Vítejte na ZDRAV.cz
  Hledat

Rozšířené hledání

  Menu
· Všechna témata
· Archiv
· Statistiky
  Přihlášení
Uživatelské jméno

Heslo

Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled...
  Uživatelské menu

  Bezcigaret.cz
Do nového dne
uh, uh, uh
s cigaretou
  Redakce
· Reklama
· Redakce
· Prohlášení
  Archiv html
· Adresář firem
· Zákony a vyhlášky
· Marketing pro zdraví
  Zdrav.cz

Přidat zdrav.cz
do Oblíbených položek

Ikona na Vaše stránky
www.zdrav.cz

Zdrav.cz
jako Výchozí stránka

Čtvrtek, 09.Červenec 2009 Články 

je v současné době nadějí na úspěšné zvládnutí chřipkové pandemie, jejíž nástup se předpokládá s nástupem podzimní chřipkové sezóny. Bude vakcíny dost pro všechny? Na tuto otázku odpovídá v rozhovoru pro časopis Respekt americký epidemiolog David Fedson . Zároveň upozorňuje, že bychom se měli ve vlastním zájmu zajímat o to, zda bude dost vakcíny i pro občany České republiky. Celý rozhovor následuje.


Měli byste se o to začít zajímat


Státy, nejvíce postižené prasečí chřipkou, se v mexickém Cancúnu radí, jak proti pandemii postupovat. Očkování proti viru, který dosud na planetě nakazil 77 tisíc lidí (přes 300 nemocných zemřelo), by mělo začít na podzim, ale je jasné, že na všechny se nedostane. Přijde kromě chudých zemí zkrátka i Česko? Podle amerického epidemiologa Davida Fedsona to možné je. Fedson Čechům radí, aby se začali ptát svých politiků, jaké má jejich země vyhlídky.


Respekt: Mnoho vlád už dávno uzavřelo s farmaceutickými firmami smlouvy o dodávkách vakcín proti pandemii chřipky. Česko zatím žádné kontrakty podepsány nemá. Je možné, že se na nás vakcína nedostane?

Fedson: Situace je velmi nepřehledná, neexistují žádné veřejně dostupné informace o tom, s jakými firmami vlády uzavřely smlouvy a kolik vakcíny nakoupily. Jsme ve stadiu pandemie a vlády, které smlouvy nemají, chtějí rychle nakoupit vakcínu. Desítky zemí jednají s několika firmami na trhu, je to úplně bláznivý chaos, ve kterém je těžké se orientovat. Ve výhodě jsou státy, na jejichž území mají firmy výrobní závody – tedy i Česká republika. Konečné rozhodnutí, jestli vakcína opustí území dané země, nebo bude použita pro vlastní občany, je zcela na příslušné vládě.

Respekt: Přece ale nejde jen tak zabavit vakcínu, kterou koupil někdo jiný, i kdyby ji vláda zaplatila. Odporovalo by to mezinárodnímu právu.

Fedson: Státy mají armády, firmy ne. Politici jsou voleni občany také proto, aby je chránili. A lidé budou velmi nespokojeni, když vedení země dovolí, aby byla veškerá vakcína vyvezena za hranice. Taková vláda by nejspíš padla.

Respekt: Na českém území je výrobní závod americké firmy Baxter. Nedovedu si představit, že česká vláda posílá vojáky proti americké továrně.

Fedson: Máte pravdu, ale závisí to na vnímání rizika. Kdybychom čelili pandemii ptačí chřipky způsobené virovým kmenem H5, může být úmrtnost 60 procent, tedy šest z deseti nakažených lidí zemře. Současný virus prasečí chřipky H1 dokáže nakazit značné množství lidí, ale není příliš nebezpečný, usmrcuje kolem půl procenta nakažených. Pokud prasečí chřipkou onemocní 30 až 40 procent populace, i při půlprocentní úmrtnosti zemře značné množství lidí, ale je to stále jen zlomek obyvatel. Průměrný občan to nevnímá jako palčivý problém. Ale kdyby se virus stal nebezpečnějším, mohla by být situace jiná.

Respekt: Jaká je podle vás pravděpodobnost, že se to stane?

Fedson: To nelze říci. Před 35 lety byl proveden experiment, při němž virologové nakazili krůty současně dvěma viry. Jeden z nich se mezi krůtami běžně šíří, druhý je normálně nenapadá, infikuje kuřata a je pro ně velmi nebezpečný. Oba viry se v organismech krůt zkřížily a vznikl virus, který se mezi krůtami snadno šířil a snadno je také zabíjel. Uhynuli všichni nakažení ptáci i všechny krůty, které s nimi přišly do styku. Byl to stoprocentní kolaps populace způsobený výměnou genetického materiálu dvou virů. Dnes ve světě existuje virus ptačí chřipky H5 a virus prasečí chřipky H1. Jeden snadno zabíjí, druhý se snadno šíří. Máme experimentálně potvrzeno, že se takové viry mohou zkombinovat. Ale teď nepozorujeme žádné známky, že by se to mělo stát.

Respekt: Co mohou Češi dělat v situaci, kdy jejich politici dosud neuzavřeli kontrakty na dodávky vakcíny?

Fedson: Myslím, že by se o to měli zajímat. Měli by se ptát vlády, co se stane s vakcínou vyrobenou na českém území. Kanadská vláda má podepsány smlouvy, které vyžadují, aby žádná vyrobená vakcína neopustila území Kanady, dokud jí nebude dost pro vlastní obyvatelstvo. Spojené státy deklarovaly, že země má mít 600 milionů dávek pandemické vakcíny. Přitom je v USA jen jedna firma, která vakcínu vyrábí, a můžeme si být tedy jisti, že všechny dávky vakcíny vyrobené v USA budou sloužit Američanům, a teprve pak se může dostat na ostatní. A před časem jsem četl oznámení britské vlády, němž sděluje, že vyjednává s firmami GlaxoSmith-Kline a Baxter. Nebylo v něm ani slovo o vyjednávání s firmou, která má závod na výrobu vakcíny nedaleko Liverpoolu, s firmou Novartis. Připadá mi, že Británie tiše předpokládá, že bude mít vakcínu vyrobenou u Liverpoolu k dispozici, a bude-li moci k tomu ještě dovézt vakcínu z České republiky a Německa od těch dvou firem, tím lépe.

Respekt: Zbude nějaká vakcína pro rozvojové země?

Fedson: O tom, kolik vakcíny bude ve světě k dispozici, rozhodne mimo jiné, zda regulační orgány povolí tzv. adjuvovanou vakcínu. Množství usmrceného viru totiž může být v každé její dávce snad až čtyřikrát nižší, a dávek lze tedy vyrobit až čtyřikrát více. Třeba USA ale zřejmě schválí neadjuvovanou vakcínu, s níž se pojí méně nejistot. Protože se vše odehrává v režii opatrných regulátorů a opatrných firem, budou mít rozvojové země jen malou šanci získat víc než jen symbolické množství pandemické vakcíny.


DAVID FEDSON
se zabývá výzkumem chřipkových onemocnění. Dříve učil na Chicagské univerzitě, působil jako konzultant WHO a pracoval i pro farmaceutickou firmu Aventis Pasteur. Je v důchodu, přesto stále aktivně pracuje.



6. 7. 2009
Zdroj: Respekt 428/2009


- Vytisknout stránku -

  Související odkazy
 Více z Tématu - Články