 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
Zdravotnický expert radí
|
V rozhovoru pro Hospodářské noviny uvádí zdravotnický expert KPMG Mark Britnell (blíže viz http://www.kpmg.com), že Česká republika musí změnit organizaci práce v nemocnicích a lépe zaplatit nemocniční lékaře, aby neodcházeli do zahraničí. Politici podle něj musí vyřešit i to, jak zvýšit finanční zdroje pro zdravotnictví.
Hospodářské noviny: Co je podle vás největším problémem českého zdravotnictví?
Jste jednou z mála zemí na světě, kde se lékaři odhodlali k protestu. Je opravdu klíčové, zda je dokážete udržet, aby neodcházeli do Německa, Rakouska nebo Anglie. Globální boj o medicínské talenty je velký. Dalším tématem je financování zdravotnictví, jakou péči si můžete dovolit a kam zdravotnická reforma směřuje.
Hospodářské noviny: Co může Česko pro udržení nemocničních doktorů udělat?
Česká republika by měla lékaře lépe zaplatit. To jde ruku v ruce s vyžadováním větší kvality a se stabilizací zdravotnického systému. Plat lékařů je jeden z ukazatelů, v němž ČR zaostává za průměrem OECD. Výdaje na mzdy jsou jinde vyšší.
Hospodářské noviny: Lékaři mají moc přesčasů, což do budoucna kvůli nové evropské legislativě nebude možné. Jak to řešit?
Za prvé posílit pravomoci nelékařů, tedy hlavně sester, protože opravdu ne všechno musí dělat doktor. Za druhé zredukovat místa, na nichž musí lékaři pracovat - tedy třeba sloučit nedaleká oddělení se stejným zaměřením a na něco nechat jen pohotovost. A pak co nejvíce zefektivnit využití nemocnic i samotnou práci - tedy poskytování péče.
Hospodářské noviny: Jak by slučování pracovišť snížilo přesčasy lékařů?
Například máte 10 kardiologických oddělení, každé má dva kardiology. Pro zajištění péče po 24 hodin musí tito lékaři pracovat dlouhé přesčasy. Ale když snížíte počet oddělení na pět, bude na každé oddělení kardiologů a lze tak snížit počet hodin, které musí odpracovat. Mezi šestou hodinou odpoledne a šestou hodinou ranní se mohou střídat místo dvou lékařů čtyři.
Hospodářské noviny: Takže nebudeme potřebovat více lékařů?
Myslím, že o něco víc doktorů budete potřebovat. Ale to nemůže být jediná cesta.
Hospodářské noviny: Směrnice, která přesčasy omezí, má platit už od roku 2013. Kdy
se na to musí naše zdravotnictví připravit?
Nejste jedinou zemí, která v tom je dost pozadu. Ještě není úplně pozdě, je ale na čase to začít doopravdy řešit. Obvykle trvá dva až tři roky tyto změny zavést.
Hospodářské noviny: Znamená to rušení některých oddělení nebo celých nemocnic?
Obvykle to jsou spíše jen oddělení a nemusí se zavírat celé nemocnice. Ve Velké Británii zaniklo při takové transformaci minimum nemocnic.
Hospodářské noviny: Jsou v Evropě nějaké země, ze kterých bychom si ve zdravotnictví mohli brát příklad?
Všechny evropské země řeší problém nákladů péče. Světová zdravotnická organizace dobře hodnotí francouzské a holandské zdravotnictví. Jsou velmi efektivní. Je tam lepší rovnováha mezi soukromým a veřejným sektorem.
Hospodářské noviny: Znamená to dávat na zdravotnictví více peněz?
Ano. Systémy, které do zdravotnictví dávají více peněz, fungují lépe. Tedy s výjimkou Spojených států. Takže pro vaši zemi je otázkou, jakou cestu vláda zvolí, zvýší daně všem, nebo posílí soukromé připojištění ve zdravotnictví.
Hospodářské noviny: Nestačilo by peníze, které ve zdravotnictví jsou, lépe využívat?
Je nutné hledat i úspory. Ale v horizontu 15 až 20 let je potřeba kvůli stárnutí populace uvažovat i o celkovém objemu prostředků, které budete na zdravotnictví vynakládat. Evropský průměr je nyní 8,7 % HDP. Ale vaše výdaje na zdravotnictví jsou nižší.
29.4.2011
Zdroj:Hospodářské noviny
-  -
|
| |
|
|
