyšší (i jako podíl na HDP) ve srovnání s ostatními zeměmi OECD. Trend rostoucích nákladů je navíc zjevně neudržitelný.

Podobně jako na finančním trhu je třeba uvažovat o tržních silách a úloze státu ve zdravotnictví odpovědně, tedy ne černo-bíle. Tržní mechanismy samozřejmě mají své důležité místo ve finančním i zdravotním sektoru. Tyto sektory jsou však mnohem komplexnější a informačně náročnější než běžné hospodářské sektory. Vytvoření vhodného regulatorního rámce je technicky náročné. Náročné je také vytvoření systému odměňování, který by zohlednil rizika a zajistil soulad mezi ziskem a zájmem klienta a společnosti. Zkušenosti ukazují, že obtížné je také zajištění nezávislosti dohledu, což někdy souvisí s politickou praxí.

Ve oblasti finanční se v těchto směrech začalo teď díky krizi více dělat. Tak jako ve finančním sektoru bude úspěch i ve zdravotnictví vyžadovat překonání mocných lobby. Na rozdíl od finančního sektoru ale ve zdravotnictví zatím nedochází k odideologizování.

Je to snad tak, že titáni ideologických světů uznají, že se pletli, až když dojde ke krizi?


Odkaz: Richar Posner (2009) A Failure of Capitalism: The Crisis of '08 and the Descent into Depression

29.5.2009
Autor: Hana Brixi
Zdroj: aktualne.cz


- Vytisknout stránku -

  Související odkazy
 Více z Tématu - Články