 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
Osm hlasů pro povinné členství v komorách rozhodlo
|
o zachování stejných pravidel pro zdravotnické komory. Sněmovna 2. května 2002 těsným poměrem hlasů odmítla návrh poslance Marka Bendy. Pro změnu hlasovalo 73 poslanců ze 161 přítomných. Vedení lékařské komory v reakci na výsledek hlasování ustoupilo od svých konfrontačních postojů vůči ODS a Václavu Klausovi. "Na tento útok ODS vůči komorám asi jen těžko zapomeneme, ale celoplošnou mediální kampaň momentálně už nepovažujeme za prioritní," tlumočil stanovisko představitelů ČLK její mluvčí Pavel Kubíček ...
Výsledkem nespokojenosti je alespoň dílčí Bendův úspěch. Poslanci mu totiž jako jediný odsouhlasili pozměňovací návrh, který komorám v podstatě zakazuje hájit hospodářské a sociální zájmy svých členů. Úkolem komor je podle názoru sněmovny zasazovat se o zájmy profesní.
Podle předkladatele pozměňovacích návrhů Marka Bendy sněmovna vyslala signál, že "tam, kam posunul pan Rath komoru, je to velmi nešťastné". Benda dále uvedl "Ten signál, že to nemají být odbory, je velmi správný," a dodal "Jsem docela spokojen, že se podařilo po šíleném útoku pana Ratha aspoň něco."
Vítězství Ratha a spol. v otázce povinného členství je také zřejmě jen dočasné. Značná část především pravicových zákonodárců se totiž domnívá, že tato forma členství je přežitá a z pohledu svobody podnikání nesmyslná. O otázce povinného členství v komorách se pravděpodobně bude v budoucnu diskutovat.
V otázce zachování povinného členství nejsou jednotní ani sami lékaři. Za jeho zrušení se vyslovil například bývalý prezident ČLK Bohuslav Svoboda. "Už při obnovení komory se hovořilo o tom, že povinné členství bude záležitostí tak na pět až osm let, a pak jej komora sama zruší," uvedl.
Budoucí rozhodování o povinném členství v komorách bude zřejmě ovlivněno zvyklostmi, které panují v okolních státech, zejména pak ve státech Evropské unie, kam ČR hodlá zanedlouho vstoupit. Členské státy EU počítají s tím, že lékaři z jiných zemí unie jsou v místě svého trvalého působení členy lékařských komor. Tento výklad vyplývá nepřímo ze směrnice usnadňující volný pohyb lékařů a uznávání jejich kvalifikací z roku 1993. Praví se v ní, že členské státy si navzájem uznávají diplomy, potvrzení a "další důkazy formální kvalifikace", což se může vztahovat i na povinné členství v lékařské komoře.
Podle úředního zdroje Evropské komise může lékař, který splňuje všechny náležitosti ve své zemi, vykonávat praxi kdekoli v EU, pokud tak činí jen dočasně a zůstává nadále členem lékařského "sboru" své země. Pokud by se ovšem chtěl v jiném státě usadit trvale, může daný stát požadovat, aby se zapsal také do místní lékařské komory a platil jí příspěvky. Pacient, který by se cítil poškozen jednáním lékaře, by se v prvním případě musel obracet na cizí, ve druhém případě na domácí komoru.
-  -
|
| |
|
|
