Vítejte na ZDRAV.cz
  Hledat

Rozšířené hledání

  Menu
· Všechna témata
· Archiv
· Statistiky
  Přihlášení
Uživatelské jméno

Heslo

Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled...
  Uživatelské menu

  Bezcigaret.cz
Do nového dne
uh, uh, uh
s cigaretou
  Redakce
· Reklama
· Redakce
· Prohlášení
  Archiv html
· Adresář firem
· Zákony a vyhlášky
· Marketing pro zdraví
  Zdrav.cz

Přidat zdrav.cz
do Oblíbených položek

Ikona na Vaše stránky
www.zdrav.cz

Zdrav.cz
jako Výchozí stránka

Pátek, 03.Červenec 2009 Články 

Na tuto otázku se snaží kvalifikovaně dopovědět článek „Podmíněnost a rozsah zahraniční migrace českých lékařů a studentů medicíny“. Článek je výsledkem řešení grantového projektu „Riziko možného odlivu kvalifikovaných odborníků z ČR do zahraničí“, který byl finančně podporován Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR. Celý text byl zveřejněn v posledním čísle odborného časopisu Zdravotnictví v České republice (www.zcr.cz). Dále čtěte závěry autorky textu.

Česká republika zaujímá ve statistickém srovnání počtu lékařů na obyvatele průměrnou pozici ke státům OECD. Statistické analýzy vývoje počtu lékařů prokázaly, že od roku 2000 se celkový počet lékařů zvyšoval průměrným tempem cca 2 % ročně. Odcházející lékaři byli průběžně nahrazováni kolegy ze zahraničí. Neuspokojená poptávka po lékařích některých specializací a v některých regionech měla v době konání průzkumu převážně strukturální charakter.
Empirická šetření o postojích lékařů a studentů vyšších ročníků lékařských fakult k jejich možnému odchodu za prácí do zahraničí prokázala relativně vysoký migrační potenciál obou sledovaných skupin. Na získání pracovního uplatnění v zahraničí pomýšlí 45 % lékařů a 58 % studentů medicíny, což je zhruba třikrát vyšší podíl než u běžné české populace. U lékařů (obdobně jako u obyvatelstva a ostatních skupin vysoce kvalifikovaných) se potvrdila strmá redukce potenciálních migrantů ve vztahu k pravděpodobnosti a reálnosti deklarovaného úmyslu. Podle zvolené metodologie tak lze za pravděpodobné migranty pokládat zhruba třetinu lékařů s úmyslem vycestovat a reálné migranty lze odhadnout v rozmezí 5-7 % z celkového počtu oslovených.
Klíčovou otázku představuje doba trvání zahraničního pobytu, neboť negativní efekty pro zemi původu nastupují zejména v případě, kdy nerovnováha systému způsobuje signifikantní nedostatek konkrétních odborníků v zemi. V našem průzkumu deklarovala majoritní část dotázaných lékařů a studentů vyšších ročníků medicíny dočasnost zahraničního pobytu. Signifikantní je však zjištění, že frekvence deklarovaných trvalých migrantů je v obou skupinách výrazně vyšší než u celkové české populace i ostatních skupin vysoce kvalifikovaných (studujících doktorandů, informatiků, budoucích vědců, s diferenciací pro jednotlivé skupiny); další zhruba pětina lékařů a třetina mediků nechává tuto otázku zatím otevřenou. Nebezpečí trvalé migrace posilují opakované zahraniční pobyty. Šetření potvrdilo vyšší migrační zájem u lékařů s aktivní znalostí jazyků a lékařů s dřívější zahraniční zkušeností.
Zásadní význam pro rozsah zahraniční migrace českých lékařů má jejich trvalá poptávka v ekonomicky vyspělých zemích, nespokojenost lékařů v ČR a intenzita příjmové motivace pro práci v zahraničí.
V diskusi však bylo naznačeno, že z kvantitativního hlediska nepokládáme zahraniční migraci lékařů za dramatickou. Pokud nedojde k nečekaným zvratům lze očekávat kaskádový typ migrace, kdy určitý počet lékařů z České republiky odejde, určitý počet se do ní bude po určité době vracet a migrační pohyby doplní přílivy lékařů z ekonomicky chudších zemí. Za podstatné pokládáme kvalitativní migrační ztráty. Podle našich zjištění je ve vzorku lékařů pomýšlejících na práci v zahraničí téměř desetina primářů, přibližně stejný počet lékařů s dvěma a více atestacemi, zhruba tři desetiny sekundárních lékařů a zhruba každý osmý migračně orientovaný lékař působí v oboru déle než 15 let. Tyto skutečnosti považujeme za varovné, neboť zahraniční zkušenosti ukazují, že nejcitelněji se brain drain projevuje u relativně malé skupiny vysoce kvalifikovaných odborníků, které lze při jejich odchodu obtížně nahradit.
Sondážní průzkum nepostihl specializační skladbu migračně rizikových lékařů. Pro získání doplňujících a zpřesňujících poznatků by bylo proto žádoucí průběžně sledovat zahraniční pohyby českých lékařů s akcentem na lékařský obor a úzkoprofilové, chybějící odborníky a současně analyzovat specializační strukturu a profesní úroveň přicházejících lékařů ze zahraničí.
Skutečný vývoj migrace lékařů v ČR nepochybně ovlivní připravovaná zdravotnická reforma, vývoj výdělkových úrovní lékařů, celkové pracovní podmínky ve zdravotnictví a společensko ekonomické klima v zemi.

2.7.2009
Zdroj: Zdravotnictví v ČR 2/2009


- Vytisknout stránku -

  Související odkazy
 Více z Tématu - Články