Program PHARE byl založen v roce 1989 pro Polsko a
Maďarsko jako pomoc při provádění ekonomických a sociálních reforem. Tehdejší
ČSFR bylo do tohoto programu přijato v roce 1990. Do roku 1994 (t.j. během prvních
pěti let působení) poskytl program PHARE jedenácti partnerským zemím možnost
čerpání 4283 mil. ECU a stal se tak svého druhu nejrozšířenějším programem
pomoci. ČR z této částky obdržela 265 mil. ECU. V souladu s evropskými
dohodami jsou finanční prostředky PHARE využívány k tomu, aby se zákony
východoevropských zemí staly kompatibilní s normami a standardy Evropské unie a aby
se realizovalo přiblížení předpisů a směrnic. Rozhodovací pravomoc ve věci
financování programu PHARE má Řídící komise se sídlem v Bruselu, v níž jsou
zastoupeny všechny členské země EU. V ČR byl program PHARE vnímán jako jedna z
forem zahraniční pomoci ve prospěch transformace českého hospodářství.
Je však nutno říci, že není záměrem PHARE, působit jako banka či investiční
fond. Byl dohodnut posun ve financování PHARE - od širokých mnohosektorových
programů, směrem k podpoře aktivit, zajišťujících vznik adekvátních národních
nástrojů.
Zdravotnictví se již od roku 1991 zajímalo o možnosti využívat programu pomoci
PHARE. Z prostředků vyčleněných pro rok 1991 byl řešen projekt Lepší management -
Lepší zdraví. Vznik dalších projektů byl provázen řadou technických a
administrativních problémů. Poslední finanční prostředky pro zdravotnictví byly
Bruselem vyčleněny pro rok 1992 a to ve výši asi 3,2 mil. ECU (t.j. více než 100
mil. Kč). Pro rozpočtové období 1993-1995 však nebyly pro zdravotnictví vyčleněny
již žádné další finanční prostředky.
V současné době jsou programem PHARE financovány ve zdravotnictví tři hlavní
projekty: rozvoj primární péče (zahrnující 6 dílčích podprojektů), financování
zdravotnictví, zdravotní pojištění a národní zdravotnický informační systém.
V dnešním sdělení informujeme o třetím z těchto projektů - o projektu Národní
zdravotnický informační systém ČR (projekt 03). V roce 1992 se podařilo prosadit,
aby mezi zdravotnické projekty byla zařazena také informatika. Avšak teprve v roce
1994 tento projekt Bruselská administrativa schválila. Po příslušných procedurách
byl tento projekt v březnu 1995 podepsán a je řešen od dubna téhož roku.
Podle obecných pravidel programu PHARE je nutno mít pro řešení projektu
zahraničního partnera ze země EU. Pro projekt 03 byla ve výběrovém řízení
vybrána společnost SIG Services B.V. z Utrechtu v Holandsku. Podle smlouvy s Bruselem je
tato společnost hlavním řešitelem projektu.
Hlavním cílem projektu je porovnat současný stav Národního zdravotnického
informačního systému (NZIS) s obdobnými projekty v zemích EU a navrhnout v něm
takové změny, které by jej učinily s nimi srovnatelným. NZIS musí také zajistit
plnění požadavků nadnárodních institucí (OECD, WHO, Rada Evropy aj.) na
poskytování zdravotnických informací. Prostředky PHARE budou využity jednak na
získání informací, jak obdobné zdravotnické informační systémy fungují ve
vyspělých státech Evropy (studium metod a technik sběru zdravotnických dat na
národní úrovni, jejich zpracování, analýzy, prezentace, organizace pracovišť
apod.). Bude rovněž studován stav legislativy a standardizace v oblasti zdravotnické
informatiky a statistiky.
V rámci řešení projektu se prakticky vyzkouší nové prvky komunikace ÚZIS ČR se
zdravotnickými zařízeními. Pro ověřování těchto činností byla vybrána
spolupracující zdravotnická zařízení - Městská nemocnice v Litoměřicích,
Nemocnice s ambulantní částí v J. Hradci, Léčebna TBC v Humpolci a okresní pobočka
VZP v Litoměřicích. Vznikly pracovní skupiny pro komunikace a pro datové struktury,
které připravují konkrétní náplň pilotní aplikace.
V rámci hlavního projektu byla specifikována samostatná úloha - pilotní ověření
čipové zdravotní karty pro systém zdravotního pojištění a pro zdravotnictví. Toto
ověření bude realizováno v Litoměřicích, kde bude vydáno asi 10 tisíc čipových
karet s mikroprocesorovým čipem Motorola. Jako dodavatel těchto karet byla ve
výběrovém řízení vybrána ORGA Kartensysteme z Německa.
Nedostatečná či chybná identifikace pacienta způsobuje administrativní obtíže
(např. při opakované fakturaci) a dochází také k přímým finančním ztrátám
zdravotnického zařízení (takových případů je až 20 % z celkového množství
účtů). Čipová karta může urychlit a zpřesnit provádění úhrad za poskytnutou
zdravotní péči a zlepšit identifikaci pacienta v systému. Čip bude sloužit jako
nosič záznamu administrativních údajů o zdravotním pojištění občana a
důležitých dat o zdravotním stavu občana. V projektu bude záznam zdravotních
údajů na kartu dobrovolný. Pilotní aplikace bude sledovat také další možnosti
využití této karty v oblasti zdravotnictví a ve zdravotním, příp. sociálním
pojištění. Na přípravě realizace projektu se podílí řada domácích a
zahraničních expertů.
Na dosavadních výsledcích řešení projektu PHARE bylo ověřeno, že tato forma
evropské spolupráce má praktický přínos, zvláště po vstupu ČR k OECD a v
přípravě na vstup do EU. Úloha informatiky má v těchto aktivitách nezastupitelnou
roli. Projekt PHARE umožňuje zdravotnickým informatikům a statistikům být na
rozšiřující se spolupráci s evropskými institucemi co nejlépe připraveni.
Další využití pomoci PHARE ve zdravotnictví bude záviset na přípravě kvalitních
projektů a na jejich včasném předložení bruselské administrativě. Zdravotnictví
bylo dosud sektor s velmi nízkou využitelností pomoci PHARE. Na programy zdravotního a
sociálního zabezpečení bylo dosud získáno asi 578 mil. Kč, z čehož samotné
zdravotnictví obdrželo jen něco málo přes 100 mil. Kč. K hlavním nedostatkům
předkládaných projektů patří, že se jejich autoři zaměřují na získání
investičních prostředků, aniž by záměr projektu sledoval evropskou integraci.
Praktické zkušenosti také ukazují, že řada institucí, které se ucházejí o
partnerskou spolupráci v programu PHARE, zdaleka nedosahuje určité předpokládané
kvalitativní úrovně. I v této oblasti je nutno myšlení a přístup k programu PHARE
ve zdravotnictví změnit.
RNDr. Karel Neuwirt
je koordinátorem projektu 03
MZ ČR, odbor informatiky |