Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
|
Vzdělaní a bohatí lidé žijí déle
|
V rámci zasedání Evropského konsorcia projektu Determine jednali v Praze v polovině května zástupci 25 států Evropské unie o vlivu sociálně-ekonomických determinant na zdravotní stav obyvatelstva v zemích EU. Například v Belgii umírají muži z nejvíce sociálně znevýhodněných skupin v průměru o pět let dříve než muži s vyšším sociálně-ekonomickým statusem.
"U nás je prokázaný rozdíl čtrnácti let v dožití mezi muži s nejnižším a nejvyšším dosaženým vzděláním. Víme, že mezi vysokoškolačkami je o třetinu méně obézních než u žen se základním vzděláním. Víme, že zranění jsou častější u dětí, jejichž rodiče mají základní vzdělání, než u dětí s rodiči vysokoškoláky," říká koordinátorka projektu Determine MUDr. Hana Janatová, CSc., ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Ten byl pověřen celkovou koordinací projektu. Se vzděláním a ekonomickou úrovní souvisí další determinanta zdraví, a tou je životní styl. "Je prokázáno, že bohatší a vzdělanější část populace se zdravěji stravuje, méně kouří, více se hýbe, je méně obézní a celkově má lepší indikátory zdravotního stavu. Rozdíl v indikátorech zdravotního stavu, jako je úmrtnost, nemocnost, průměrná délka života mezi lidmi s rozdílným sociálně-ekonomickým statusem, je celosvětový fakt," uvádí H. Janatová. Platí to nejen při srovnání mezi "bohatými" a "chudými" státy, ale i mezi různými sociálními skupinami uvnitř jednotlivých zemí. Podle studií SZÚ existuje i v České republice rozdíl v průměrné délce života mezi nejvyšší a nejnižší příjmovou skupinou. "Tento rozdíl činí sedm let u mužů a čtyři roky u žen. Muži s nižším příjmem častěji umírají na kardiovaskulární onemocnění, častěji trpí vředovou chorobou a rakovinou žaludku či cukrovkou. V nižší příjmové skupině jsou rozšířenější duševní choroby a úrazy," říká H. Janatová.
Problém nemůže řešit jenom resort zdravotnictví
Odpovědnost za aktivity směřující k větší rovnosti ve zdraví neleží jen na zdravotnickém systému. Podle závěrů pražského jednání Evropského konsorcia projektu Determine závisí zlepšení zdraví obyvatel v jednotlivých zemích na součinnosti všech resortů. Mezi hlavní cíle projektu Determine proto patří zvyšování informovanosti lidí na nejvyšších místech politického a veřejného života. "Sociální a ekonomické faktory, například chudoba, mají výrazný vliv na zdravotní stav obyvatelstva," konstatuje H. Janatová. Zpráva komise WHO pro sociální determinanty vedené sirem Michaelem Marmotem, publikovaná v srpnu loňského roku, podle ní přináší důkazy o vlivu sociálních determinant na zdraví na příkladech z celého světa. Mezi sociálně-ekonomickým statusem a zdravím existuje přímý vztah. I když se zdravotní stav obyvatelstva v zemích EU stále zlepšuje, rozdíly ve zdraví se stále prohlubují. Zlepšování zdravotního stavu je totiž výraznější u skupin s vyšším sociálněekonomickým postavením a probíhá také rychlejším tempem. Podle účastníků pražského jednání však nerovnosti ve zdraví a související sociální znevýhodnění nejsou ve společnosti nevyhnutelné. Různá míra morbidity a mortality v zemích EU je ovlivňována i zdravotní a sociální úrovní jednotlivých zemí a politikou národních vlád.
***
Projekt Determine navazuje na aktivity WHO Evropské konsorcium pro sociálně-ekonomické determinanty zdraví (An European Consortium on Socio-economic Determinants of Health) tvoří více než 50 subjektů vládních i nevládních organizací, institucí veřejného zdraví a vysokých škol. Konsorcium tvoří síť 26 evropských zemí, což je jedno z největších uskupení od založení programů EU pro veřejné zdraví. Projekt Determine je vytvořen v souladu s politikou Komise WHO pro sociální determinanty zdraví (2005-2008). Tato komise shromáždila informace o strategiích a politických postojích, pozitivně ovlivňujících zdraví prostřednictvím zlepšování sociálních podmínek, v nichž lidé žijí, pracují a stárnou.
1.6.2009 Zdroj: Zdravotnické noviny – ZDN
- -
|
|
|
|