 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
|
Pondělí, 20.Květen 2002
|
Články
|
Seminář k 10. výročí VZP
|
proběhl minulý týden v Praze na Žofíně. Semináře se zúčastnilo asi 600 účastníků z ČR i ze zahraničí. Zdravotní systém v Česku musí vést pacienty k většímu zájmu o své zdraví a umožnit jim výběr v nabídce zdravotních služeb, uvedl při zahájení semináře ředitel regionálního úřadu pro Evropu Světové zdravotnické organizace (WHO) Reinhard Busse. Ocenil, že ve srovnání se zeměmi Evropské unie se Čeká republika drží dobře, co se týká celkových nákladů na zdravotnictví ...
Podle ředitelky VZP Jiřiny Musílkové, klesá spokojenost pacientů. Pacienti stěžují na nezájem lékařů, vadí jim, že se nedozvídají všechny informace a že s nimi lékaři nejednají jako s rovnoprávnými lidmi a nedávají pacientům možnost volby mezi více možnými variantami léčby. Musílková uvedla, že finančních prostředků je dost, jde ale o to, aby šly tam kam mají jít.
Prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich řekl, že občan by měl být více angažován do kontroly nákladů. "Není nezbytné zvyšovat spoluúčast, spíše pojistný vztah individualizovat. Část péče by mohla být volitelná," vysvětlil.
Václav Klaus na semináři mimo jiné uvedl: "Změny ve zdravotnictví zůstaly na půli cesty. Nezjevil se žádný reformátor a nikomu se nedovolilo, aby se zjevil." Bývalá ministryně zdravotnictví, senátorka za KDU-ČSL Zuzana Roithová kritizovala, že se uskutečnila reforma financování zdravotní péče, ale bez dalších potřebných legislativních změn.
Zástupci různých politických stran se shodli, že jedním z hlavních úkolů je posílit suverenitu pacienta. Na kolokviu se hovořilo také o kontrole kvality péče. Roithová chce, aby se zavedlo monitorování jejích výsledků, které se dají změřit. Poslanec Rostislav Čevela (ČSSD) řekl, že od roku 1995 do roku 2000 se zvýšil přísun peněz do zdravotnictví o 45 miliard korun. Je nutné podle něho seriózně vyhodnotit, jak přispěly ke zlepšení zdraví obyvatel.
Ministr financí Jiří Rusnok (ČSSD) uvedl, že zdravotní pojistné by se mělo platit z pronájmu domu a z výnosu kapitálového majetku. Považuje to za jednu z cest, jak přisunout další peníze do zdravotnictví. Podobný trend se prosazuje v mnoha západních zemích. Prosadit zvýšení pojistného by bylo velmi obtížné. Rusnok se domnívá se, že zdravotní pojistné bude muset zůstat na 13,5 procentech (Česká lékařská komora by chtěla, aby se zvýšilo na 14 %).
Rozšíření okruhu plátců odmítá místopředseda sněmovního zdravotního výboru Milan Cabrnoch (ODS), podle kterého by šlo o zvyšování daňové zátěže, jež se nijak nekompenzuje. Odborníci upozorňují, že náš obchodní zákoník nedefinuje pronájem jako podnikání. Zdůrazňují, že pokud jde o příjem z práce člověka, má se z něj platit zdravotní pojistné. Pokud plyne z majetku nebo kapitálu, tak nikoli.
Ministr financí počítá také s jinou změnou. Lidé s vysokými příjmy by podle něho nemuseli v příštích letech odvádět zdravotní a důchodové pojištění a měli by možnost se pojistit komerčně. Nejdříve se však musí stanovit strop příjmů, do kterého by se tato nepřímá daň platila.
-  -
|
| |
|
|
